Paříž/San Francisco – Nedávná zpráva bývalého italského premiéra a prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropské unie upozornila na potřebu hlubokých reforem, které by oživily růst produktivity, podpořily energetickou transformaci a posílily obranu bloku. S blížícím se počátkem funkčního období Evropské komise nemohla mít tato naléhavá zpráva lepší načasování.
I když Draghi nabízí střízlivé a působivé poznatky o ekonomických slabinách Evropy, jeho zpráva stále podceňuje dvě klíčové oblasti, s nimiž se musí vypořádat nová Evropská komise a vlády členských států: umělá inteligence (AI) a ekosystém startupů potřebný pro její rozvoj. V éře AI je konkurenceschopný ekosystém startupů klíčový jak pro ekonomickou, tak pro vojenskou bezpečnost.
A i přesto, že EU má k dispozici vynikající univerzity a výzkumné instituce, stále více zaostává ve vývoji a nasazení technologií umělé inteligence. Avšak příčinou tohoto stavu není AI samotná; odráží celkově slabší startupový ekosystém EU. S výjimkou Francie a Skandinávie je startupový ekosystém EU na výrazně horší úrovni než ekosystémy Spojených států, Číny, Izraele, Taiwanu a dokonce i Spojeného království a válečné Ukrajiny. A tento problém bude nabírat na rozměrech, protože vzestup AI pravděpodobně výrazně zvýší ekonomickou a geopolitickou cenu, kterou EU zaplatí za neutěšený stav tohoto systému.
Nová éra
Následky nedostatečného startupového ekosystému byly rozsáhlé, ještě než přišel konec roku 2022, kdy se na scéně objevila masově komerční AI. Od vzniku komerčního internetu v polovině 90. let se informační technologie staly klíčovými pro ekonomické, vládní a vojenské aktivity, přičemž nově vzniklé společnosti představovaly stále větší podíl na ekonomickém růstu. Amazon, Google, Uber, Facebook, Airbnb, Netflix a Tesla, založené v 90. letech či později, mají souhrn příjmů přesahující 1 bilion dolarů a téměř dva miliony zaměstnanců. Výrobce AI čipů Nvidia je ve hře již 31 let a desítky dalších méně známých amerických startupů a fondů rizikových kapitálů se staly významnými hráči na poli tohoto odvětví.
Cena za slabý startupový ekosystém se výrazně navyšuje kvůli revoluci v oblasti umělé inteligence, a to z několika důvodů. Za prvé, i při úzkém vymezení bude odvětví umělé inteligence významné a velmi rozsáhlé. Nvidia je již jednou z nejcennějších světových společností a novější AI startupy jako OpenAI, Anthropic a Perplexity vykazují měsíčnírůst příjmů o 20-40 %. Několik AI startupů, které jsou téměř ještě v plenkách (a další, které teprve vzniknou), bude poskytovat nezbytné služby a brzy dosáhne významného postavení v tomto průmyslu. Každá země nebo region s globálně konkurenceschopným sektorem AI tak bude ve výsledku bohatší a vlivnější.
Umělá inteligence navíc urychluje vznik a růst nových firem nejen v sektoru AI, ale téměř v každé oblasti. AI nejenže pohání vývoj nových produktů a služeb, ale také snižuje bariéry pro všem podnikatelům v jakémkoli odvětví, pokud jde o administrativu a získávání znalostí.
Jedná se o zásadní zlom; podle důkazů je totiž stále jistější, že AI představuje mnohem více než jen další technickou „revoluci“, jako tomu bylo u osobních počítačů nebo cloudových služeb. Místo toho se AI pomalu stává motorem hluboké ekonomické změny, která by mohla být stejně významná jako první průmyslová revoluce před více než dvěma stoletími. Pokud tomu tak je, výsledková listina dostihů ve vývoji AI určí globální distribuci bohatství a moci na generace dopředu.
