Trump Pool/Pool

Co je lepší než přeshraničně korekční daň?

MNICHOV – Jeden z nejvýznamnějších reformních návrhů amerického prezidenta Donalda Trumpa je zaměřen na americkou daňovou soustavu. Jeho administrativa chce nejen snížit celkové daňové zatížení, ale také „posunout těžiště“ daňové soustavy s cílem povzbudit domácí produkci a vývoz, zřejmě prostřednictvím daně z peněžních toků podle cílové země, již můžeme označit za přeshraničně korekční daň (border adjustment tax, BAT). Rizika takové radikální reformy by bohužel nejspíš převážila nad úhrnem přínosů.

Spojené státy v současnosti daní firemní zisky 35% sazbou. To je podle mezinárodních měřítek sazba vysoká (byť existuje mnoho odpočtů a mezer v systému), a tak republikánští kongresmani a někteří Trumpovi poradci teď v zásadě chtějí daň z příjmů právnických osob nahradit daní z peněžních toků, která připomíná BAT.

Podle tohoto plánu by se z importovaného zboží a služeb odváděla 20% daň, kdežto export by se odečítal od daňového základu, takže by se vůbec nedanil. Zůstane-li dolar stabilní, cena dovozu do USA by se zvýšila o 20 % a američtí vývozci by se oproti domácím výrobcům těšili daňové subvenci.

Stoupenci BAT z peněžních toků tvrdí, že by pouze srovnala hrací plochu, protože většina amerických obchodních partnerů u vyvezeného zboží a služeb vrací daň z přidané hodnoty. To je ale chybné srovnání. Takové refundace nejsou skrytou subvencí, ale logickou součástí destinačně založené daňové soustavy, v níž se daň odvádí v zemi, kde se zboží spotřebuje.

Například export z Evropy do USA se daní dvakrát: nejprve daní ze zisku právnické osoby v zemi původu – třeba v Německu, kde zdanění firem činí asi 29 % – a znovu různými daněmi z obratu v USA. Oproti tomu americký vývoz se daní doma jako firemní příjem a znovu v závislosti na sazbě DPH, která se uplatní v zemi dovozu, stejně jako u každého jiného produktu, který se tam spotřebuje.

USA se od ostatních zemí neliší absencí BAT, ale tím, že se silně opírají o přímé zdanění. Kdyby USA zavedly přeshraničně korigovanou daňovou soustavu zaměřenou na peněžní toky, osvobodily by svůj export od všech domácích daní. Tím by si zajistily konkurenční daňové zvýhodnění, do doby než ostatní země udělají totéž a u exportní produkce zruší daně z příjmu právnických osob. Jelikož by ale BAT z peněžních toků působila jako obchodní překážka, američtí obchodní partneři by ji právem vnímali jako ochranářské opatření.

Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
PS_Digital_1333x1000_Intro-Offer1

Introductory Offer: Save 30% on PS Digital

Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.

Subscribe Now

Zavedení BAT v USA by mohlo mít dalekosáhlé právní a ekonomické důsledky. Po právní stránce by daň mohla porušovat pravidla Světové obchodní organizace, která připouštějí přeshraniční korekci daní z přidané hodnoty, leč nikoliv daní z příjmu. A pokud by obchodní partneři USA neprojevili ochotu počkat na dovršení zdlouhavých smírčích řízení u WTO, mohli by zavádět odvetné politiky. Represivní cla či jiná hrubá ekonomická opatření zavedená obchodními partnery USA by pak mohla vyvolat obchodní válku – to poslední, co teď světová ekonomika potřebuje.

Ekonomické přínosy pro USA by podstoupení takového rizika stěží ospravedlnily. Hodně by záviselo na tom, jak na novou BAT zareaguje dolar. Kdyby zůstal stabilní, daň by jednoduše zvýšila dovozní ceny a ty by dopadly na americké domácnosti a odvětví závislá na dovážených vstupech. Nakonec by ubylo poptávky po dovozu, stejně jako přínosů pro spotřebitele a nových příjmů z daní pro vládu.

Kdyby dolar zhodnotil úměrně k zavedené BAT, dovozní ceny by se v dolarech nezměnily. Při takovém vývoji by náklady nesli zahraniční producenti, protože za zboží, které prodají do USA, by dostali méně dolarů. Zároveň by silnější dolar americkým společnostem ztížil export a vymazal tak přínos nulové daně z prodeje do zahraničí. Schodek běžného účtu USA by se přitom z velké části nezměnil: daň by přinesla peníze do vládní kasy, ale USA by dál v zahraničí rostly dluhy.

Celkově BAT není nejlepším způsobem jak podpořit americké společnosti a zvýšit vládní příjmy. USA nemají DPH a jen omezené daně z obratu, takže namísto nich spoléhají především na daně z příjmu fyzických a právnických osob. Vzhledem k rozsáhlému externímu schodku ale tento systém u výběru daní neplní očekávání. Kdyby USA zvýšily daně z domácí spotřeby, získaly by z dovozu vyšší příjmy, což by vládě umožnilo snížit daně z příjmů pocházejících z obratu amerických firem při prodeji doma a do zahraničí.

Z ekonomického hlediska by proto bylo lepší „posunout těžiště“ daňové soustavy snížením sazby daně z příjmu právnických osob a současným zavedením či zvýšením daní z obratu u importovaného i doma produkovaného zboží a služeb. Dodatečným přínosem takového přístupu by bylo posílení pobídky k podnikovým investicím a inovacím.

Namísto zásadního přepracování celé daňové soustavy by ji Trumpova administrativa mohla jednoduše zlepšit. Takový rozumnější přístup by výrazně snížil rizika pustošivých obchodních válek a kurzovní nejistoty, která jsou u BAT založené na peněžních tocích zcela nevyhnutelná.

Z angličtiny přeložil David Daduč

https://prosyn.org/NNwiyxFcs