NEW YORK – Filipínský Tacloban se nově zařadil do rozrůstajícího se seznamu měst, jimž klimatické pohromy v posledních letech uštědřily mohutné rány – ocitl se tam vedle New Orleans, Bangkoku, Moskvy, New Yorku, Pekingu, Rio de Janeira a Port-au-Prince, abychom jmenovali jen namátkou. Řada největších světových měst, vybudovaných u mořských pobřeží a řek, je vystavena hrozbě stoupajících hladin oceánů a sílících bouří. Nová agenda globálního rozvoje, která se právě tvoří, by tedy měla města zmocnit k vůdčí úloze na cestě k udržitelnému rozvoji v jedenadvacátém století.
Význam měst v dnešní světové ekonomice je nebývalý. Až do průmyslové revoluce se dějiny lidstva týkaly převážně venkova. Ve městech žilo jen kolem 10 % lidí. Dnes podíl městského obyvatelstva dosahuje asi 53 % a do roku 2050 zřejmě vzroste na přibližně 67 %.
Jelikož příjem na hlavu je ve městech vyšší než ve venkovských oblastech, odhaduje se, že světová města dnes tvoří přes 80 % globálního důchodu, z čehož zhruba polovinu tvoří 600 největších měst. Většina nových pracovních míst v příštích několika desetiletích vznikne ve městech a nabídne živobytí stamilionům mladých lidí, jak už jistou dobu předvádějí Čína a Brazílie, čímž přispívají k výraznému snižování rozsahu krajní chudoby.
Města jsou také uzly inovací ve veřejné politice. Den co den se od starostů žádá, aby řešili problémy svých občanů. Právě oni jsou zodpovědní za zajištění nezávadné vody, odvoz odpadků, bezpečné bydlení, infrastrukturu, zlepšování podmínek ve slumech, ochranu před katastrofami a činnost záchranných složek, když katastrofa udeří. Není tedy divu, že zatímco národní vlády často ochromuje politikaření, městské samosprávy pěstují činorodost a novátorství.
Ve Spojených státech kupříkladu dřívější starosta města Baltimore a dnes oblíbený guvernér státu Maryland Martin O’Malley razil cestu využití vyspělých informačních systémů při správě města. Dosluhující newyorský starosta Michael Bloomberg neúnavně pracoval na realizaci nového plánu udržitelnosti (pojmenovaného PlaNYC). Nastupující starosta New Yorku Bill de Blasio zase prosazuje smělý program inovací ve vzdělávání, aby zúžil propasti v příjmech, bohatství a příležitostech, jež město rozdělují.
Udržitelný rozvoj nabízí novou koncepci světového hospodářství v jedenadvacátém století. Namísto zaměření pozornosti výhradně na příjmy, udržitelný rozvoj pobízí města, země a svět, aby se soustředily na tři cíle zároveň: ekonomickou prosperitu, sociální inkluzi a environmentální udržitelnost.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Ekonomická prosperita mluví sama za sebe. Sociální inkluze znamená, že všichni členové společnosti – chudí i bohatí, muži i ženy, většina i menšiny – by měli mít rovná práva a rovné příležitosti při čerpání prospěchu z rostoucí prosperity. Environmentální udržitelnost znamená, že musíme změnit orientaci svých ekonomik a technologií tak, aby zajišťovaly základní služby, jako je nezávadná voda a hygiena, potíraly člověkem vyvolanou změnu klimatu a chránily biodiverzitu. K dosažení těchto tří cílů bude nezbytná dobrá veřejná správa, veřejné finance a efektivní instituce.
Na frontových liniích v boji za udržitelný rozvoj budou města. Nejenže čelí přímým ohrožením, ale také mají nejlepší příležitosti k nalézání řešení a jejich uskutečňování. Jako sídla s vysokou hustotou zalidnění a vysokou produktivitou mohou města oproti většině venkovských oblastí zajišťovat lepší přístup ke službám všech typů – mimo jiné k energiím, vodě, zdravotnictví, financím, médiím, dopravě, recyklaci a výzkumu. Velkou výzvou pro města je zajistit tento přístup inkluzivně a udržitelně.
Významnou část řešení nabídnou vyspělé technologie, mimo jiné informační systémy a materiálový výzkum. Informační a komunikační revoluce zplodila myšlenku „chytrého města,“ které nasazuje vhodné technologie do nitra systémů, jež shromažďují informace a reagují na ně: chytré rozvodné sítě, chytré dopravní systémy (potenciálně včetně samořídících vozidel) a chytré budovy a využití území.
Pokroky ve vývoji materiálů otevírají prostor potenciálu energeticky mnohem účinnějších bytových i nebytových budov. Města také vytvářejí příležitosti ke spojování veřejných služeb, jako když městské elektrárny využívají odpadní páru z výroby elektřiny k zajištění teplé vody a vytápění pro obyvatele.
Technika ovšem bude jen jedním dílem příběhu. Města musí povznést svou správu na vyšší úroveň, počítat se silnější úlohou chudších a okrajovějších komunit a umožnit mnohem efektivnější koordinaci napříč hranicemi měst v metropolitních oblastech, kde leží více jednotlivých měst. Zásadní je metropolitní řízení, jelikož chytrá města potřebují sítě fungující v metropolitním měřítku.
Jakmile si uvědomíme metropolitní rozměr, význam řízení urbánních oblastí vyjde ještě silněji najevo. Město New York má kolem 8,4 milionu obyvatel, ale v newyorské metropolitní oblasti žije asi 25 milionů lidí a velikost tamní ekonomiky se odhaduje na přibližně 1,4 bilionů dolarů ročně. Kdyby tato metropolitní oblast byla samostatným státem, byla by co do výše HDP asi na 14. místě na světě.
Moudrá politická doktrína známá jako subsidiarita říká, že problematiky veřejných politik by měly spadat do působnosti nejnižšího úrovně správy, který je dokáže řešit, čímž se zajistí maximum demokratické participace při řešení problémů a největší naděje, že se řešení podaří přizpůsobit skutečným místním potřebám. Zatímco některé oblasti – třeba celostátní dálniční či železniční síť – vyžadují řešení problémů na národní úrovni, s mnoha klíčovými výzvami udržitelného rozvoje je nejvhodnější se vypořádat na úrovni města.
Světové vlády teď vyjednávají o Cílech udržitelného rozvoje (CUR), jimiž se v letech 2015 až 2030 bude řídit světová rozvojová agenda. Na důležitém zasedání dne 25. září se Valné shromáždění OSN usneslo, že CUR budou přijaty na globálním summitu v září 2015 a že příští dva roky budou využity k výběru priorit.
Urbánní CUR, prosazující inkluzivní, produktivní a odolná města, by významným způsobem zmocnily tisíce měst po celém světě, aby se ujaly otázek udržitelného rozvoje ve prospěch občanů, států i světa.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The economy played a critical role in the 2024 presidential race, creating the conditions not only for Donald Trump to trounce Kamala Harris, but also for a counter-elite to usher in a new power structure. Will the Democrats and “establishment” experts get the message?
explains how and why Democrats failed to connect with US voters’ pocketbook realities.
Kamala Harris lost to Donald Trump because she received around ten million fewer votes than Joe Biden did in 2020. The Democratic Party leadership was, at best, indifferent to the erosion of voting access, negligent in retaining newer voters, and proactive in marginalizing what remained of its left wing.
thinks the party has only itself to blame for losing the 2024 election on low voter turnout.
NEW YORK – Filipínský Tacloban se nově zařadil do rozrůstajícího se seznamu měst, jimž klimatické pohromy v posledních letech uštědřily mohutné rány – ocitl se tam vedle New Orleans, Bangkoku, Moskvy, New Yorku, Pekingu, Rio de Janeira a Port-au-Prince, abychom jmenovali jen namátkou. Řada největších světových měst, vybudovaných u mořských pobřeží a řek, je vystavena hrozbě stoupajících hladin oceánů a sílících bouří. Nová agenda globálního rozvoje, která se právě tvoří, by tedy měla města zmocnit k vůdčí úloze na cestě k udržitelnému rozvoji v jedenadvacátém století.
Význam měst v dnešní světové ekonomice je nebývalý. Až do průmyslové revoluce se dějiny lidstva týkaly převážně venkova. Ve městech žilo jen kolem 10 % lidí. Dnes podíl městského obyvatelstva dosahuje asi 53 % a do roku 2050 zřejmě vzroste na přibližně 67 %.
Jelikož příjem na hlavu je ve městech vyšší než ve venkovských oblastech, odhaduje se, že světová města dnes tvoří přes 80 % globálního důchodu, z čehož zhruba polovinu tvoří 600 největších měst. Většina nových pracovních míst v příštích několika desetiletích vznikne ve městech a nabídne živobytí stamilionům mladých lidí, jak už jistou dobu předvádějí Čína a Brazílie, čímž přispívají k výraznému snižování rozsahu krajní chudoby.
Města jsou také uzly inovací ve veřejné politice. Den co den se od starostů žádá, aby řešili problémy svých občanů. Právě oni jsou zodpovědní za zajištění nezávadné vody, odvoz odpadků, bezpečné bydlení, infrastrukturu, zlepšování podmínek ve slumech, ochranu před katastrofami a činnost záchranných složek, když katastrofa udeří. Není tedy divu, že zatímco národní vlády často ochromuje politikaření, městské samosprávy pěstují činorodost a novátorství.
Ve Spojených státech kupříkladu dřívější starosta města Baltimore a dnes oblíbený guvernér státu Maryland Martin O’Malley razil cestu využití vyspělých informačních systémů při správě města. Dosluhující newyorský starosta Michael Bloomberg neúnavně pracoval na realizaci nového plánu udržitelnosti (pojmenovaného PlaNYC). Nastupující starosta New Yorku Bill de Blasio zase prosazuje smělý program inovací ve vzdělávání, aby zúžil propasti v příjmech, bohatství a příležitostech, jež město rozdělují.
Udržitelný rozvoj nabízí novou koncepci světového hospodářství v jedenadvacátém století. Namísto zaměření pozornosti výhradně na příjmy, udržitelný rozvoj pobízí města, země a svět, aby se soustředily na tři cíle zároveň: ekonomickou prosperitu, sociální inkluzi a environmentální udržitelnost.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Ekonomická prosperita mluví sama za sebe. Sociální inkluze znamená, že všichni členové společnosti – chudí i bohatí, muži i ženy, většina i menšiny – by měli mít rovná práva a rovné příležitosti při čerpání prospěchu z rostoucí prosperity. Environmentální udržitelnost znamená, že musíme změnit orientaci svých ekonomik a technologií tak, aby zajišťovaly základní služby, jako je nezávadná voda a hygiena, potíraly člověkem vyvolanou změnu klimatu a chránily biodiverzitu. K dosažení těchto tří cílů bude nezbytná dobrá veřejná správa, veřejné finance a efektivní instituce.
Na frontových liniích v boji za udržitelný rozvoj budou města. Nejenže čelí přímým ohrožením, ale také mají nejlepší příležitosti k nalézání řešení a jejich uskutečňování. Jako sídla s vysokou hustotou zalidnění a vysokou produktivitou mohou města oproti většině venkovských oblastí zajišťovat lepší přístup ke službám všech typů – mimo jiné k energiím, vodě, zdravotnictví, financím, médiím, dopravě, recyklaci a výzkumu. Velkou výzvou pro města je zajistit tento přístup inkluzivně a udržitelně.
Významnou část řešení nabídnou vyspělé technologie, mimo jiné informační systémy a materiálový výzkum. Informační a komunikační revoluce zplodila myšlenku „chytrého města,“ které nasazuje vhodné technologie do nitra systémů, jež shromažďují informace a reagují na ně: chytré rozvodné sítě, chytré dopravní systémy (potenciálně včetně samořídících vozidel) a chytré budovy a využití území.
Pokroky ve vývoji materiálů otevírají prostor potenciálu energeticky mnohem účinnějších bytových i nebytových budov. Města také vytvářejí příležitosti ke spojování veřejných služeb, jako když městské elektrárny využívají odpadní páru z výroby elektřiny k zajištění teplé vody a vytápění pro obyvatele.
Technika ovšem bude jen jedním dílem příběhu. Města musí povznést svou správu na vyšší úroveň, počítat se silnější úlohou chudších a okrajovějších komunit a umožnit mnohem efektivnější koordinaci napříč hranicemi měst v metropolitních oblastech, kde leží více jednotlivých měst. Zásadní je metropolitní řízení, jelikož chytrá města potřebují sítě fungující v metropolitním měřítku.
Jakmile si uvědomíme metropolitní rozměr, význam řízení urbánních oblastí vyjde ještě silněji najevo. Město New York má kolem 8,4 milionu obyvatel, ale v newyorské metropolitní oblasti žije asi 25 milionů lidí a velikost tamní ekonomiky se odhaduje na přibližně 1,4 bilionů dolarů ročně. Kdyby tato metropolitní oblast byla samostatným státem, byla by co do výše HDP asi na 14. místě na světě.
Moudrá politická doktrína známá jako subsidiarita říká, že problematiky veřejných politik by měly spadat do působnosti nejnižšího úrovně správy, který je dokáže řešit, čímž se zajistí maximum demokratické participace při řešení problémů a největší naděje, že se řešení podaří přizpůsobit skutečným místním potřebám. Zatímco některé oblasti – třeba celostátní dálniční či železniční síť – vyžadují řešení problémů na národní úrovni, s mnoha klíčovými výzvami udržitelného rozvoje je nejvhodnější se vypořádat na úrovni města.
Světové vlády teď vyjednávají o Cílech udržitelného rozvoje (CUR), jimiž se v letech 2015 až 2030 bude řídit světová rozvojová agenda. Na důležitém zasedání dne 25. září se Valné shromáždění OSN usneslo, že CUR budou přijaty na globálním summitu v září 2015 a že příští dva roky budou využity k výběru priorit.
Urbánní CUR, prosazující inkluzivní, produktivní a odolná města, by významným způsobem zmocnily tisíce měst po celém světě, aby se ujaly otázek udržitelného rozvoje ve prospěch občanů, států i světa.
Z angličtiny přeložil David Daduč