Potenciál umělé inteligence se však neomezuje pouze na nové průmyslové sektory. Během tohoto desetiletí se efektivní využívání AI stane klíčovým pro většinu starších průmyslových odvětví. Například mnoho techniků věří, že již nastala „doba nástroje ChatGPT“, nebo je bezprostředně na obzoru v oblastech farmaceutiky, biotechnologií, robotiky, právních a finančních služeb, softwarového inženýrství, autonomních vozidel, vzdělávání a zbraní. AI již pohání komplexní revoluci v oblasti vojenské moci, zejména (ale nejen) v kombinaci s technologiemi dronů, z čehož lze vyvodit obzvláště znepokojivé důsledky nedostatků v oblasti AI.
Obchodní sféra to nemá snadné
Startupy – a jejich nepřítomnost – jsou jádrem všech těchto problémů. Překážky při zahájení a rozšiřování podnikání v EU nejenže brání vzniku nových průmyslových odvětví, ale také chrání etablované firmy ve starších odvětvích před konkurencí. Výsledkem je, že v mnoha evropských odvětvích dominují oligopoly stagnujících firem, které již nejsou schopné globálně konkurovat.
Podívejme se na automobilový průmysl. Není pochyb o tom, že vzestup Tesly a následně čínských startupů urychlil globální přechod na elektrická vozidla. Zatímco tyto firmy dosahovaly rychlého růstu, někteří z největších německých automobilových výrobců falšovali testy emisí, aby prodloužili životnost dieselové technologie. Kromě otřesného porušení firemní etiky tento incident odhalil lhostejný přístup k možným novým konkurentům a odpor k novým technologiím. Udržování ekonomické dynamiky však vyžaduje přesný opak.
Startupy budou i nadále hrát klíčovou roli při vytváření nových průmyslových odvětví a oživování odvětví starých. Ale slabý startupový ekosystém EU závažně znevýhodňuje nové firmy. Část problému spočívá v tom, že velké množství běžných administrativních rozhodnutí je vydáváno se zbytečnou prodlevou. Ke znázornění nám stačí jeden příklad: Řecko potřebovalo čtyři roky na to, aby udělilo Microsoftu povolení k výstavbě datového centra.
V některých zemích EU, včetně Německa a Španělska, je samotné založení a investování do nové společnosti zbytečně časově i finančně náročné. Španělský proces je až absurdně zastaralý, vyžaduje náklady na práci právníků, notářské ověření a apostily. Nový zákon, který měl za cíl zjednodušit zakládání a investování do španělských startupů, vešel v platnost v roce 2023; k tomu, aby společnosti uspěly, musí splňovat řadu požadavků, včetně 60% podílu zaměstnanců „s pracovní smlouvou ve Španělsku“.
Německý proces není o mnoho lepší a řada anekdot od zakladatelů startupů ukazuje, že dysfunkční regulační procesy jsou velkým problémem. Například zakladatelka taiwanského startupu, která žije v Německu, nám nedávno vyprávěla, že když žádala o povolení, musela si najmout německého právníka, aby jí celý dokument v němčině přečetl, a vše řešit fyzicky na místě. Elektronické podpisy nebyly povoleny, a protože její němčina ještě nebyla dostatečně plynulá, musela si najmout soudního tlumočníka (asistence jejího bilingvního kolegy nebyla přijatelná), aby jí celý text dokumentu přeložil do angličtiny. Podobně kafkovské jsou i německé předpisy o ochraně soukromí a ochraně údajů, které někdy zakazují přenos lékařských údajů mimo budovu, ve které byly údaje původně zpracovány, a to i pokud by pacient i lékař s přenosem souhlasili.
Další problém se týká výzkumných a vzdělávacích systémů EU. Ačkoli je výzkum v Unii na velmi vysoké úrovni, zádrhel nastává u komercializace výsledků, částečně proto, že výzkumné instituce nejsou dostatečně propojené s ekonomikou. Mnohé z nejlepších obchodních škol EU – jako například INSEAD – jsou samostatné instituce, místo aby je zastřešovaly větší univerzity se silnými programy STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika).
Ve Spojených státech je naopak většina předních amerických obchodních škol součástí větších univerzit, které mají společné programy kombinující předměty programu STEM s obchodem. Mnohé z nich také velmi aktivně zapojují programy na podporu podnikání (včetně klubů, grantů, sítě absolventů, inkubátorů, soutěží, licencování patentů a politiky akademického volna), dokonce i pro studenty, kteří studium nedokončí a zakládají si firmy.
