MELBOURNE – Ztratili jste peněženku. Uvnitř máte vizitky s e-mailovou adresou. Nakolik je pravděpodobné, že vám přijde zpráva, že se peněženka našla? A pokud jsou v peněžence peníze, pravděpodobnost jejího navrácení i s nedotčeným obsahem se zvýší, anebo sníží?
Klást tyto otázky znamená současně ptát se, do jaké míry jsou lidé v podstatě poctiví nebo nakolik jim záleží na druhých. Někteří vývojoví psychologové tvrdí, že altruismus se omezuje na naše příbuzné a na lidi, kteří mohou naši pomoc opětovat. Je to příliš cynické? Výzkumníci ze Spojených států a ze Švýcarska vrhli v červnu na tuto otázku trochu světla, když zveřejnili výsledky obrovské a důmyslné studie obnášející více než 17 000 peněženek „ztracených“ ve 40 zemích.
V bankách, divadlech, muzeích, hotelech a na veřejných úřadech v 355 různých městech předali výzkumní asistenti peněženku člověku za přepážkou s vysvětlením, že ji našli na ulici, ale mají naspěch. Nato daného člověka požádali, aby se o ni „laskavě postaral“, a odešli, aniž mu poskytli kontaktní informace nebo požádali o stvrzenku.
Všechny peněženky byly z průhledného plastu, takže byly uvnitř okamžitě vidět tři totožné vizitky s e-mailovou adresou. Peněženky rovněž obsahovaly seznam věcí k nákupu, napsaný v místním jazyce. V některých bylo 13,45 dolaru nebo částka stejné kupní síly v místní měně, zatímco jiné – tento typ testu byl omezený na USA, Velkou Británii a Polsko – obsahovaly 94,15 dolaru či ekvivalent v místní měně. Ve většině peněženek se nacházel i klíč. Výzkumníci pak zaznamenávali počet zpráv ohlašujících nález peněženky, které přicházely na e-mailovou adresu uvedenou na vizitkách. Aby mohli zkoumat faktory vedoucí k ohlášení nálezu, měla každá peněženka vizitky s jedinečnou e-mailovou adresou.
Jak se dalo očekávat, míra ohlášených nálezů byla obecně vyšší v zámožnějších zemích. Na čele žebříčku se umístily Švýcarsko, Norsko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko, kde bylo informováno více než 65% domnělých majitelů peněženek. V těsném závěsu následovaly Polsko a Česká republika, které předstihly bohatší země jako Austrálii, Kanadu a USA.
Někteří lidé se domnívají, že dodržování morálních pravidel je u nábožensky založených lidí pravděpodobnější než u nevěřících, avšak studie tento názor nepotvrzuje, přinejmenším pokud můžeme míru náboženského přesvědčení soudit podle procenta lidí v dané zemi, kteří tvrdí, že je pro ně náboženství důležité. Ve Švédsku, Dánsku, Norsku a České republice nejméně 75% obyvatel tvrdí, že pro ně náboženství důležité není, a přitom se všechny tyto země umístily vysoko. Naopak pro více než 80% populace v Peru a Maroku je prý náboženství velmi důležité, avšak obě země nevykázaly ani 25% ohlášených případů.
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: Age of Extremes, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
U žen byla pravděpodobnost ohlášení nálezu peněženky zhruba o 2% vyšší než u mužů. Tato studie se tedy připojuje k předchozím výzkumům, z nichž vyplývá, že ženy bývají etičtější než muži.
Nejpozoruhodnějším výsledkem studie je ovšem skutečnost, že nálezy peněženek s penězi byly předpokládaným majitelům hlášeny s vyšší pravděpodobností než nálezy peněženek bez peněz. Toto zjištění platilo pro 38 ze 40 zemí – výjimkou byly Mexiko a Peru, kde přítomnost peněz nijak významně neovlivnila (nízkou) míru ohlášení. Ve třech zemích, kde se „našly“ peněženky obsahující 94,15 dolaru, u nich byla navíc míra ohlášení vyšší než u peněženek s 13,45 dolary.
Výzkumníci se zamýšleli nad různými vysvětleními tohoto výsledku, včetně obavy z trestu, pokud si nálezce peníze ponechá, očekávání odměny v případě ohlášení nebo možnosti, že i když byl nález peněženky ohlášen, peněženka by se stejně vrátila bez peněz. Když se však peněženky skutečně navrátily, obsahovaly 98% původních peněz. Další důkazy nasvědčovaly tomu, že strach z postihu ani naděje v odměnu nepředstavovaly hlavní motiv k ohlášení nálezu peněženky.
Proč tedy lidé s vyšší pravděpodobností hlásili nález peněženky obsahující vyšší částku? Výzkumníci uvádějí čtyři faktory, které rozhodují, zda někdo, kdo má příležitost vrátit peněženku, to skutečně udělá: ekonomický prospěch spojený s neodevzdáním peněženky, úsilí nutné k ohlášení nálezu, altruistická starost o vlastníka a nechuť vidět sám sebe jako zloděje. Podle tohoto modelu sice přítomnost peněz zvyšuje ekonomický prospěch spojený s neohlášením ztráty (a čím víc peněz peněženka obsahuje, tím je tento prospěch větší), avšak nad ekonomickým faktorem převažuje kombinace altruistické starostlivosti a touha vidět sám sebe jako poctivého člověka.
Důkaz, že altruistická starostlivost hraje určitou roli v rozhodnutí ohlásit nález peněženky, vyplývá z porovnání procenta ohlášení u peněženek s klíčem a bez něj. Klíč je důležitý pro majitele, ale na rozdíl od peněz nemá význam pro nálezce peněženky. Proto pravděpodobně nebude důležitý pro vlastní obraz nálezce coby poctivce či naopak zloděje. Peněženky obsahující klíč a peníze se však majitelům navracely s vyšší pravděpodobností než peněženky s penězi a bez klíče, což naznačuje, že nálezce nemotivoval k ohlášení nálezu jen zájem o vlastní obraz.
Výsledky by pro nás všechny měly být povzbuzením. Běžně slýcháme, jak si lidé stěžují, že žijeme v éře, kde převažuje vlastní zájem, morální standardy upadly, málokomu záleží na druhých a většina lidí by kradla, kdyby měla pocit, že jim to projde. Tato studie poskytuje solidní důkaz, že svět na tom zdaleka není tak špatně.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Labour leader Keir Starmer’s incoming cabinet has more people of working-class origin than any British cabinet that came before it, and this remarkable feature will surely bear on policymaking. However, various countervailing forces will moderate any latent impulse to veer sharply to the left.
explain how the socioeconomic backgrounds of Labour’s cabinet members will, and will not, bear on policymaking.
If Russia, Saudi Arabia, and the world’s other large oil producers were to shift away from settling their oil trade in dollars, the implications for other commodity markets, global trade patterns, and financial stability would be enormous. But how plausible is this scenario in the foreseeable future?
considers whether Saudi Arabia would ever move away from invoicing its oil trade in US dollars.
MELBOURNE – Ztratili jste peněženku. Uvnitř máte vizitky s e-mailovou adresou. Nakolik je pravděpodobné, že vám přijde zpráva, že se peněženka našla? A pokud jsou v peněžence peníze, pravděpodobnost jejího navrácení i s nedotčeným obsahem se zvýší, anebo sníží?
Klást tyto otázky znamená současně ptát se, do jaké míry jsou lidé v podstatě poctiví nebo nakolik jim záleží na druhých. Někteří vývojoví psychologové tvrdí, že altruismus se omezuje na naše příbuzné a na lidi, kteří mohou naši pomoc opětovat. Je to příliš cynické? Výzkumníci ze Spojených států a ze Švýcarska vrhli v červnu na tuto otázku trochu světla, když zveřejnili výsledky obrovské a důmyslné studie obnášející více než 17 000 peněženek „ztracených“ ve 40 zemích.
V bankách, divadlech, muzeích, hotelech a na veřejných úřadech v 355 různých městech předali výzkumní asistenti peněženku člověku za přepážkou s vysvětlením, že ji našli na ulici, ale mají naspěch. Nato daného člověka požádali, aby se o ni „laskavě postaral“, a odešli, aniž mu poskytli kontaktní informace nebo požádali o stvrzenku.
Všechny peněženky byly z průhledného plastu, takže byly uvnitř okamžitě vidět tři totožné vizitky s e-mailovou adresou. Peněženky rovněž obsahovaly seznam věcí k nákupu, napsaný v místním jazyce. V některých bylo 13,45 dolaru nebo částka stejné kupní síly v místní měně, zatímco jiné – tento typ testu byl omezený na USA, Velkou Británii a Polsko – obsahovaly 94,15 dolaru či ekvivalent v místní měně. Ve většině peněženek se nacházel i klíč. Výzkumníci pak zaznamenávali počet zpráv ohlašujících nález peněženky, které přicházely na e-mailovou adresu uvedenou na vizitkách. Aby mohli zkoumat faktory vedoucí k ohlášení nálezu, měla každá peněženka vizitky s jedinečnou e-mailovou adresou.
Jak se dalo očekávat, míra ohlášených nálezů byla obecně vyšší v zámožnějších zemích. Na čele žebříčku se umístily Švýcarsko, Norsko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko, kde bylo informováno více než 65% domnělých majitelů peněženek. V těsném závěsu následovaly Polsko a Česká republika, které předstihly bohatší země jako Austrálii, Kanadu a USA.
Někteří lidé se domnívají, že dodržování morálních pravidel je u nábožensky založených lidí pravděpodobnější než u nevěřících, avšak studie tento názor nepotvrzuje, přinejmenším pokud můžeme míru náboženského přesvědčení soudit podle procenta lidí v dané zemi, kteří tvrdí, že je pro ně náboženství důležité. Ve Švédsku, Dánsku, Norsku a České republice nejméně 75% obyvatel tvrdí, že pro ně náboženství důležité není, a přitom se všechny tyto země umístily vysoko. Naopak pro více než 80% populace v Peru a Maroku je prý náboženství velmi důležité, avšak obě země nevykázaly ani 25% ohlášených případů.
Secure your copy of PS Quarterly: Age of Extremes
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: Age of Extremes, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
U žen byla pravděpodobnost ohlášení nálezu peněženky zhruba o 2% vyšší než u mužů. Tato studie se tedy připojuje k předchozím výzkumům, z nichž vyplývá, že ženy bývají etičtější než muži.
Nejpozoruhodnějším výsledkem studie je ovšem skutečnost, že nálezy peněženek s penězi byly předpokládaným majitelům hlášeny s vyšší pravděpodobností než nálezy peněženek bez peněz. Toto zjištění platilo pro 38 ze 40 zemí – výjimkou byly Mexiko a Peru, kde přítomnost peněz nijak významně neovlivnila (nízkou) míru ohlášení. Ve třech zemích, kde se „našly“ peněženky obsahující 94,15 dolaru, u nich byla navíc míra ohlášení vyšší než u peněženek s 13,45 dolary.
Výzkumníci se zamýšleli nad různými vysvětleními tohoto výsledku, včetně obavy z trestu, pokud si nálezce peníze ponechá, očekávání odměny v případě ohlášení nebo možnosti, že i když byl nález peněženky ohlášen, peněženka by se stejně vrátila bez peněz. Když se však peněženky skutečně navrátily, obsahovaly 98% původních peněz. Další důkazy nasvědčovaly tomu, že strach z postihu ani naděje v odměnu nepředstavovaly hlavní motiv k ohlášení nálezu peněženky.
Proč tedy lidé s vyšší pravděpodobností hlásili nález peněženky obsahující vyšší částku? Výzkumníci uvádějí čtyři faktory, které rozhodují, zda někdo, kdo má příležitost vrátit peněženku, to skutečně udělá: ekonomický prospěch spojený s neodevzdáním peněženky, úsilí nutné k ohlášení nálezu, altruistická starost o vlastníka a nechuť vidět sám sebe jako zloděje. Podle tohoto modelu sice přítomnost peněz zvyšuje ekonomický prospěch spojený s neohlášením ztráty (a čím víc peněz peněženka obsahuje, tím je tento prospěch větší), avšak nad ekonomickým faktorem převažuje kombinace altruistické starostlivosti a touha vidět sám sebe jako poctivého člověka.
Důkaz, že altruistická starostlivost hraje určitou roli v rozhodnutí ohlásit nález peněženky, vyplývá z porovnání procenta ohlášení u peněženek s klíčem a bez něj. Klíč je důležitý pro majitele, ale na rozdíl od peněz nemá význam pro nálezce peněženky. Proto pravděpodobně nebude důležitý pro vlastní obraz nálezce coby poctivce či naopak zloděje. Peněženky obsahující klíč a peníze se však majitelům navracely s vyšší pravděpodobností než peněženky s penězi a bez klíče, což naznačuje, že nálezce nemotivoval k ohlášení nálezu jen zájem o vlastní obraz.
Výsledky by pro nás všechny měly být povzbuzením. Běžně slýcháme, jak si lidé stěžují, že žijeme v éře, kde převažuje vlastní zájem, morální standardy upadly, málokomu záleží na druhých a většina lidí by kradla, kdyby měla pocit, že jim to projde. Tato studie poskytuje solidní důkaz, že svět na tom zdaleka není tak špatně.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka