ŽENEVA – Omezení pohybu osob v souvislosti s COVID-19 se už postupně uvolňují, ale znepokojení nad sociálními a ekonomickými vyhlídkami světa teprve sílí. K obavám je dobrý důvod: začal už strmý hospodářský pokles a mohli bychom se potýkat s nejhorší depresí od 30. let minulého století. Ač je však takový výsledek pravděpodobný, není nevyhnutelný.
K dosažení lepšího výsledku musí svět jednat společně a svižně s cílem zlepšit všechny aspekty našich společností a ekonomik, od vzdělávání přes společenské smlouvy po pracovní podmínky. Zapojit se musí všechny země, od Spojených států po Čínu, a transformovat se musí všechna odvětví, od těžby ropy a plynu po technologie. Zkrátka potřebujeme „velký restart“ kapitalismu.
Je mnoho důvodů proč velký restart uskutečnit, ale nejnaléhavější je COVID-19. Pandemie, která už vedla ke statisícům úmrtí, představuje jednu z nejhorších zdravotnických krizí soudobých dějin. A jelikož v mnoha částech světa obětí nadále přibývá, není ani zdaleka u konce.
To bude mít závažné dlouhodobé důsledky pro hospodářský růst, veřejný dluh, zaměstnanost a lidský blahobyt. Podle listu Financial Times už celosvětový vládní dluh dosáhl nejvyšší hladiny v dobách míru. V mnoha zemích navíc prudce stoupá nezaměstnanost: v USA se například od poloviny března přihlásil o pomoc v nezaměstnanosti každý čtvrtý pracující, přičemž týdenní počty nových žádostí vysoce překračují historická maxima. Mezinárodní měnový fond očekává, že se světová ekonomika letos zmenší o 3 % – během pouhých čtyř měsíců tak snížil svůj odhad o 6,3 procentního bodu.
To vše ještě zhorší klimatickou a společenskou krizi, které probíhaly už dřív. Některé země už krizi COVID-19 použily jako výmluvu k oslabení ochrany životního prostředí a jejího vymáhání. Sílí rovněž frustrace ze sociálních neduhů, jako je stoupající nerovnost – celkové bohatství amerických miliardářů se během krize rozrostlo.
Pokud se tyto krize nebudou řešit, prohloubí se společně s krizí COVID-19 a svět bude v jejich důsledku ještě méně udržitelný, méně spravedlivý a křehčí. Dílčí opatření a ad hoc úpravy k odvrácení tohoto vývoje stačit nebudou. Musíme naše hospodářské a sociální soustavy postavit na úplně nové základy.
Don’t go back to school without Project Syndicate! For a limited time, we’re offering PS Digital subscriptions for just $50.
Access every new PS commentary, our suite of subscriber-exclusive content, and the full PS archive.
Subscribe Now
To předpokládá bezprecedentní úroveň spolupráce a ambicí. Nejedná se ale o nějaký neuskutečnitelný sen. Ostatně jednou špetkou dobrého na současné pandemii je to, že nám ukázala, jak rychle dokážeme radikálně změnit své způsoby života. Krize přiměla podniky a jednotlivce téměř okamžitě ustoupit od činností, které se dlouho označovaly za nezbytné, od častého létání až po práci v kanceláři.
Obyvatelstva zemí rovněž v drtivé většině prokázala ochotu k obětem ve prospěch pracovníků ve zdravotnictví a dalších nepostradatelných sektorech a zranitelných osob, například seniorů. Mnohé firmy zase posílily podporu svých pracovníků, zákazníků a místních komunit, čímž se přiklonily k zainteresovanému kapitalismu, ke kterému se dříve hlásily jen slovně.
Vůle vybudovat lepší společnost zjevně existuje. Musíme jí využít, abychom zajistili velký restart, tak naléhavě nutný. Bude to vyžadovat silnější a efektivnější vlády, z čehož však neplyne žádná ideologická pobídka k větším vládám. Na každém kroku to bude rovněž vyžadovat zapojení soukromého sektoru.
Agenda velkého restartu by měla tři hlavní složky. První by bylo nasměrovat trh k spravedlivějším důsledkům. Vlády by za tím účelem měly zlepšit koordinaci (například v oblasti daní, regulace a fiskální politiky), modernizovat obchodní ujednání a vytvořit podmínky pro „zainteresovaný kapitalismus“. V době ubývajících daňových základů a stoupajícího veřejného dluhu mají vlády silnou motivaci v tomto směru konat.
Nadto by vlády měly realizovat dlouho opožděné reformy, které podpoří spravedlivější výsledky. V závislosti na konkrétní zemi k nim můžou patřit změny ve zdanění majetku, odbourání dotací do fosilních paliv a nová pravidla, jimiž se řídí duševní vlastnictví, obchod a konkurenční soupeření.
