Zabíjení z laskavosti?

V případě, že se epidemii AIDS nic nepostaví do cesty, přiblíží se do roku 2010 průměrná délka života v Botswaně k pouhým 30 rokům. Průměrná délka života v Kanadě je přitom více než 80 let a dále se zvysuje. Takové otřesné rozdíly jsou pro lékaře snad největsí etickou výzvou dneska. Může tuto křivdu nějakým způsobem, byť jen do jisté míry, odčinit probíhající revoluce v genomice (studium nikoli jednotlivých genů, ale genů jako celku) a biotechnologii? Soudíme, že odpověď zní ano - za předpokladu, že budou splněny jisté podmínky.

Za prvé: nesmíme na genomiku/biotechnologii mylně pohlížet jako na nákladné spičkové technologie, které tudíž pro rozvojové země nemají valný význam. Očkování vždy bylo a dodnes je spičkovou technologií, ale jeho cena klesla a na rozvojové země mělo obrovský vliv. V mnoha rozvojových zemích patří genetické poruchy k prioritám veřejného zdravotnictví. Probíhající sekvencování genomů malárie, bacilu tuberkulózy, lepry, virů hepatitidy a HIV dává naději, že do budoucna budeme disponovat mnohem kvalitnějsími vakcínami. V Keni se ostatně již dnes testuje vakcína proti viru HIV. Pro rozvojové země se budou zřejmě více hodit poživatelné vakcíny vyprodukované z transgenických rostlin, protože u nich není potřeba uchovávat je ve zmrzlém stavu.

Za druhé: zájmy rozvojových zemí musí zůstat v popředí zájmu debat o potenciálních přínosech genomiky a biotechnologie. Lidé, kteří protestují proti globalizaci v Janově, budou asi těžko umírat hlady v Somálsku. Hlasy obyvatel rozvojového světa musíme vyslyset. Bývalý nigerijský ministr pro rozvoj zemědělství a vesnice Hassan Adamu jednou poznamenal: ,,Dá se doslova zabíjet z laskavosti. Takový by mohl být důsledek dobře míněných, ale nesmírně scestných snah evropských a severoamerických skupin, které Afričanům radily, aby si dávali pozor na zemědělskou biotechnologii.``

Za třetí: musíme stavět na síle výzkumu a lidském kapitálu rozvojového světa. Například Kuba má významný biotechnologický průmysl, který dokázal vyvinout jedinou účinnou vakcínu proti meningitidě B na světě (která se i přes embargo dováží do USA) a v roce 1998 vyprodukoval 30 tun transgenické ryby tilápie. Příjmy z vývozu biotechnologických produktů přitom stačí pokrýt vsechny výdaje výzkumu a vývoje kubánského biotechnologického průmyslu.

Biotechnologický výzkum a vývoj probíhá i v dalsích rozvojových zemích, mimo jiné v Indii, Brazílii a v Číně. Rozvojové země musí rovněž budovat kapacity pro analýzu výzkumné politiky a etiky. Celosvětově dobrou pověst má například Africké centrum pro studium technologií v Nairobi, které hraje významnou roli v oblasti výzkumné politiky a podpory kapacit.

Před nedávnem vysvitlo, že jedním z klíčů k úspěchu je navazovat vzájemně prospěsnou spolupráci se zavedenými a úspěsnými institucemi kdekoli na světě, ne jen mezi sousedními zeměmi. Jedním z nejméně využívaných zdrojů rozvojových zemí je jejich lidský kapitál pracující v cizině, často ve vedoucích pozicích ve vysokém skolství a průmyslu. Indie se takto stala jedním z předních vývozců softwaru, neboť se naučila efektivně využívat své odborníky žijící v ,,diaspoře``.

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
PS_Sales_Holiday2024_1333x1000

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week

At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.

Subscribe Now

Za čtvrté: je třeba rozsířit koncept lidské bezpečnosti, který Kanada v posledních letech předkládala Radě bezpečnosti OSN, a to tak, aby jeho součástí byla nejen bezpečnost civilistů ve válečných konfliktech, ale i ochrana civilistů před zdravotními riziky. Spojení genomiky a globálního zdraví je totiž nejen otázkou vědy a strategie, ale i diplomacie.

Chceme-li zužitkovat potenciál genomiky/biotechnologie, který může pomoci odstranit - či zmensit - nespravedlnosti v globálním zdraví, musíme vsichni kolektivně učinit pozitivní strategické rozhodnutí. Nakonec budeme muset nechat vykrystalizovat vsechno to, co jsme se naučili, a předložit tyto zkusenosti ve snadno stravitelné podobě. Aby nedocházelo k nedůvěře, aby se usnadnil dialog a vybudovala důvěra, aby byl dosažen konsensus a aby mohla vzniknout vodítka pro nejlepsí praxi, musí toto úsilí spojit vsechny články řetězce: průmysl, vědecké instituce, tisk, nevládní organizace i vlády. To by mělo zaručit harmonizaci přístupu k praktické aplikaci genomiky a biotechnologie, jež přispěje k vyřesení nejpalčivějsích zdravotních problémů kdekoli na světě.

První známkou úspěchu bude, až se globální rozprava na téma biotechnologie zaměří na výhody i rizika a na zájmy jak rozvinutého, tak rozvojového světa. Dlouhodobě by to pak mohlo vyústit ve snížení zamezitelného břemene nemocnosti a ve zlepsení zdravotních ukazatelů. Budeme-li jednat, může se průměrná délka života v Botswaně jednou přiblížit osmdesátce.

https://prosyn.org/3kisQaUcs