SAN FRANCISCO – Věda je pro jednotlivce i vlády neocenitelná v tom, že ukazuje směr. Zčásti je tomu tak proto, že vědci často dokážou předvídat budoucí důsledky současných činů.
Víme například, že člověk, který denně vykouří dvě krabičky cigaret, bude mít zhruba o 40 let později vážné problémy s rakovinou. A věda také předvídá, že pokud silně neomezíme celosvětovou spotřebu ropy a uhlí, bude se klima i nadále oteplovat, což zvýší objem oceánu a způsobí tání obrovského množství ledu v Arktidě i na Antarktidě, které následně povede ke katastrofálnímu zvýšení hladiny moří.
To jsou jen dva z tisícovek příkladů, u nichž má smysl, aby zodpovědní činitelé brali v úvahu, co může věda předpovědět do budoucna. Přesto jsou vědecká poznání až příliš často přehlížena i v případě rozhodnutí, u nichž je v sázce velmi mnoho.
Tím nechci říci, že by vládnímu rozhodovacímu procesu měli dominovat vědci. Je věcí politiků, nikoliv vědců, poměřovat relativní náklady a přínosy možností, které se jim naskýtají, a zvažovat je tak, jak uznají při vyvozování závěrů za vhodné.
Například vládě Spojených států dobře slouží organizace s názvem Národní akademie, kterou tvoří tři čestné organizace čítající nejrenomovanější vědce, inženýry a zdravotníky v zemi (jedná se o Národní akademii věd, Národní inženýrskou akademii a Medicínský institut). Tato nezávislá nevládní organizace produkuje více než 200 zpráv ročně, většinou v reakci na konkrétní požadavky americké vlády.
Tyto požadavky se týkají všeho možného, od otázky zdravotních rizik stopového množství arzenu v pitné vodě až po otázku, jak nejlépe podporovat různé formy vědeckého výzkumu. Prostřednictvím rigorózního hodnotícího procesu Národní akademie důsledně hlídají, aby se každá zpráva omezovala jen na to, co může na základě důkazů a logiky říci na dané téma věda, aniž by předjímaly rozhodnutí náležící jiným.
Zpráva o pitné vodě například předpovídala četnost výskytu rakoviny močového měchýře, která v konečném důsledku postihne obyvatelstvo vystavené koncentraci 5, 10 nebo 20 ppm (částic na milion) arzenu. Neříkala již však, jakou maximální koncentraci arzenu by měla vláda uzákonit.
Plné znění přibližně 3000 zpráv zpracovaných akademiemi je k dispozici na internetu (na adrese
www.nap.edu
) a všechny lze ve kterékoliv ze 146 zemí bezplatně stáhnout. Nebezpečnost arzenu je na celé zeměkouli stejná, a zpráva vytvořená v USA tak může v tomto případě pomoci všem státům.
Existují však i další důležitá a vědecky založená témata, která vyžadují studie mezinárodních organizací, aby byla všeobecně akceptována. S cílem naplnit tuto potřebu založila světová organizace akademií věd InterAcademy Panel (IAP) v roce 2000 v Amsterdamu radu s názvem InterAcademy Council (IAC). Tu řídí patnáctičlenná komise, v níž se střídají předsedové akademií věd z celého světa, kteří reprezentují státy na nejrůznějším stupni hospodářského rozvoje, a její zprávy tak představují vskutku mezinárodní perspektivu podpořenou nejlepšími světovými vědci a techniky.
IAC poskytuje rady na různá témata dle požadavků Organizace spojených národů a dalších mezinárodních institucí. Všechny tyto rady jsou volně dostupné na adrese
www.interacademycouncil.net
. První zpráva IAC nesla název
Jak vymyslet lepší budoucnost: Strategie budování celosvětových kapacit ve vědě a technice
. Přesvědčivě dokládala význam podpory těch vědeckých a technických institucí ve všech státech, které se zaměřují na využití stále větší mezinárodní vědecké a technické vědomostní základny k naplnění potřeb dané země.
Zpráva
Jak vymyslet lepší budoucnost
zároveň poskytovala vládám a mezinárodním organizacím podrobný návod, jak budovat institucionální kapacity pro vědu a techniku v rozvojových i průmyslových zemích. Nejnovější úsilí IAC s názvem
Jak osvětlit cestu: vstříc udržitelné energetické budoucnosti
představuje ambiciózní vědecky založenou agendu pro naplnění nesmírně náročných energetických požadavků.
Důležitým publikem pro každou zprávu IAC je 100 akademií věd sdružených v IAP. Každá z nich má zvláštní zodpovědnost šířit doporučení zprávy ve své zemi, což může podstatně zvýšit její efektivitu při ovlivňování národní politiky. Kombinace IAP a IAC je významným novým experimentem s cílem zajišťovat mezinárodní vědecké poradenství – experimentem, který teprve začal projevovat svůj potenciál při účinném šíření výdobytků vědy a techniky celému lidstvu.
SAN FRANCISCO – Věda je pro jednotlivce i vlády neocenitelná v tom, že ukazuje směr. Zčásti je tomu tak proto, že vědci často dokážou předvídat budoucí důsledky současných činů.
Víme například, že člověk, který denně vykouří dvě krabičky cigaret, bude mít zhruba o 40 let později vážné problémy s rakovinou. A věda také předvídá, že pokud silně neomezíme celosvětovou spotřebu ropy a uhlí, bude se klima i nadále oteplovat, což zvýší objem oceánu a způsobí tání obrovského množství ledu v Arktidě i na Antarktidě, které následně povede ke katastrofálnímu zvýšení hladiny moří.
To jsou jen dva z tisícovek příkladů, u nichž má smysl, aby zodpovědní činitelé brali v úvahu, co může věda předpovědět do budoucna. Přesto jsou vědecká poznání až příliš často přehlížena i v případě rozhodnutí, u nichž je v sázce velmi mnoho.
Tím nechci říci, že by vládnímu rozhodovacímu procesu měli dominovat vědci. Je věcí politiků, nikoliv vědců, poměřovat relativní náklady a přínosy možností, které se jim naskýtají, a zvažovat je tak, jak uznají při vyvozování závěrů za vhodné.
Například vládě Spojených států dobře slouží organizace s názvem Národní akademie, kterou tvoří tři čestné organizace čítající nejrenomovanější vědce, inženýry a zdravotníky v zemi (jedná se o Národní akademii věd, Národní inženýrskou akademii a Medicínský institut). Tato nezávislá nevládní organizace produkuje více než 200 zpráv ročně, většinou v reakci na konkrétní požadavky americké vlády.
Tyto požadavky se týkají všeho možného, od otázky zdravotních rizik stopového množství arzenu v pitné vodě až po otázku, jak nejlépe podporovat různé formy vědeckého výzkumu. Prostřednictvím rigorózního hodnotícího procesu Národní akademie důsledně hlídají, aby se každá zpráva omezovala jen na to, co může na základě důkazů a logiky říci na dané téma věda, aniž by předjímaly rozhodnutí náležící jiným.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Zpráva o pitné vodě například předpovídala četnost výskytu rakoviny močového měchýře, která v konečném důsledku postihne obyvatelstvo vystavené koncentraci 5, 10 nebo 20 ppm (částic na milion) arzenu. Neříkala již však, jakou maximální koncentraci arzenu by měla vláda uzákonit.
Plné znění přibližně 3000 zpráv zpracovaných akademiemi je k dispozici na internetu (na adrese www.nap.edu ) a všechny lze ve kterékoliv ze 146 zemí bezplatně stáhnout. Nebezpečnost arzenu je na celé zeměkouli stejná, a zpráva vytvořená v USA tak může v tomto případě pomoci všem státům.
Existují však i další důležitá a vědecky založená témata, která vyžadují studie mezinárodních organizací, aby byla všeobecně akceptována. S cílem naplnit tuto potřebu založila světová organizace akademií věd InterAcademy Panel (IAP) v roce 2000 v Amsterdamu radu s názvem InterAcademy Council (IAC). Tu řídí patnáctičlenná komise, v níž se střídají předsedové akademií věd z celého světa, kteří reprezentují státy na nejrůznějším stupni hospodářského rozvoje, a její zprávy tak představují vskutku mezinárodní perspektivu podpořenou nejlepšími světovými vědci a techniky.
IAC poskytuje rady na různá témata dle požadavků Organizace spojených národů a dalších mezinárodních institucí. Všechny tyto rady jsou volně dostupné na adrese www.interacademycouncil.net . První zpráva IAC nesla název Jak vymyslet lepší budoucnost: Strategie budování celosvětových kapacit ve vědě a technice . Přesvědčivě dokládala význam podpory těch vědeckých a technických institucí ve všech státech, které se zaměřují na využití stále větší mezinárodní vědecké a technické vědomostní základny k naplnění potřeb dané země.
Zpráva Jak vymyslet lepší budoucnost zároveň poskytovala vládám a mezinárodním organizacím podrobný návod, jak budovat institucionální kapacity pro vědu a techniku v rozvojových i průmyslových zemích. Nejnovější úsilí IAC s názvem Jak osvětlit cestu: vstříc udržitelné energetické budoucnosti představuje ambiciózní vědecky založenou agendu pro naplnění nesmírně náročných energetických požadavků.
Důležitým publikem pro každou zprávu IAC je 100 akademií věd sdružených v IAP. Každá z nich má zvláštní zodpovědnost šířit doporučení zprávy ve své zemi, což může podstatně zvýšit její efektivitu při ovlivňování národní politiky. Kombinace IAP a IAC je významným novým experimentem s cílem zajišťovat mezinárodní vědecké poradenství – experimentem, který teprve začal projevovat svůj potenciál při účinném šíření výdobytků vědy a techniky celému lidstvu.