NEW YORK – Klimatičtí vědci už léta varují svět, že rozsáhlé využívání fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) ohrožuje planetu v důsledku člověkem vyvolaných klimatických změn. Rostoucí atmosférická koncentrace oxidu uhličitého, který je vedlejším produktem spalování fosilních paliv, ohřeje planetu, změní ustálený režim dešťových srážek a bouřek a zvýší hladinu moří. Tyto změny nás ve všech směrech zasahují už dnes, jakkoliv se silné firemní lobby a mediální propagandisté typu Ruperta Murdocha snaží tuto pravdu popřít.
V posledních týdnech postihlo Spojené státy nejhorší sucho v moderní éře. Státy amerického Středozápadu a Velkých planin, které tvoří obilnici země, se pečou v mohutné vlně veder, přičemž ve více než polovině země je kvůli suchu vyhlášen kalamitní stav a úleva není příliš na dohled.
Na druhém konci světa zasáhly Peking nejhorší deště v doložených dějinách a záplavy si tam vyžádaly řadu životů. Také Japonsko se potýká s rekordními přívalovými dešti. Dvě ze zbídačelých oblastí Afriky – Africký roh na východě a Sahel na západě – zažívají v posledních dvou letech ničivá sucha a hladomory: déšť stále nepřichází, což připravilo o život mnoho tisíc lidí, přičemž miliony dalších trpí hladem, který je rovněž ohrožuje na životě.
Vědci dali naší éře název antropocén, což je termín vycházející z řečtiny, který znamená „člověkem ovládaná epocha“ – jde o nové období dějin této planety, v němž se lidstvo stalo příčinou environmentálních změn na globální úrovni. Lidstvo ovlivňuje nejen klima na zeměkouli, ale i chemické složení oceánů, suchozemské i námořní biotopy milionů druhů, kvalitu ovzduší a vody či koloběh vody, dusíku, fosforu a dalších životně důležitých složek tvořících základ života na planetě.
Riziko klimatických změn se po mnoho let všeobecně pokládalo za cosi vzdáleného, za riziko, jemuž budou možná čelit naše děti nebo děti našich dětí. I tato hrozba by samozřejmě byla dostatečným důvodem jednat. Dnes už však lépe chápeme, že klimatické změny se týkají také nás, současné generace.
Již jsme vstoupili do nové a velmi nebezpečné éry. Jste-li mladým člověkem, pak budou klimatické změny i další ekologická rizika vyvolaná lidmi představovat ve vašem životě významné faktory.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Vědci zdůrazňují rozdíl mezi klimatem a počasím. Klima je celkový režim teplot a dešťových srážek na daném místě. Počasí je pak tvořeno teplotou a dešťovými srážkami na tomto místě v určitou konkrétní dobu. Jak říká starý vtip: „Klima je to, co očekáváte; počasí je to, co dostanete.“
Když je teplota obzvláště vysoká nebo srážky obzvláště silné či slabé, snaží se vědci vyhodnotit, zda jsou tyto nezvyklé podmínky výsledkem dlouhodobé klimatické změny, nebo zda jen odrážejí očekávanou variabilitu. Jsou tedy současná vedra v USA (kvůli nimž se letošní rok stává nejteplejším v historii), intenzivní záplavy v Pekingu nebo značné sucho v Sahelu projevem nahodilého špatného počasí, anebo výsledkem dlouhodobých a člověkem vyvolaných klimatických změn?
Vědci na tuto otázku dlouho neuměli přesně odpovědět. Nevěděli jistě, zda lze určitou klimatickou katastrofu připsat nikoliv přirozené odchylce, nýbrž lidským příčinám. Dokonce si nemohli být jistí ani tím, zda dokážou stanovit, je-li určitá konkrétní událost (například vydatné srážky nebo sucho) natolik extrémní, aby se vymykala pásmu normálních jevů.
V posledních letech však nová oblast klimatologie zvaná „detekce a přisuzování“ („detection and attribution“) učinila obrovské pokroky, a to jak koncepční, tak empirické. Detekce znamená posuzování, zda je určitá extrémní událost součástí přirozené fluktuace počasí, nebo příznakem hlubší a dlouhodobější změny. Přisuzování pak znamená schopnost přiřadit pravděpodobné příčiny určité události lidské aktivitě či jiným faktorům. Nová věda detekce a přisuzování zpřesňuje naše znalosti – a současně nám poskytuje další důvody k obavám.
Několik studií z loňského roku ukázalo, že vědci skutečně dokážou v rostoucí četnosti extrémních událostí – jako jsou vlny veder, silné deště, intenzivní sucha a prudké bouře – detekovat dlouhodobé klimatické změny. Díky špičkovým klimatickým modelům však nedetekují pouze dlouhodobé změny klimatu, ale zároveň přisuzují přinejmenším některé extrémní jevy lidským příčinám.
Poslední dva roky přinesly na celé planetě šokující počet extrémních událostí. V mnoha případech se na nich podepsaly spíše krátkodobé přirozené faktory než lidská činnost. Během roku 2011 například v Tichém oceánu převládaly podmínky odpovídající atmosférickému jevu La Niña. To znamená, že se mimořádně teplá voda soustředila v oblasti jihovýchodní Asie, zatímco chladnější voda se koncentrovala do oblasti poblíž Peru. Tento dočasný stav způsobil mnoho krátkodobých změn v režimu dešťových srážek a teplot, což vedlo například k silným záplavám v Thajsku.
I při pečlivé kontrole a zohlednění těchto přirozených meziročních posunů však vědci zjišťují, že několik nedávných katastrof je pravděpodobně také odrazem klimatických změn vyvolaných člověkem. Například oteplení Indického oceánu v důsledku lidské činnosti se pravděpodobně podepsalo na těžkém suchu v Africkém rohu v roce 2011, které vyvolalo hladomor, konflikty a všeobecné strádání milionů zbídačelých lidí. Současné megasucho v USA zase zřejmě odráží směsici přirozených příčin včetně jevu La Niña a mohutné vlny veder zesílené klimatickými změnami vyvolanými člověkem.
Důkazy jsou přesvědčivé a rychle jich přibývá. Lidstvo se v důsledku člověkem vyvolaných klimatických změn vystavuje stále většímu nebezpečí. Je zapotřebí, abychom se jako globální komunita v nadcházejícím čtvrtstoletí rychle a rázně proměnili z ekonomiky založené na fosilních palivech v ekonomiku opírající se o nové, špičkové a nízkouhlíkové energetické technologie.
Světová veřejnost je ochotna si tento vzkaz vyslechnout a jednat podle něj. Politici ve všech koutech světa jsou však bojácní – zejména proto, že ropné a uhelné společnosti mají takovou politickou moc. Blahobyt lidstva, ba i jeho samotné přežití, však bude záviset na tom, zda vědecké důkazy a technologické know-how zvítězí nad krátkozrakou chamtivostí, politickou bázlivostí a neutuchajícím proudem pavědecké firemní propagandy.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
If UK Chancellor of the Exchequer Rachel Reeves tried to meet all the political demands that have been placed on her, her budget would likely result in disappointing growth and financial instability. Instead, the new government's first budget should be judged according to four longer-term criteria.
lists four criteria for assessing the chancellor's attempt to meet a long list of unrealistic demands.
At COP16 in Colombia this month, delegates from nearly 200 countries will discuss how to accelerate action to protect 30% of the planet’s land and maritime areas by 2030. Central to that goal will be unlocking more investment through public-private partnerships, de-risking mechanisms, and other innovative strategies.
points out that biodiversity loss and ecosystem damage jeopardize all other global development goals.
NEW YORK – Klimatičtí vědci už léta varují svět, že rozsáhlé využívání fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) ohrožuje planetu v důsledku člověkem vyvolaných klimatických změn. Rostoucí atmosférická koncentrace oxidu uhličitého, který je vedlejším produktem spalování fosilních paliv, ohřeje planetu, změní ustálený režim dešťových srážek a bouřek a zvýší hladinu moří. Tyto změny nás ve všech směrech zasahují už dnes, jakkoliv se silné firemní lobby a mediální propagandisté typu Ruperta Murdocha snaží tuto pravdu popřít.
V posledních týdnech postihlo Spojené státy nejhorší sucho v moderní éře. Státy amerického Středozápadu a Velkých planin, které tvoří obilnici země, se pečou v mohutné vlně veder, přičemž ve více než polovině země je kvůli suchu vyhlášen kalamitní stav a úleva není příliš na dohled.
Na druhém konci světa zasáhly Peking nejhorší deště v doložených dějinách a záplavy si tam vyžádaly řadu životů. Také Japonsko se potýká s rekordními přívalovými dešti. Dvě ze zbídačelých oblastí Afriky – Africký roh na východě a Sahel na západě – zažívají v posledních dvou letech ničivá sucha a hladomory: déšť stále nepřichází, což připravilo o život mnoho tisíc lidí, přičemž miliony dalších trpí hladem, který je rovněž ohrožuje na životě.
Vědci dali naší éře název antropocén, což je termín vycházející z řečtiny, který znamená „člověkem ovládaná epocha“ – jde o nové období dějin této planety, v němž se lidstvo stalo příčinou environmentálních změn na globální úrovni. Lidstvo ovlivňuje nejen klima na zeměkouli, ale i chemické složení oceánů, suchozemské i námořní biotopy milionů druhů, kvalitu ovzduší a vody či koloběh vody, dusíku, fosforu a dalších životně důležitých složek tvořících základ života na planetě.
Riziko klimatických změn se po mnoho let všeobecně pokládalo za cosi vzdáleného, za riziko, jemuž budou možná čelit naše děti nebo děti našich dětí. I tato hrozba by samozřejmě byla dostatečným důvodem jednat. Dnes už však lépe chápeme, že klimatické změny se týkají také nás, současné generace.
Již jsme vstoupili do nové a velmi nebezpečné éry. Jste-li mladým člověkem, pak budou klimatické změny i další ekologická rizika vyvolaná lidmi představovat ve vašem životě významné faktory.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Vědci zdůrazňují rozdíl mezi klimatem a počasím. Klima je celkový režim teplot a dešťových srážek na daném místě. Počasí je pak tvořeno teplotou a dešťovými srážkami na tomto místě v určitou konkrétní dobu. Jak říká starý vtip: „Klima je to, co očekáváte; počasí je to, co dostanete.“
Když je teplota obzvláště vysoká nebo srážky obzvláště silné či slabé, snaží se vědci vyhodnotit, zda jsou tyto nezvyklé podmínky výsledkem dlouhodobé klimatické změny, nebo zda jen odrážejí očekávanou variabilitu. Jsou tedy současná vedra v USA (kvůli nimž se letošní rok stává nejteplejším v historii), intenzivní záplavy v Pekingu nebo značné sucho v Sahelu projevem nahodilého špatného počasí, anebo výsledkem dlouhodobých a člověkem vyvolaných klimatických změn?
Vědci na tuto otázku dlouho neuměli přesně odpovědět. Nevěděli jistě, zda lze určitou klimatickou katastrofu připsat nikoliv přirozené odchylce, nýbrž lidským příčinám. Dokonce si nemohli být jistí ani tím, zda dokážou stanovit, je-li určitá konkrétní událost (například vydatné srážky nebo sucho) natolik extrémní, aby se vymykala pásmu normálních jevů.
V posledních letech však nová oblast klimatologie zvaná „detekce a přisuzování“ („detection and attribution“) učinila obrovské pokroky, a to jak koncepční, tak empirické. Detekce znamená posuzování, zda je určitá extrémní událost součástí přirozené fluktuace počasí, nebo příznakem hlubší a dlouhodobější změny. Přisuzování pak znamená schopnost přiřadit pravděpodobné příčiny určité události lidské aktivitě či jiným faktorům. Nová věda detekce a přisuzování zpřesňuje naše znalosti – a současně nám poskytuje další důvody k obavám.
Několik studií z loňského roku ukázalo, že vědci skutečně dokážou v rostoucí četnosti extrémních událostí – jako jsou vlny veder, silné deště, intenzivní sucha a prudké bouře – detekovat dlouhodobé klimatické změny. Díky špičkovým klimatickým modelům však nedetekují pouze dlouhodobé změny klimatu, ale zároveň přisuzují přinejmenším některé extrémní jevy lidským příčinám.
Poslední dva roky přinesly na celé planetě šokující počet extrémních událostí. V mnoha případech se na nich podepsaly spíše krátkodobé přirozené faktory než lidská činnost. Během roku 2011 například v Tichém oceánu převládaly podmínky odpovídající atmosférickému jevu La Niña. To znamená, že se mimořádně teplá voda soustředila v oblasti jihovýchodní Asie, zatímco chladnější voda se koncentrovala do oblasti poblíž Peru. Tento dočasný stav způsobil mnoho krátkodobých změn v režimu dešťových srážek a teplot, což vedlo například k silným záplavám v Thajsku.
I při pečlivé kontrole a zohlednění těchto přirozených meziročních posunů však vědci zjišťují, že několik nedávných katastrof je pravděpodobně také odrazem klimatických změn vyvolaných člověkem. Například oteplení Indického oceánu v důsledku lidské činnosti se pravděpodobně podepsalo na těžkém suchu v Africkém rohu v roce 2011, které vyvolalo hladomor, konflikty a všeobecné strádání milionů zbídačelých lidí. Současné megasucho v USA zase zřejmě odráží směsici přirozených příčin včetně jevu La Niña a mohutné vlny veder zesílené klimatickými změnami vyvolanými člověkem.
Důkazy jsou přesvědčivé a rychle jich přibývá. Lidstvo se v důsledku člověkem vyvolaných klimatických změn vystavuje stále většímu nebezpečí. Je zapotřebí, abychom se jako globální komunita v nadcházejícím čtvrtstoletí rychle a rázně proměnili z ekonomiky založené na fosilních palivech v ekonomiku opírající se o nové, špičkové a nízkouhlíkové energetické technologie.
Světová veřejnost je ochotna si tento vzkaz vyslechnout a jednat podle něj. Politici ve všech koutech světa jsou však bojácní – zejména proto, že ropné a uhelné společnosti mají takovou politickou moc. Blahobyt lidstva, ba i jeho samotné přežití, však bude záviset na tom, zda vědecké důkazy a technologické know-how zvítězí nad krátkozrakou chamtivostí, politickou bázlivostí a neutuchajícím proudem pavědecké firemní propagandy.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.