DAUHÁ – Globálním titulkům dnes sice vévodí ruská invaze na Ukrajinu, ale onemocnění covid-19 dál páchá po celém světě socioekonomickou spoušť. Pandemie si vyžádala více než šest milionů životů, dohnala 124 milionů lidí do extrémní chudoby a zbrzdila pokrok při plnění cílů trvale udržitelného rozvoje 2030. Naštěstí už přibližně pět miliard lidí obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny proti covid-19 a Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s aliancí Gavi si stanovily cíl naočkovat do letošního července ve všech zemích světa 70% lidí.
Nehledě na děsivou válku na Ukrajině budou pandemie a její oběti společně s klimatickými změnami nadále figurovat na prvním místě seznamu naléhavých globálních úkolů. Dopady krize v důsledku klimatických změn cítíme už nyní dnes a denně, jak ukazuje šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Právě nedávno pustošily extrémní teploty a sucha západní Asii a severní Afriku. Stoupající hladiny moří ohrožují řadu ostrovních států a nízko položených zemí. Katastrofální povodně zaplavily části Evropy a Číny. A přes americký Západ a rozsáhlá území Austrálie se přehnaly lesní požáry.
Vědci dnes varují, že budeme-li se chovat, „jako by se nechumelilo“, průměrná globální teplota se do konce století pravděpodobně zvýší o katastrofálních 3-4°Celsia oproti předindustriální úrovni. Abychom udrželi globální oteplování na mnohem bezpečnější úrovni pod 1,5°C, budou se emise oxidu uhličitého muset do roku 2030 snížit o 45% (oproti úrovni z roku 2010) a do roku 2050 pak na čistou nulu.
Když nyní víme, že mutace omikron je méně smrtelná než předchozí varianty covid-19, měli bychom toho využít a navázat na dynamiku získanou loni v listopadu na klimatickém summitu COP26 v Glasgowě. Svět musí koncipovat plán zotavení, který výrazně přesáhne pandemickou reakci tím, že začne řešit také klimatické změny. Zotavení nesmí být jen široce rozkročené, ale i zelené.
Co to v praxi znamená? Před 20. kolem Fóra z Dauhá, které proběhne 26. až 27. března, spojily naše organizace síly a zkoumají 20 cílených iniciativ, aby dospěly ke spravedlivému, zdravému a trvale udržitelnému globálnímu zotavení. Tyto iniciativy jsou popsané v nedávno zveřejněné zprávě Za společnou a zelenější obnovu.
Aby bylo zotavení zelené a trvale udržitelné, navrhujeme vznik Globální zelené vodíkové aliance, která bude podporovat efektivnější a klimaticky citlivější metody výroby vodíku. Mezi další kroky by patřilo vytvoření globálního seznamu zelených vodíkových programů, ochrana duševního vlastnictví a licenčních práv při rozšiřování globálního přístupu a podpora celoaliančních standardů bezpečného skladování a přepravy.
Spravedlivé a inkluzivní zotavení vyžaduje vyšší investice do lidského kapitálu – zejména do zvýšení kvalifikace zaměstnanců – a také důraz na podporu nejohroženějších lidí. Plánovací procesy by měly upřednostňovat veřejné a soukromé financování nízkouhlíkových aktivit a infrastruktury, které mají největší potenciál vytvořit pracovní místa pro mladé lidi a další zranitelné skupiny, u nichž lze předpokládat problémy se zaměstnaností.
Abychom zajistili, že zotavení bude podporovat zdraví a pohodu lidí, potřebujeme Globální fond sociální ochrany, který pomůže vládám rozvojových zemí se zajišťováním adekvátních sociálních programů. Takový fond by dal nový impulz koordinačnímu úsilí a mobilizoval by domácí i vnější zdroje, jež by představovaly polštář proti hospodářským šokům včetně těch, které způsobí ekologické katastrofy vyvolané změnami klimatu.
A konečně platí, že chceme-li při podpoře zotavení využít potenciálu digitalizace, musíme prosazovat rozsáhlé investice do infrastruktury informačních a komunikačních technologií, abychom dosáhli digitální rovnosti a současně zužitkovali hospodářský, zdravotnický a ekologický potenciál nových technologií. Mezinárodní organizace a vlády by měly spolupracovat s firmami na poskytnutí efektivní a spolehlivé digitální konektivity, a to i prostřednictvím cílených investic do setrvalé digitalizace většiny (pokud ne všech) veřejných služeb.