V rámci EU jsou Francie a Skandinávie výjimkou potvrzující pravidlo; provedly nedávné změny politiky a spustily iniciativy („la French Tech“) na podporu podnikání. Je znát, že jejich vlastní startupové ekosystémy rostou, což demonstruje vznik francouzské společnosti Mistral AI. Celkově je však EU pozadu a zaostává čím dál více. Izrael a Velká Británie mají společně téměř tolik jednorožců (soukromé firmy oceněné na 1 miliardu dolarů a více) jako celá EU; co se týká Číny a USA, najdeme jich podstatně více. V oblasti AI je tento rozdíl ještě výraznější.
Zatímco se toho o problémech evropského startupového ekosystému mnoho namluví, navrhovaná řešení mají k dokonalosti daleko. EU opakovaně vytvářela velké vládní programy výzkumu a vývoje, které však necílily na podstatu problému. I když byl World Wide Web vytvořen v evropském CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum), na trh jej uvedly téměř výhradně americké startupy. Jak se komercializace AI zrychluje, centrum výzkumu a vývoje se navíc rychle přesouvá z akademické sféry do průmyslu, jak u silných aktérů (Microsoft, Google, Meta), tak i u dobře financovaných startupů (OpenAI, Anthropic, Mistral AI, Safe Superintelligence).
V diskuzích o reformách také často zaznívá, že je třeba harmonizovat předpisy členských států EU či sjednotit 27 roztříštěných trhů členských států, avšak jedná se o problémy sekundární. Koneckonců, Izrael a Taiwan i s pouhými 9 a 23 miliony obyvatel vyvinuly startupové systémy, které jsou globálně konkurenceschopné. Jak Izrael, tak Singapur má pětkrát více startupových jednorožců na obyvatele než EU. Co se týká Unie, pokud nepočítáme Francii, mají nejúspěšnější systémy malé Skandinávské státy. Je tedy zřejmé, že roztříštěnost národních trhů v Evropě (pravděpodobně s výjimkou kapitálových trhů) má mnohem menší význam než samotná podstata a způsob uplatňování regulací.
Nedokonalý systém, který však předčí Evropu
Technologický pokrok v AI neskutečně zrychlil, je dokonce rychlejší než na počátku internetové revoluce 90. let. Teď už i americký startupový systém má problém udržet krok; jeho institucionální uspořádání se rychle vyvíjí bok po boku s obrovským množstvím nových inkubátorů, center „hacker house“, VC fondů „solo GP“ zaměřených na AI, nových VC fondů uvnitř AI jednorožců, sítí „angel network“, kooperativ zakladatelů a dalšího.
To ale neznamená, že bychom chtěli slepě kopírovat americký systém. Cena univerzitního vzdělání v Americe se vyšplhala do astronomických výšin, imigrační politika je extrémně problematická a daňové zacházení se zakladateli startupů a VC fondů oproti běžným zaměstnancům výrazně zhoršuje nerovnou situaci.
Poslednímu bodu se nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. Zakladatelé a prvotní zaměstnanci amerických startupů mohou nakupovat své akcie za zanedbatelnou cenu a bez zdanění, až do chvíle, kdy je prodají. Totéž platí pro VC fondy a jejich investory (komanditní společníky, „LPs“). V důsledku toho platí pouze nižší daně z kapitálových výnosů, když je prodají, a mnozí se daním vyhnou úplně, když si oproti svým akciím půjčí, aniž by je prodali.
Naopak průměrní zaměstnanci podléhají okamžitému zdaněné ve chvíli, kdy akvizice nebo veřejná nabídka stanoví jasnou hodnotu jejich akcií. Často jsou nuceni akcie okamžitě prodat, aby zaplatili daně, a čelí tedy vyšší sazbě daně, protože výnosy jsou kategorizovány jako „běžný příjem“. Tento diferenciální přístup je nyní zásadním faktorem rostoucí nerovnosti v USA.
Americký systém je i přes všechny své vady vysoce produktivní, dynamický a pružný. Dokonce i v době, kdy není nouze o práci na dálku, přijíždějí do USA lidé z celého světa, včetně EU, aby studovali či pracovali v oblasti umělé inteligence.
Jak má Evropa postupovat
Je třeba uznat, že Evropa prokázala své schopnosti v antimonopolní / konkurenční politice a v několika dalších oblastech, které by mohly pomoci při rozvoji silného startupového ekosystému. Její robustní sociální bezpečnostní sítě mohou pomoci tlumit výkyvy, které může AI způsobit, a potenciálním podnikatelům dodat kuráž při opouštění stabilní pracovní pozice.
EU musí také podporovat instituce technologických ekosystémů, avšak vyvarovat se kontrolních a řídicích tendencí. Dále je nutné odstranit překážky, jakými jsou například přehnaná administrativní opatření předpisů o ochraně údajů a soukromí, ale zároveň nezanedbat oblasti, kde jsou tyto postupy opodstatněné. V neposlední řadě je také třeba podporovat univerzální vzdělání v angličtině a základech informatiky, revidovat pracovně-právní předpisy, zjednodušit proces zakládání firem a najímání zaměstnanců a snížit související náklady, zmírnit imigrační omezení pro zaměstnance startupů, podporovat výzkum a vývoj, na univerzitách propagovat startupovou kulturu a rovněž vytvořit unii kapitálových trhů. Absence sjednoceného kapitálového trhu v Evropě představuje klíčovou nevýhodu vůči USA, což se odráží v oceňování firem a přístupu k financím.
Pokud má Evropa prosperovat v době umělé inteligence, startupový ekosystém EU bude potřebovat rozsáhlou reformu. Ale reformy musí být doprovázeny zlepšenou a vyváženější transatlantickou spoluprací v oblasti AI, technologie, obchodu, konkurence a bezpečnostní politiky. Ani evropský úpadek, ani hořká rivalita mezi USA a EU nepřinese žádné ze stran nic dobrého, zejména když obě čelí společným hrozbám: změny klimatu, Rusko vedené Vladimirem Putinem a Čína pod taktovkou Xi Jinpinga. Zdravý vztah mezi USA a EU vyžaduje silné vedení, vizi a uznání společných cílů, které nepřispějí pouze k prosperitě těchto dvou aktérů, ale také zajistí, že se AI stane klíčovým nástrojem k řešení největších globálních problémů, kterým čelíme.
Paříž/San Francisco – Nedávná zpráva bývalého italského premiéra a prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropské unie upozornila na potřebu hlubokých reforem, které by oživily růst produktivity, podpořily energetickou transformaci a posílily obranu bloku. S blížícím se počátkem funkčního období Evropské komise nemohla mít tato naléhavá zpráva lepší načasování.
I když Draghi nabízí střízlivé a působivé poznatky o ekonomických slabinách Evropy, jeho zpráva stále podceňuje dvě klíčové oblasti, s nimiž se musí vypořádat nová Evropská komise a vlády členských států: umělá inteligence (AI) a ekosystém startupů potřebný pro její rozvoj. V éře AI je konkurenceschopný ekosystém startupů klíčový jak pro ekonomickou, tak pro vojenskou bezpečnost.
A i přesto, že EU má k dispozici vynikající univerzity a výzkumné instituce, stále více zaostává ve vývoji a nasazení technologií umělé inteligence. Avšak příčinou tohoto stavu není AI samotná; odráží celkově slabší startupový ekosystém EU. S výjimkou Francie a Skandinávie je startupový ekosystém EU na výrazně horší úrovni než ekosystémy Spojených států, Číny, Izraele, Taiwanu a dokonce i Spojeného království a válečné Ukrajiny. A tento problém bude nabírat na rozměrech, protože vzestup AI pravděpodobně výrazně zvýší ekonomickou a geopolitickou cenu, kterou EU zaplatí za neutěšený stav tohoto systému.
Nová éra
Následky nedostatečného startupového ekosystému byly rozsáhlé, ještě než přišel konec roku 2022, kdy se na scéně objevila masově komerční AI. Od vzniku komerčního internetu v polovině 90. let se informační technologie staly klíčovými pro ekonomické, vládní a vojenské aktivity, přičemž nově vzniklé společnosti představovaly stále větší podíl na ekonomickém růstu. Amazon, Google, Uber, Facebook, Airbnb, Netflix a Tesla, založené v 90. letech či později, mají souhrn příjmů přesahující 1 bilion dolarů a téměř dva miliony zaměstnanců. Výrobce AI čipů Nvidia je ve hře již 31 let a desítky dalších méně známých amerických startupů a fondů rizikových kapitálů se staly významnými hráči na poli tohoto odvětví.
Cena za slabý startupový ekosystém se výrazně navyšuje kvůli revoluci v oblasti umělé inteligence, a to z několika důvodů. Za prvé, i při úzkém vymezení bude odvětví umělé inteligence významné a velmi rozsáhlé. Nvidia je již jednou z nejcennějších světových společností a novější AI startupy jako OpenAI, Anthropic a Perplexity vykazují měsíčnírůst příjmů o 20-40 %. Několik AI startupů, které jsou téměř ještě v plenkách (a další, které teprve vzniknou), bude poskytovat nezbytné služby a brzy dosáhne významného postavení v tomto průmyslu. Každá země nebo region s globálně konkurenceschopným sektorem AI tak bude ve výsledku bohatší a vlivnější.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Umělá inteligence navíc urychluje vznik a růst nových firem nejen v sektoru AI, ale téměř v každé oblasti. AI nejenže pohání vývoj nových produktů a služeb, ale také snižuje bariéry pro všem podnikatelům v jakémkoli odvětví, pokud jde o administrativu a získávání znalostí.
Jedná se o zásadní zlom; podle důkazů je totiž stále jistější, že AI představuje mnohem více než jen další technickou „revoluci“, jako tomu bylo u osobních počítačů nebo cloudových služeb. Místo toho se AI pomalu stává motorem hluboké ekonomické změny, která by mohla být stejně významná jako první průmyslová revoluce před více než dvěma stoletími. Pokud tomu tak je, výsledková listina dostihů ve vývoji AI určí globální distribuci bohatství a moci na generace dopředu.
Potenciál umělé inteligence se však neomezuje pouze na nové průmyslové sektory. Během tohoto desetiletí se efektivní využívání AI stane klíčovým pro většinu starších průmyslových odvětví. Například mnoho techniků věří, že již nastala „doba nástroje ChatGPT“, nebo je bezprostředně na obzoru v oblastech farmaceutiky, biotechnologií, robotiky, právních a finančních služeb, softwarového inženýrství, autonomních vozidel, vzdělávání a zbraní. AI již pohání komplexní revoluci v oblasti vojenské moci, zejména (ale nejen) v kombinaci s technologiemi dronů, z čehož lze vyvodit obzvláště znepokojivé důsledky nedostatků v oblasti AI.
Obchodní sféra to nemá snadné
Startupy – a jejich nepřítomnost – jsou jádrem všech těchto problémů. Překážky při zahájení a rozšiřování podnikání v EU nejenže brání vzniku nových průmyslových odvětví, ale také chrání etablované firmy ve starších odvětvích před konkurencí. Výsledkem je, že v mnoha evropských odvětvích dominují oligopoly stagnujících firem, které již nejsou schopné globálně konkurovat.
Podívejme se na automobilový průmysl. Není pochyb o tom, že vzestup Tesly a následně čínských startupů urychlil globální přechod na elektrická vozidla. Zatímco tyto firmy dosahovaly rychlého růstu, někteří z největších německých automobilových výrobců falšovali testy emisí, aby prodloužili životnost dieselové technologie. Kromě otřesného porušení firemní etiky tento incident odhalil lhostejný přístup k možným novým konkurentům a odpor k novým technologiím. Udržování ekonomické dynamiky však vyžaduje přesný opak.
Startupy budou i nadále hrát klíčovou roli při vytváření nových průmyslových odvětví a oživování odvětví starých. Ale slabý startupový ekosystém EU závažně znevýhodňuje nové firmy. Část problému spočívá v tom, že velké množství běžných administrativních rozhodnutí je vydáváno se zbytečnou prodlevou. Ke znázornění nám stačí jeden příklad: Řecko potřebovalo čtyři roky na to, aby udělilo Microsoftu povolení k výstavbě datového centra.
V některých zemích EU, včetně Německa a Španělska, je samotné založení a investování do nové společnosti zbytečně časově i finančně náročné. Španělský proces je až absurdně zastaralý, vyžaduje náklady na práci právníků, notářské ověření a apostily. Nový zákon, který měl za cíl zjednodušit zakládání a investování do španělských startupů, vešel v platnost v roce 2023; k tomu, aby společnosti uspěly, musí splňovat řadu požadavků, včetně 60% podílu zaměstnanců „s pracovní smlouvou ve Španělsku“.
Německý proces není o mnoho lepší a řada anekdot od zakladatelů startupů ukazuje, že dysfunkční regulační procesy jsou velkým problémem. Například zakladatelka taiwanského startupu, která žije v Německu, nám nedávno vyprávěla, že když žádala o povolení, musela si najmout německého právníka, aby jí celý dokument v němčině přečetl, a vše řešit fyzicky na místě. Elektronické podpisy nebyly povoleny, a protože její němčina ještě nebyla dostatečně plynulá, musela si najmout soudního tlumočníka (asistence jejího bilingvního kolegy nebyla přijatelná), aby jí celý text dokumentu přeložil do angličtiny. Podobně kafkovské jsou i německé předpisy o ochraně soukromí a ochraně údajů, které někdy zakazují přenos lékařských údajů mimo budovu, ve které byly údaje původně zpracovány, a to i pokud by pacient i lékař s přenosem souhlasili.
Další problém se týká výzkumných a vzdělávacích systémů EU. Ačkoli je výzkum v Unii na velmi vysoké úrovni, zádrhel nastává u komercializace výsledků, částečně proto, že výzkumné instituce nejsou dostatečně propojené s ekonomikou. Mnohé z nejlepších obchodních škol EU – jako například INSEAD – jsou samostatné instituce, místo aby je zastřešovaly větší univerzity se silnými programy STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika).
Ve Spojených státech je naopak většina předních amerických obchodních škol součástí větších univerzit, které mají společné programy kombinující předměty programu STEM s obchodem. Mnohé z nich také velmi aktivně zapojují programy na podporu podnikání (včetně klubů, grantů, sítě absolventů, inkubátorů, soutěží, licencování patentů a politiky akademického volna), dokonce i pro studenty, kteří studium nedokončí a zakládají si firmy.
V rámci EU jsou Francie a Skandinávie výjimkou potvrzující pravidlo; provedly nedávné změny politiky a spustily iniciativy („la French Tech“) na podporu podnikání. Je znát, že jejich vlastní startupové ekosystémy rostou, což demonstruje vznik francouzské společnosti Mistral AI. Celkově je však EU pozadu a zaostává čím dál více. Izrael a Velká Británie mají společně téměř tolik jednorožců (soukromé firmy oceněné na 1 miliardu dolarů a více) jako celá EU; co se týká Číny a USA, najdeme jich podstatně více. V oblasti AI je tento rozdíl ještě výraznější.
Zatímco se toho o problémech evropského startupového ekosystému mnoho namluví, navrhovaná řešení mají k dokonalosti daleko. EU opakovaně vytvářela velké vládní programy výzkumu a vývoje, které však necílily na podstatu problému. I když byl World Wide Web vytvořen v evropském CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum), na trh jej uvedly téměř výhradně americké startupy. Jak se komercializace AI zrychluje, centrum výzkumu a vývoje se navíc rychle přesouvá z akademické sféry do průmyslu, jak u silných aktérů (Microsoft, Google, Meta), tak i u dobře financovaných startupů (OpenAI, Anthropic, Mistral AI, Safe Superintelligence).
V diskuzích o reformách také často zaznívá, že je třeba harmonizovat předpisy členských států EU či sjednotit 27 roztříštěných trhů členských států, avšak jedná se o problémy sekundární. Koneckonců, Izrael a Taiwan i s pouhými 9 a 23 miliony obyvatel vyvinuly startupové systémy, které jsou globálně konkurenceschopné. Jak Izrael, tak Singapur má pětkrát více startupových jednorožců na obyvatele než EU. Co se týká Unie, pokud nepočítáme Francii, mají nejúspěšnější systémy malé Skandinávské státy. Je tedy zřejmé, že roztříštěnost národních trhů v Evropě (pravděpodobně s výjimkou kapitálových trhů) má mnohem menší význam než samotná podstata a způsob uplatňování regulací.
Nedokonalý systém, který však předčí Evropu
Technologický pokrok v AI neskutečně zrychlil, je dokonce rychlejší než na počátku internetové revoluce 90. let. Teď už i americký startupový systém má problém udržet krok; jeho institucionální uspořádání se rychle vyvíjí bok po boku s obrovským množstvím nových inkubátorů, center „hacker house“, VC fondů „solo GP“ zaměřených na AI, nových VC fondů uvnitř AI jednorožců, sítí „angel network“, kooperativ zakladatelů a dalšího.
To ale neznamená, že bychom chtěli slepě kopírovat americký systém. Cena univerzitního vzdělání v Americe se vyšplhala do astronomických výšin, imigrační politika je extrémně problematická a daňové zacházení se zakladateli startupů a VC fondů oproti běžným zaměstnancům výrazně zhoršuje nerovnou situaci.
Poslednímu bodu se nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. Zakladatelé a prvotní zaměstnanci amerických startupů mohou nakupovat své akcie za zanedbatelnou cenu a bez zdanění, až do chvíle, kdy je prodají. Totéž platí pro VC fondy a jejich investory (komanditní společníky, „LPs“). V důsledku toho platí pouze nižší daně z kapitálových výnosů, když je prodají, a mnozí se daním vyhnou úplně, když si oproti svým akciím půjčí, aniž by je prodali.
Naopak průměrní zaměstnanci podléhají okamžitému zdaněné ve chvíli, kdy akvizice nebo veřejná nabídka stanoví jasnou hodnotu jejich akcií. Často jsou nuceni akcie okamžitě prodat, aby zaplatili daně, a čelí tedy vyšší sazbě daně, protože výnosy jsou kategorizovány jako „běžný příjem“. Tento diferenciální přístup je nyní zásadním faktorem rostoucí nerovnosti v USA.
Americký systém je i přes všechny své vady vysoce produktivní, dynamický a pružný. Dokonce i v době, kdy není nouze o práci na dálku, přijíždějí do USA lidé z celého světa, včetně EU, aby studovali či pracovali v oblasti umělé inteligence.
Jak má Evropa postupovat
Je třeba uznat, že Evropa prokázala své schopnosti v antimonopolní / konkurenční politice a v několika dalších oblastech, které by mohly pomoci při rozvoji silného startupového ekosystému. Její robustní sociální bezpečnostní sítě mohou pomoci tlumit výkyvy, které může AI způsobit, a potenciálním podnikatelům dodat kuráž při opouštění stabilní pracovní pozice.
EU musí také podporovat instituce technologických ekosystémů, avšak vyvarovat se kontrolních a řídicích tendencí. Dále je nutné odstranit překážky, jakými jsou například přehnaná administrativní opatření předpisů o ochraně údajů a soukromí, ale zároveň nezanedbat oblasti, kde jsou tyto postupy opodstatněné. V neposlední řadě je také třeba podporovat univerzální vzdělání v angličtině a základech informatiky, revidovat pracovně-právní předpisy, zjednodušit proces zakládání firem a najímání zaměstnanců a snížit související náklady, zmírnit imigrační omezení pro zaměstnance startupů, podporovat výzkum a vývoj, na univerzitách propagovat startupovou kulturu a rovněž vytvořit unii kapitálových trhů. Absence sjednoceného kapitálového trhu v Evropě představuje klíčovou nevýhodu vůči USA, což se odráží v oceňování firem a přístupu k financím.
Pokud má Evropa prosperovat v době umělé inteligence, startupový ekosystém EU bude potřebovat rozsáhlou reformu. Ale reformy musí být doprovázeny zlepšenou a vyváženější transatlantickou spoluprací v oblasti AI, technologie, obchodu, konkurence a bezpečnostní politiky. Ani evropský úpadek, ani hořká rivalita mezi USA a EU nepřinese žádné ze stran nic dobrého, zejména když obě čelí společným hrozbám: změny klimatu, Rusko vedené Vladimirem Putinem a Čína pod taktovkou Xi Jinpinga. Zdravý vztah mezi USA a EU vyžaduje silné vedení, vizi a uznání společných cílů, které nepřispějí pouze k prosperitě těchto dvou aktérů, ale také zajistí, že se AI stane klíčovým nástrojem k řešení největších globálních problémů, kterým čelíme.