TORONTO/NEW YORK – Letos si Světová zdravotnická organizace (WHO) zvolí nového generálního ředitele. Členské státy WHO nominovaly loni v září šest kandidátů na tuto funkci: Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, Flaviu Bustreovou, Philippea Douste-Blazyho, Davida Nabarra, Saniu Ništarovou a Miklóse Szócsku. Pětadvacátého ledna provede výkonná rada WHO užší výběr tří kandidátů a v květnu zvolí Světové zdravotnické shromáždění jednoho z těchto kandidátů jako nástupce Margaret Chanové.
Všichni kandidáti předložili svou vizi řízení této organizace a my osobně některé z nich známe a obdivujeme je. Nakonec se však domníváme, že nejpovolanějším člověkem pro tuto funkci je Ghebreyesus. Naše podpora se opírá o tři předpoklady, které jsou důležité při jakémkoliv přijímacím procesu, zejména do funkce, jako je tato: na dosavadních úspěších kandidáta, na jeho stylu vedení a na různorodosti toho, co přinese na stůl.
Pokud jde o první předpoklad, může se Ghebreyesus vykázat jednoznačnou bilancí úspěchů. Jako ministr zdravotnictví Etiopie v letech 2005 až 2012 prosazoval zájmy všech občanů země a posiloval služby primární péče. Vytvořil 3500 zdravotnických center a 16 000 zdravotnických stanovišť a dramaticky zvýšil počet pracovníků ve zdravotnictví, když vybudoval další lékařské fakulty a nasadil do terénu dalších 38 000 komunitních zdravotníků.
Ghebreyesusovo úsilí dnes slouží jako vzor, který se snaží napodobit další země usilující o dosažení všeobecné dostupnosti zdravotní péče pro vlastní občany. Ghebreyesus je jediným kandidátem, jenž dosáhl takových výsledků na národní úrovni.
Zároveň je to dlouholetý zastánce a propagátor rovnosti pohlaví i práv žen a dívek. Jeho úsilí posílit etiopské zdravotnictví sehrálo klíčovou roli při více než dvojnásobném zvýšení podílu etiopských žen s přístupem k antikoncepci a při snížení úmrtnosti matek o 75%.
Když byl Ghebreyesus v letech 2012 až 2016 etiopským ministrem zahraničí, získal rozsáhlé diplomatické zkušenosti – mimo jiné tím, že stál v čele vyjednávání za Akční agendu z Addis Abeby, plán mezinárodního společenství na financování Cílů trvale udržitelného rozvoje OSN. Stejný cit pro diplomacii je dnes zapotřebí k tomu, aby se členské státy WHO semkly a ve vzájemné spolupráci řešily společné zdravotnické problémy.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Ghebreyesusův styl vedení se ideálně hodí i pro tuto roli: mluví až jako poslední a vybízí ostatní, aby se podělili o své názory. Kromě toho umí rozpoznat a podpořit talent a ví, jak z lidí kolem sebe dostat to nejlepší. Nepochybně by zvýšil organizační morálku a motivoval personál k maximálním výkonům a efektivitě – ku prospěchu všech členských států a jejich občanů. A přestože je pozorným posluchačem, má v sobě i rozhodnost, která je pro šéfa čelní světové zdravotnické instituce nepostradatelnou vlastností, zejména během krizových událostí ohrožujících globální veřejné zdraví.
A pak jsou zde Ghebreyesusovy rozsáhlé zkušenosti s vedením globálních zdravotnických institucí. Jako předseda výboru Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii v letech 2009 až 2011 a jako předseda Partnerství za omezení malárie v letech 2007 až 2009 prosadil rozsáhlé změny, jež dramaticky zlepšily fungování obou organizací. A co víc, pomohl jim vybrat rekordní finanční příspěvky od dárců: 11,7 miliard dolarů pro Globální fond a tři miliardy dolarů pro Partnerství za omezení malárie.
Právě tyto zkušenosti a znalosti WHO v dnešním globálním zdravotnickém prostředí potřebuje, což vysvětluje, proč Africká unie oficiálně schválila Ghebreyesusovu kandidaturu. Je neuvěřitelné, že ve svých téměř sedmdesátiletých dějinách WHO nikdy neměla generálního ředitele z Afriky. Tento fakt není sám o sobě důvodem k výběru afrického kandidáta, ale v Ghebreyesusově případě z něj přímé zkušenosti s působením v rozvojových zemích dělají kandidáta s jedinečnými předpoklady řešit naše nejsložitější globální zdravotnické problémy, které obvykle nejtvrději dopadají právě na rozvojové země.
Je načase prolomit skleněný strop pro Afričany v čele WHO. Trvale udržitelný rozvoj je skutečně dosažitelný pouze v případě, že šéfové globálních institucí budou pocházet z komunit nejvíce ovlivněných jejich činností.
Ghebreyesusova kandidatura nabízí WHO historickou příležitost, kterou by výkonná rada měla 25. ledna využít.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Bashar al-Assad’s fall from power has created an opportunity for the political and economic reconstruction of a key Arab state. But the record of efforts to stabilize post-conflict societies in the Middle East is littered with failure, and the next few months will most likely determine Syria's political trajectory.
say that Syrians themselves must do the hard work, but multilateral assistance has an important role to play.
The US president-elect has vowed to round up illegal immigrants and raise tariffs, but he will probably fail to reinvigorate the economy for the masses, who will watch the rich get richer on crypto and AI. America has been here before, and if Trump doesn’t turn on the business class and lay the blame at its feet, someone else will.
thinks the next president will be forced to choose between big business and the forgotten man.
TORONTO/NEW YORK – Letos si Světová zdravotnická organizace (WHO) zvolí nového generálního ředitele. Členské státy WHO nominovaly loni v září šest kandidátů na tuto funkci: Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, Flaviu Bustreovou, Philippea Douste-Blazyho, Davida Nabarra, Saniu Ništarovou a Miklóse Szócsku. Pětadvacátého ledna provede výkonná rada WHO užší výběr tří kandidátů a v květnu zvolí Světové zdravotnické shromáždění jednoho z těchto kandidátů jako nástupce Margaret Chanové.
Všichni kandidáti předložili svou vizi řízení této organizace a my osobně některé z nich známe a obdivujeme je. Nakonec se však domníváme, že nejpovolanějším člověkem pro tuto funkci je Ghebreyesus. Naše podpora se opírá o tři předpoklady, které jsou důležité při jakémkoliv přijímacím procesu, zejména do funkce, jako je tato: na dosavadních úspěších kandidáta, na jeho stylu vedení a na různorodosti toho, co přinese na stůl.
Pokud jde o první předpoklad, může se Ghebreyesus vykázat jednoznačnou bilancí úspěchů. Jako ministr zdravotnictví Etiopie v letech 2005 až 2012 prosazoval zájmy všech občanů země a posiloval služby primární péče. Vytvořil 3500 zdravotnických center a 16 000 zdravotnických stanovišť a dramaticky zvýšil počet pracovníků ve zdravotnictví, když vybudoval další lékařské fakulty a nasadil do terénu dalších 38 000 komunitních zdravotníků.
Ghebreyesusovo úsilí dnes slouží jako vzor, který se snaží napodobit další země usilující o dosažení všeobecné dostupnosti zdravotní péče pro vlastní občany. Ghebreyesus je jediným kandidátem, jenž dosáhl takových výsledků na národní úrovni.
Zároveň je to dlouholetý zastánce a propagátor rovnosti pohlaví i práv žen a dívek. Jeho úsilí posílit etiopské zdravotnictví sehrálo klíčovou roli při více než dvojnásobném zvýšení podílu etiopských žen s přístupem k antikoncepci a při snížení úmrtnosti matek o 75%.
Když byl Ghebreyesus v letech 2012 až 2016 etiopským ministrem zahraničí, získal rozsáhlé diplomatické zkušenosti – mimo jiné tím, že stál v čele vyjednávání za Akční agendu z Addis Abeby, plán mezinárodního společenství na financování Cílů trvale udržitelného rozvoje OSN. Stejný cit pro diplomacii je dnes zapotřebí k tomu, aby se členské státy WHO semkly a ve vzájemné spolupráci řešily společné zdravotnické problémy.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Ghebreyesusův styl vedení se ideálně hodí i pro tuto roli: mluví až jako poslední a vybízí ostatní, aby se podělili o své názory. Kromě toho umí rozpoznat a podpořit talent a ví, jak z lidí kolem sebe dostat to nejlepší. Nepochybně by zvýšil organizační morálku a motivoval personál k maximálním výkonům a efektivitě – ku prospěchu všech členských států a jejich občanů. A přestože je pozorným posluchačem, má v sobě i rozhodnost, která je pro šéfa čelní světové zdravotnické instituce nepostradatelnou vlastností, zejména během krizových událostí ohrožujících globální veřejné zdraví.
A pak jsou zde Ghebreyesusovy rozsáhlé zkušenosti s vedením globálních zdravotnických institucí. Jako předseda výboru Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii v letech 2009 až 2011 a jako předseda Partnerství za omezení malárie v letech 2007 až 2009 prosadil rozsáhlé změny, jež dramaticky zlepšily fungování obou organizací. A co víc, pomohl jim vybrat rekordní finanční příspěvky od dárců: 11,7 miliard dolarů pro Globální fond a tři miliardy dolarů pro Partnerství za omezení malárie.
Právě tyto zkušenosti a znalosti WHO v dnešním globálním zdravotnickém prostředí potřebuje, což vysvětluje, proč Africká unie oficiálně schválila Ghebreyesusovu kandidaturu. Je neuvěřitelné, že ve svých téměř sedmdesátiletých dějinách WHO nikdy neměla generálního ředitele z Afriky. Tento fakt není sám o sobě důvodem k výběru afrického kandidáta, ale v Ghebreyesusově případě z něj přímé zkušenosti s působením v rozvojových zemích dělají kandidáta s jedinečnými předpoklady řešit naše nejsložitější globální zdravotnické problémy, které obvykle nejtvrději dopadají právě na rozvojové země.
Je načase prolomit skleněný strop pro Afričany v čele WHO. Trvale udržitelný rozvoj je skutečně dosažitelný pouze v případě, že šéfové globálních institucí budou pocházet z komunit nejvíce ovlivněných jejich činností.
Ghebreyesusova kandidatura nabízí WHO historickou příležitost, kterou by výkonná rada měla 25. ledna využít.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.