NEW YORK – Každý rok v září se nejvyšší světoví představitelé scházejí na půdě Organizace spojených národů, aby si znovu připomněli naši zakládající chartu – naši víru v základní principy míru, spravedlnosti, lidských práv a rovných příležitostí pro všechny. Hodnotíme stav světa, zapojujeme se do řešení klíčových otázek dne a předestíráme svou vizi cesty vpřed.
Letos je to však jiné. Čtyřiašedesáté zahájení Valného shromáždění od nás žádá, abychom si poradili ve výjimečném okamžiku. Čelíme mnoha krizím – potravinové krizi, energetické krizi, recesi, pandemii chřipky –, které navíc probíhají současně. Pokud někdy existovala vhodná chvíle, kdy bychom měli jednat v duchu obnoveného multilateralismu, chvíle opětovně klást v Organizaci spojených národů důraz na slovo „spojený“, pak je to nyní.
A právě to dnes děláme, jak dokládají naše kroky ve třech otázkách historického významu.
Za prvé se vedoucí světoví představitelé sjednocují, aby řešili největší výzvu, které jako lidský rod čelíme – totiž hrozbu katastrofálních klimatických změn. Minulý týden se 101 vedoucích představitelů ze 163 zemí setkalo, aby narýsovalo příští kroky před veledůležitou konferencí OSN o klimatických změnách, která se bude konat v prosinci v Kodani. Uznali potřebu dohody, k níž se budou moci přihlásit všechny státy – v rámci svých schopností, v souladu s tím, co žádá věda, a na základě „zelených pracovních míst“ a „zeleného růstu“, což jsou záchranná kola globální ekonomiky jednadvacátého století.
My v OSN jsme se na tento okamžik pečlivě připravili. Za dva a půl roku od doby, kdy jsem se stal generálním tajemníkem, jsme se zasadili o to, aby se klimatické změny dostaly na první místo globální agendy. Dnes jsme vstoupili do nové fáze. Schůzka konaná minulý týden tuto otázku ostře definovala a soustředila pozornost na hlavní města států z celého světa. Jistě, tyto otázky jsou složité a obtížné, zejména pak otázka financování adaptačního a zmírňovacího úsilí v chudších zemích. Přesto vedoucí činitelé odjížděli z New Yorku odhodlaní zadat svým vyjednavačům jasné a rozhodné pokyny: uzavřete v Kodani dohodu.
Japonsko adresovalo ostatním výzvu, když souhlasilo se snížením emisí CO2 o 25% do roku 2020, pokud je budou následovat další státy. Čínský prezident Chu Ťin-tchao hovořil o všem, co již jeho země dělá pro snížení energetické náročnosti a investice do „zelených“ alternativ. Chu stejně jako americký prezident Barack Obama zdůraznil, že v rámci mezinárodní dohody je jeho země připravena dělat více.
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
K dalšímu kolu jednání OSN se vyjednavači sejdou 28. září v Bangkoku a uvažujeme také o menší schůzce zástupců významných znečišťovatelů a nejzranitelnějších zemí, která by se konala v listopadu. V letošním roce, kdy se rozhoduje o konečném úspěchu, potřebujeme nějaký průlom.
Další zvrat jsme zaznamenali ve druhé otázce existenčního významu: v otázce jaderného odzbrojení. Předpoklad, že jaderné zbraně jsou zapotřebí k udržení míru, se konečně hroutí. Na zvláštním jednání svolaném prezidentem Obamou přijala Rada bezpečnosti jednomyslně rezoluci, která otevírá novou kapitolu v úsilí OSN řešit otázku šíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení.
Tato rezoluce zvyšuje vyhlídky na rozšíření Smlouvy o nešíření jaderných zbraní příští rok v květnu a nabízí naději, že se podaří zajistit platnost Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Kromě toho načrtává obrysy právního rámce postupu proti zneužívání civilních jaderných technologií k vojenským účelům a odráží rýsující se konsensus, jehož jsme svědky na jednom setkání za druhým, totiž že nastal čas zesílit tlak na země, které tyto principy nerespektují.
Svět je sjednocený i na třetí frontě. Někdo sice možná hovoří o „nastoupení cesty ke zotavení“, avšak my vidíme na obzoru novou krizi. Podle naší nedávné zprávy „Hlasy zranitelných“ se mezi chudé lidi nově zařazují ti, kdo až dosud žili těsně nad hranicí chudoby.
Jen v letošním roce by pod hranici chudoby mohlo klesnout odhadem 100 milionů lidí. Trhy se možná vzpamatovávají, ale pracovní místa a příjmy nikoliv. Proto OSN počátkem letošního roku předložila Globální pakt o pracovních místech, který má zajistit vyvážený a trvale udržitelný růst. A proto také vytváříme nový Systém varování před zranitelností vůči globálním dopadům, který nám v reálném čase poskytuje údaje a analýzu socioekonomických podmínek po celém světě. Potřebujeme přesně vědět, komu a kde finanční krize ubližuje, abychom mohli nejlépe reagovat.
Proto také příští rok v tuto dobu svoláme zvláštní summit o Rozvojových cílech tisíciletí. Zbývá nám pouhých pět let, abychom naplnili cíle v oblasti zdravotnictví, školství a bezpečnosti lidí, které jsme si vytyčili pro rok 2015. Na různých summitech skupiny G-20 v uplynulém roce, včetně posledního summitu v Pittsburghu, OSN rozhodným hlasem hovořila a jednala ve prospěch všech, kdo zůstávají opomenuti.
Rétoriky bylo ve Valném shromáždění vždy habaděj, avšak činů již poněkud méně. Když jsem však minulý týden poslouchal nejvyšší světové představitele, zapůsobila na mě jejich vášnivost, přesvědčení a společné odhodlání obrátit list za minulostí, v níž úzkoprsé zájmy rozdělovaly země, a sjednotit státy v zájmu společného globálního dobra.
Od řešení otázky klimatických změn přes vytvoření světa bez jaderných zbraní až po vybudování spravedlivější a trvaleji udržitelné globální ekonomiky, všude jsem viděl ducha obnoveného multilateralismu s OSN v popředí. Žádná země se s kterýmkoliv z těchto problémů sama nevyrovná. Státy sjednocené v Organizaci spojených národů to však dokážou.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
After a decades-long love affair with laissez-faire policies, many governments – notably in developed countries – are increasingly seeking to shape their economies through tariffs, subsidies, public procurement, and more. But not all industrial policies are created equal, and understanding their nuances and limitations is critical to their success.
Too often, the press and voters treat abortion, and reproductive rights more broadly, as well as other “family” issues – like child tax credits, paid family leave policies and affordable childcare – as somehow different from economic issues. But they are not.
shows why abortion, childcare, and parental leave are not merely “family” issues.
NEW YORK – Každý rok v září se nejvyšší světoví představitelé scházejí na půdě Organizace spojených národů, aby si znovu připomněli naši zakládající chartu – naši víru v základní principy míru, spravedlnosti, lidských práv a rovných příležitostí pro všechny. Hodnotíme stav světa, zapojujeme se do řešení klíčových otázek dne a předestíráme svou vizi cesty vpřed.
Letos je to však jiné. Čtyřiašedesáté zahájení Valného shromáždění od nás žádá, abychom si poradili ve výjimečném okamžiku. Čelíme mnoha krizím – potravinové krizi, energetické krizi, recesi, pandemii chřipky –, které navíc probíhají současně. Pokud někdy existovala vhodná chvíle, kdy bychom měli jednat v duchu obnoveného multilateralismu, chvíle opětovně klást v Organizaci spojených národů důraz na slovo „spojený“, pak je to nyní.
A právě to dnes děláme, jak dokládají naše kroky ve třech otázkách historického významu.
Za prvé se vedoucí světoví představitelé sjednocují, aby řešili největší výzvu, které jako lidský rod čelíme – totiž hrozbu katastrofálních klimatických změn. Minulý týden se 101 vedoucích představitelů ze 163 zemí setkalo, aby narýsovalo příští kroky před veledůležitou konferencí OSN o klimatických změnách, která se bude konat v prosinci v Kodani. Uznali potřebu dohody, k níž se budou moci přihlásit všechny státy – v rámci svých schopností, v souladu s tím, co žádá věda, a na základě „zelených pracovních míst“ a „zeleného růstu“, což jsou záchranná kola globální ekonomiky jednadvacátého století.
My v OSN jsme se na tento okamžik pečlivě připravili. Za dva a půl roku od doby, kdy jsem se stal generálním tajemníkem, jsme se zasadili o to, aby se klimatické změny dostaly na první místo globální agendy. Dnes jsme vstoupili do nové fáze. Schůzka konaná minulý týden tuto otázku ostře definovala a soustředila pozornost na hlavní města států z celého světa. Jistě, tyto otázky jsou složité a obtížné, zejména pak otázka financování adaptačního a zmírňovacího úsilí v chudších zemích. Přesto vedoucí činitelé odjížděli z New Yorku odhodlaní zadat svým vyjednavačům jasné a rozhodné pokyny: uzavřete v Kodani dohodu.
Japonsko adresovalo ostatním výzvu, když souhlasilo se snížením emisí CO2 o 25% do roku 2020, pokud je budou následovat další státy. Čínský prezident Chu Ťin-tchao hovořil o všem, co již jeho země dělá pro snížení energetické náročnosti a investice do „zelených“ alternativ. Chu stejně jako americký prezident Barack Obama zdůraznil, že v rámci mezinárodní dohody je jeho země připravena dělat více.
PS Events: Climate Week NYC 2024
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
K dalšímu kolu jednání OSN se vyjednavači sejdou 28. září v Bangkoku a uvažujeme také o menší schůzce zástupců významných znečišťovatelů a nejzranitelnějších zemí, která by se konala v listopadu. V letošním roce, kdy se rozhoduje o konečném úspěchu, potřebujeme nějaký průlom.
Další zvrat jsme zaznamenali ve druhé otázce existenčního významu: v otázce jaderného odzbrojení. Předpoklad, že jaderné zbraně jsou zapotřebí k udržení míru, se konečně hroutí. Na zvláštním jednání svolaném prezidentem Obamou přijala Rada bezpečnosti jednomyslně rezoluci, která otevírá novou kapitolu v úsilí OSN řešit otázku šíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení.
Tato rezoluce zvyšuje vyhlídky na rozšíření Smlouvy o nešíření jaderných zbraní příští rok v květnu a nabízí naději, že se podaří zajistit platnost Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Kromě toho načrtává obrysy právního rámce postupu proti zneužívání civilních jaderných technologií k vojenským účelům a odráží rýsující se konsensus, jehož jsme svědky na jednom setkání za druhým, totiž že nastal čas zesílit tlak na země, které tyto principy nerespektují.
Svět je sjednocený i na třetí frontě. Někdo sice možná hovoří o „nastoupení cesty ke zotavení“, avšak my vidíme na obzoru novou krizi. Podle naší nedávné zprávy „Hlasy zranitelných“ se mezi chudé lidi nově zařazují ti, kdo až dosud žili těsně nad hranicí chudoby.
Jen v letošním roce by pod hranici chudoby mohlo klesnout odhadem 100 milionů lidí. Trhy se možná vzpamatovávají, ale pracovní místa a příjmy nikoliv. Proto OSN počátkem letošního roku předložila Globální pakt o pracovních místech, který má zajistit vyvážený a trvale udržitelný růst. A proto také vytváříme nový Systém varování před zranitelností vůči globálním dopadům, který nám v reálném čase poskytuje údaje a analýzu socioekonomických podmínek po celém světě. Potřebujeme přesně vědět, komu a kde finanční krize ubližuje, abychom mohli nejlépe reagovat.
Proto také příští rok v tuto dobu svoláme zvláštní summit o Rozvojových cílech tisíciletí. Zbývá nám pouhých pět let, abychom naplnili cíle v oblasti zdravotnictví, školství a bezpečnosti lidí, které jsme si vytyčili pro rok 2015. Na různých summitech skupiny G-20 v uplynulém roce, včetně posledního summitu v Pittsburghu, OSN rozhodným hlasem hovořila a jednala ve prospěch všech, kdo zůstávají opomenuti.
Rétoriky bylo ve Valném shromáždění vždy habaděj, avšak činů již poněkud méně. Když jsem však minulý týden poslouchal nejvyšší světové představitele, zapůsobila na mě jejich vášnivost, přesvědčení a společné odhodlání obrátit list za minulostí, v níž úzkoprsé zájmy rozdělovaly země, a sjednotit státy v zájmu společného globálního dobra.
Od řešení otázky klimatických změn přes vytvoření světa bez jaderných zbraní až po vybudování spravedlivější a trvaleji udržitelné globální ekonomiky, všude jsem viděl ducha obnoveného multilateralismu s OSN v popředí. Žádná země se s kterýmkoliv z těchto problémů sama nevyrovná. Státy sjednocené v Organizaci spojených národů to však dokážou.