Mýtus „společnosti vlastnictví“

„Ne,“ prohlásil bývalý žurnalista Fox News Tony Snow, nově jmenovaný jedním z nejbližších spolupracovníků George W. Bushe, totiž jeho tiskovým mluvčím, když byl nedávno dotázán na své úspory na penzi. „Doopravdy jsem byl tak natvrdlý, že jsem nesáhl ani po 401(k). Takže vlastně nemám od Fox žádnou penzi. Jediná penze, kterou v médiích mám, je přes AFTRA.“

Název 401(k) – odpovídající odstavci amerického daňového zákona – označuje silně daňově zvýhodněný účet, na němž si pracující mohou spořit na penzi. Zaměstnavatelé – včetně Fox News – obvykle připlácejí částkou odpovídající výši příspěvku ze strany pracujícího, takže založit si 401(k) je neodolatelný finanční obchod, něco, nad čím skutečně není třeba přemýšlet. Přesto to Tony Snow neudělal. O nějaké formální úspory a vyčlenění penzijních aktiv se mu postarala pouze odborová organizace, do níž byl nucen vstoupit, Americká federace televizních a rozhlasových umělců (AFTRA).

Snowův případ nám, myslím, přináší důležitá ponaučení, a to nejen pro Spojené státy. Nakolik jen má Bushova administrativa soudržnou filozofii domácí politiky, jde o myšlenku „společnosti vlastnictví“ – přesvědčení, že z oblasti poskytování sociálního pojištění by měli vymizet zprostředkovatelské instituce, ať už vlády, odbory nebo oddělení pro sociální pojištění ve firmách. Místo toho by jednotlivci měli jako na zdroj finančního zabezpečení na penzi nebo pro případ vážného onemocnění spoléhat na svá vlastní aktiva. Dejme lidem pobídky k plánování vlastní budoucnosti, tvrdí zastánci společnosti vlastnictví, a oni tak učiní.

V budoucnu se Snow bude muset postavit na stupínek v tiskové místnosti Bílého domu a obhajovat různé složky Bushových návrhů v kontextu společnosti vlastnictví. Bude muset chválit účty zdravotního spoření (HSA) – a tvrdit, že lidé nepřestanou chodit k lékaři na preventivní vyšetření, ani když jejich pojištění vázané na HSA nebude hradit žádný z účtů. Bude muset chválit privatizaci systému sociálního zabezpečení Social Security – a tvrdit, že jednotlivci budou dělat uvážlivá a moudrá investiční rozhodnutí ohledně tohoto základního podílu jejich potenciálních penzijních zdrojů. A bude muset chválit oslabení odborů a osekávání sociálních výhod ze strany firem – a tvrdit, že jednotlivci budou volit lépe než experti odborových svazů nebo sociálních odborů ve firmách.

Shromáždění reportéři jej budou sledovat a vzpomenou si, že když se mu nabízela neuvěřitelně výhodná finanční dohoda, byl příliš „natvrdlý“, než aby jí využil. A rozumně snad usoudí, že skutečnost, že si ze svého platu u Fox News neodváděl nic na účet 401(k), je velice silný argument proti slovům, která vypouští z úst.

Tím nechci říct, že jde o jednoduché otázky nebo že existují snadné odpovědi. V Americe je mnoho lidí, kteří si účty 401(k) nezakládají, navzdory obrovským pobídkám, aby tak činili. Jsou tu také lidé, kteří si účet 401(k) zřídí a pak jej špatně investují – tak například zaměstnanci Enronu, jejichž peníze z účtů 401(k) byly z velké části investovány do akcií společnosti, přišli nejen o práci, když firma zkrachovala, ale i o svá penzijní aktiva. Existují také dobře známé příklady silně zkorumpovaných odborových penzijních fondů, například fondu, který se pod vedením šéfů odborového svazu Teamsters celé roky vyhýbal výplatám.

Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
PS_Sales_Winter_1333x1000 AI

Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription

At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.

Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.

Subscribe Now

Konečně tu máme příklad politiků, jako je George W. Bush, jenž zavedl vládní program, který starším lidem slibuje komplexní příspěvky na léky a farmaceutickým firmám mamutí zisky. Jeho administrativa sice snad káže ctnosti individuální odpovědnosti, ale její program neobsahuje žádná ustanovení určující, jak a kde si vláda zajistí zdroje potřebné k financování svých slibů.

Krátce, psychologické a morální nezdary nacházíme na všech úrovních – u jednotlivců, firem, odborů, pojišťoven i vlád. Vážné problémy institucionálního uspořádání nesnadnost reformy programů sociálních výhod ještě ztěžují. Amerika se také musí vypořádat s prostorem ke korupci, a to jak té nezákonné, jako v případě tunelování penzijních prostředků Teamsters, tak té legální v podobě přípěvků farmaceutické lobby na kampaň úslužných kongresmanů.

Tyto problémy nejsou výhradně americké, neboť patří k podstatě všech snah o privatizaci sociální péče. Američané i ostatní národy by se při pohledu na gordický uzel problémů veřejné politiky měli v jedné věci poučit z příkladu Tonyho Snowa: vize „společnosti vlastnictví“ zastávaná Bushem prostě není věrohodná. Kdyby věrohodná byla, jeho nový tiskový mluvčí by se sám neoznačoval za „natvrdlého“.

https://prosyn.org/DRZ4Brqcs