V příštích sedmi měsících se uskuteční několik významných mezinárodních setkání, z nichž každé bude představovat příležitost podniknout kroky ke společnému zotavení. Získání vlád, firem i občanské společnosti pro soudržnou, reprezentativní a trvale udržitelnou strategii globální implementace si však vyžádá vrcholnou schůzku.
Proto vyzýváme, aby Organizace spojených národů a skupina G20 zorganizovaly „summit zeleného pandemického zotavení“. Tato dvoudenní akce, která by se časově shodovala s každoročním zářijovým Valným shromážděním OSN, by pomohla zajistit, že se političtí lídři na nejvyšších úrovních zavážou k prosazování trvale udržitelného a spravedlivého socioekonomického rozvoje v postcovidové éře.
Biliony dolarů, které bohaté země utratily během pandemie, ukazují, že jsou k dispozici finanční nástroje k řešení vážných výzev. Zapotřebí jsou politická vůle, kreativní tržní pobídky a praktický plán s jasně vytyčenými cíli, lhůtami a programovými idejemi.
Pomoci mohou prostředky čerpané ze souvisejících iniciativ. Agenda pro trvale udržitelný rozvoj 2030, partnerství Build Back Better World a „zelené úděly“ na národních úrovních se obvykle ve svých klíčových cílech shodují. Zpráva Naše společná agenda generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nabízí další aktuální a ambiciózní nápady, jak zajistit globální veřejné statky a řešit hlavní rizika.
Lidé i státy se pochopitelně stále soustředí na pandemii, na obavu, že lidstvo se v oblasti klimatických změn blíží zlomovému bodu, na válku na Ukrajině i na další globální hrozby. Naštěstí už máme multilaterální instituce, které potřebujeme pro dosažení globálního politického konsensu v otázce řešení těchto vzájemně se překrývajících krizí. Nyní musíme těchto nástrojů efektivně využít.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka
DAUHÁ – Globálním titulkům dnes sice vévodí ruská invaze na Ukrajinu, ale onemocnění covid-19 dál páchá po celém světě socioekonomickou spoušť. Pandemie si vyžádala více než šest milionů životů, dohnala 124 milionů lidí do extrémní chudoby a zbrzdila pokrok při plnění cílů trvale udržitelného rozvoje 2030. Naštěstí už přibližně pět miliard lidí obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny proti covid-19 a Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s aliancí Gavi si stanovily cíl naočkovat do letošního července ve všech zemích světa 70% lidí.
Nehledě na děsivou válku na Ukrajině budou pandemie a její oběti společně s klimatickými změnami nadále figurovat na prvním místě seznamu naléhavých globálních úkolů. Dopady krize v důsledku klimatických změn cítíme už nyní dnes a denně, jak ukazuje šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Právě nedávno pustošily extrémní teploty a sucha západní Asii a severní Afriku. Stoupající hladiny moří ohrožují řadu ostrovních států a nízko položených zemí. Katastrofální povodně zaplavily části Evropy a Číny. A přes americký Západ a rozsáhlá území Austrálie se přehnaly lesní požáry.
Vědci dnes varují, že budeme-li se chovat, „jako by se nechumelilo“, průměrná globální teplota se do konce století pravděpodobně zvýší o katastrofálních 3-4°Celsia oproti předindustriální úrovni. Abychom udrželi globální oteplování na mnohem bezpečnější úrovni pod 1,5°C, budou se emise oxidu uhličitého muset do roku 2030 snížit o 45% (oproti úrovni z roku 2010) a do roku 2050 pak na čistou nulu.
Když nyní víme, že mutace omikron je méně smrtelná než předchozí varianty covid-19, měli bychom toho využít a navázat na dynamiku získanou loni v listopadu na klimatickém summitu COP26 v Glasgowě. Svět musí koncipovat plán zotavení, který výrazně přesáhne pandemickou reakci tím, že začne řešit také klimatické změny. Zotavení nesmí být jen široce rozkročené, ale i zelené.
Co to v praxi znamená? Před 20. kolem Fóra z Dauhá, které proběhne 26. až 27. března, spojily naše organizace síly a zkoumají 20 cílených iniciativ, aby dospěly ke spravedlivému, zdravému a trvale udržitelnému globálnímu zotavení. Tyto iniciativy jsou popsané v nedávno zveřejněné zprávě Za společnou a zelenější obnovu.
Aby bylo zotavení zelené a trvale udržitelné, navrhujeme vznik Globální zelené vodíkové aliance, která bude podporovat efektivnější a klimaticky citlivější metody výroby vodíku. Mezi další kroky by patřilo vytvoření globálního seznamu zelených vodíkových programů, ochrana duševního vlastnictví a licenčních práv při rozšiřování globálního přístupu a podpora celoaliančních standardů bezpečného skladování a přepravy.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Spravedlivé a inkluzivní zotavení vyžaduje vyšší investice do lidského kapitálu – zejména do zvýšení kvalifikace zaměstnanců – a také důraz na podporu nejohroženějších lidí. Plánovací procesy by měly upřednostňovat veřejné a soukromé financování nízkouhlíkových aktivit a infrastruktury, které mají největší potenciál vytvořit pracovní místa pro mladé lidi a další zranitelné skupiny, u nichž lze předpokládat problémy se zaměstnaností.
Abychom zajistili, že zotavení bude podporovat zdraví a pohodu lidí, potřebujeme Globální fond sociální ochrany, který pomůže vládám rozvojových zemí se zajišťováním adekvátních sociálních programů. Takový fond by dal nový impulz koordinačnímu úsilí a mobilizoval by domácí i vnější zdroje, jež by představovaly polštář proti hospodářským šokům včetně těch, které způsobí ekologické katastrofy vyvolané změnami klimatu.
A konečně platí, že chceme-li při podpoře zotavení využít potenciálu digitalizace, musíme prosazovat rozsáhlé investice do infrastruktury informačních a komunikačních technologií, abychom dosáhli digitální rovnosti a současně zužitkovali hospodářský, zdravotnický a ekologický potenciál nových technologií. Mezinárodní organizace a vlády by měly spolupracovat s firmami na poskytnutí efektivní a spolehlivé digitální konektivity, a to i prostřednictvím cílených investic do setrvalé digitalizace většiny (pokud ne všech) veřejných služeb.
V příštích sedmi měsících se uskuteční několik významných mezinárodních setkání, z nichž každé bude představovat příležitost podniknout kroky ke společnému zotavení. Získání vlád, firem i občanské společnosti pro soudržnou, reprezentativní a trvale udržitelnou strategii globální implementace si však vyžádá vrcholnou schůzku.
Proto vyzýváme, aby Organizace spojených národů a skupina G20 zorganizovaly „summit zeleného pandemického zotavení“. Tato dvoudenní akce, která by se časově shodovala s každoročním zářijovým Valným shromážděním OSN, by pomohla zajistit, že se političtí lídři na nejvyšších úrovních zavážou k prosazování trvale udržitelného a spravedlivého socioekonomického rozvoje v postcovidové éře.
Biliony dolarů, které bohaté země utratily během pandemie, ukazují, že jsou k dispozici finanční nástroje k řešení vážných výzev. Zapotřebí jsou politická vůle, kreativní tržní pobídky a praktický plán s jasně vytyčenými cíli, lhůtami a programovými idejemi.
Pomoci mohou prostředky čerpané ze souvisejících iniciativ. Agenda pro trvale udržitelný rozvoj 2030, partnerství Build Back Better World a „zelené úděly“ na národních úrovních se obvykle ve svých klíčových cílech shodují. Zpráva Naše společná agenda generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nabízí další aktuální a ambiciózní nápady, jak zajistit globální veřejné statky a řešit hlavní rizika.
Lidé i státy se pochopitelně stále soustředí na pandemii, na obavu, že lidstvo se v oblasti klimatických změn blíží zlomovému bodu, na válku na Ukrajině i na další globální hrozby. Naštěstí už máme multilaterální instituce, které potřebujeme pro dosažení globálního politického konsensu v otázce řešení těchto vzájemně se překrývajících krizí. Nyní musíme těchto nástrojů efektivně využít.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka