Tedros Ghebreyesus Fabrice Coffrini/Stringer

Prolomme skleněný strop WHO

TORONTO/NEW YORK – Letos si Světová zdravotnická organizace (WHO) zvolí nového generálního ředitele. Členské státy WHO nominovaly loni v září šest kandidátů na tuto funkci: Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, Flaviu Bustreovou, Philippea Douste-Blazyho, Davida Nabarra, Saniu Ništarovou a Miklóse Szócsku. Pětadvacátého ledna provede výkonná rada WHO užší výběr tří kandidátů a v květnu zvolí Světové zdravotnické shromáždění jednoho z těchto kandidátů jako nástupce Margaret Chanové.

Všichni kandidáti předložili svou vizi řízení této organizace a my osobně některé z nich známe a obdivujeme je. Nakonec se však domníváme, že nejpovolanějším člověkem pro tuto funkci je Ghebreyesus. Naše podpora se opírá o tři předpoklady, které jsou důležité při jakémkoliv přijímacím procesu, zejména do funkce, jako je tato: na dosavadních úspěších kandidáta, na jeho stylu vedení a na různorodosti toho, co přinese na stůl.

Pokud jde o první předpoklad, může se Ghebreyesus vykázat jednoznačnou bilancí úspěchů. Jako ministr zdravotnictví Etiopie v letech 2005 až 2012 prosazoval zájmy všech občanů země a posiloval služby primární péče. Vytvořil 3500 zdravotnických center a 16 000 zdravotnických stanovišť a dramaticky zvýšil počet pracovníků ve zdravotnictví, když vybudoval další lékařské fakulty a nasadil do terénu dalších 38 000 komunitních zdravotníků.

Ghebreyesusovo úsilí dnes slouží jako vzor, který se snaží napodobit další země usilující o dosažení všeobecné dostupnosti zdravotní péče pro vlastní občany. Ghebreyesus je jediným kandidátem, jenž dosáhl takových výsledků na národní úrovni.

Zároveň je to dlouholetý zastánce a propagátor rovnosti pohlaví i práv žen a dívek. Jeho úsilí posílit etiopské zdravotnictví sehrálo klíčovou roli při více než dvojnásobném zvýšení podílu etiopských žen s přístupem k antikoncepci a při snížení úmrtnosti matek o 75%.

Když byl Ghebreyesus v letech 2012 až 2016 etiopským ministrem zahraničí, získal rozsáhlé diplomatické zkušenosti – mimo jiné tím, že stál v čele vyjednávání za Akční agendu z Addis Abeby, plán mezinárodního společenství na financování Cílů trvale udržitelného rozvoje OSN. Stejný cit pro diplomacii je dnes zapotřebí k tomu, aby se členské státy WHO semkly a ve vzájemné spolupráci řešily společné zdravotnické problémy.

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
PS_Sales_Holiday2024_1333x1000

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week

At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.

Subscribe Now

Ghebreyesusův styl vedení se ideálně hodí i pro tuto roli: mluví až jako poslední a vybízí ostatní, aby se podělili o své názory. Kromě toho umí rozpoznat a podpořit talent a ví, jak z lidí kolem sebe dostat to nejlepší. Nepochybně by zvýšil organizační morálku a motivoval personál k maximálním výkonům a efektivitě – ku prospěchu všech členských států a jejich občanů. A přestože je pozorným posluchačem, má v sobě i rozhodnost, která je pro šéfa čelní světové zdravotnické instituce nepostradatelnou vlastností, zejména během krizových událostí ohrožujících globální veřejné zdraví.

A pak jsou zde Ghebreyesusovy rozsáhlé zkušenosti s vedením globálních zdravotnických institucí. Jako předseda výboru Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii v letech 2009 až 2011 a jako předseda Partnerství za omezení malárie v letech 2007 až 2009 prosadil rozsáhlé změny, jež dramaticky zlepšily fungování obou organizací. A co víc, pomohl jim vybrat rekordní finanční příspěvky od dárců: 11,7 miliard dolarů pro Globální fond a tři miliardy dolarů pro Partnerství za omezení malárie.

Právě tyto zkušenosti a znalosti WHO v dnešním globálním zdravotnickém prostředí potřebuje, což vysvětluje, proč Africká unie oficiálně schválila Ghebreyesusovu kandidaturu. Je neuvěřitelné, že ve svých téměř sedmdesátiletých dějinách WHO nikdy neměla generálního ředitele z Afriky. Tento fakt není sám o sobě důvodem k výběru afrického kandidáta, ale v Ghebreyesusově případě z něj přímé zkušenosti s působením v rozvojových zemích dělají kandidáta s jedinečnými předpoklady řešit naše nejsložitější globální zdravotnické problémy, které obvykle nejtvrději dopadají právě na rozvojové země.

Je načase prolomit skleněný strop pro Afričany v čele WHO. Trvale udržitelný rozvoj je skutečně dosažitelný pouze v případě, že šéfové globálních institucí budou pocházet z komunit nejvíce ovlivněných jejich činností.

Ghebreyesusova kandidatura nabízí WHO historickou příležitost, kterou by výkonná rada měla 25. ledna využít.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

https://prosyn.org/4oT9Xa6cs