Druhá složka agendy velkého restartu by zajišťovala, že investice budou naplňovat sdílené cíle, například rovnost a udržitelnost. Tady představují významnou příležitost k pokroku rozsáhlé výdajové programy, jež zavádějí mnohé vlády. Kupříkladu Evropská komise odhalila plány na zřízení fondu pro zotavení ve výši 750 miliard eur. Také USA, Čína a Japonsko mají ambiciózní plány ekonomické stimulace.
Tyto finanční prostředky, jakož i investice soukromých subjektů a penzijních fondů bychom neměli využívat k utěsňování trhlin ve starém systému, nýbrž k vytvoření nového, který bude v dlouhodobém výhledu odolnější, spravedlivější a udržitelnější. Znamená to například nutnost budovat „zelenou“ městskou infrastrukturu a vytvářet pobídky pro průmyslová odvětví ke zlepšování jejich skóre při měření výkonu v ochraně životního prostředí, sociální oblasti a firemním řízení.
Třetí a poslední prioritou agendy velkého restartu je zužitkovat inovace čtvrté průmyslové revoluce k podpoře veřejného blaha, zejména řešením zdravotnických a sociálních výzev. Během krize COVID-19 firmy, univerzity a další spojili síly s cílem vyvíjet diagnostiku, léčbu a snad očkování, zřídit testovací centra, vytvořit mechanismy k dohledávání nákazy a poskytovat telemedicínu. Představte si, co bychom dokázali, kdyby byla taková soustředěná úsilí vyvíjena v každém sektoru.
Krize COVID-19 se dotýká všech stránek života lidí ve všech koutech světa. Jejím odkazem však nemusí být jen tragédie. Právě naopak, pandemie představuje zřídkavou, leč krátce přetrvávající příležitost k uvažování o našem světě, vytvoření jeho nové koncepce a k restartu, který přinese zdravější a spravedlivější budoucnost a prosperitu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Increasingly severe water shortages represent a human-made crisis that can be resolved through human interventions. The situation demands new thinking about the economics of this critical resource and how to manage it through mission-oriented strategies that span all levels of governance.
call attention to a global problem that demands far more attention from policymakers at all levels.
Although Kamala Harris is largely aligned with Joe Biden on many global and strategic issues, her unique worldview promises a distinct form of leadership on the international stage. Not only would US foreign policy shift under a Harris administration; it could change in highly consequential ways.
considers how the Democratic presidential nominees' views compare to Joe Biden's.
ŽENEVA – Omezení pohybu osob v souvislosti s COVID-19 se už postupně uvolňují, ale znepokojení nad sociálními a ekonomickými vyhlídkami světa teprve sílí. K obavám je dobrý důvod: začal už strmý hospodářský pokles a mohli bychom se potýkat s nejhorší depresí od 30. let minulého století. Ač je však takový výsledek pravděpodobný, není nevyhnutelný.
K dosažení lepšího výsledku musí svět jednat společně a svižně s cílem zlepšit všechny aspekty našich společností a ekonomik, od vzdělávání přes společenské smlouvy po pracovní podmínky. Zapojit se musí všechny země, od Spojených států po Čínu, a transformovat se musí všechna odvětví, od těžby ropy a plynu po technologie. Zkrátka potřebujeme „velký restart“ kapitalismu.
Je mnoho důvodů proč velký restart uskutečnit, ale nejnaléhavější je COVID-19. Pandemie, která už vedla ke statisícům úmrtí, představuje jednu z nejhorších zdravotnických krizí soudobých dějin. A jelikož v mnoha částech světa obětí nadále přibývá, není ani zdaleka u konce.
To bude mít závažné dlouhodobé důsledky pro hospodářský růst, veřejný dluh, zaměstnanost a lidský blahobyt. Podle listu Financial Times už celosvětový vládní dluh dosáhl nejvyšší hladiny v dobách míru. V mnoha zemích navíc prudce stoupá nezaměstnanost: v USA se například od poloviny března přihlásil o pomoc v nezaměstnanosti každý čtvrtý pracující, přičemž týdenní počty nových žádostí vysoce překračují historická maxima. Mezinárodní měnový fond očekává, že se světová ekonomika letos zmenší o 3 % – během pouhých čtyř měsíců tak snížil svůj odhad o 6,3 procentního bodu.
To vše ještě zhorší klimatickou a společenskou krizi, které probíhaly už dřív. Některé země už krizi COVID-19 použily jako výmluvu k oslabení ochrany životního prostředí a jejího vymáhání. Sílí rovněž frustrace ze sociálních neduhů, jako je stoupající nerovnost – celkové bohatství amerických miliardářů se během krize rozrostlo.
Pokud se tyto krize nebudou řešit, prohloubí se společně s krizí COVID-19 a svět bude v jejich důsledku ještě méně udržitelný, méně spravedlivý a křehčí. Dílčí opatření a ad hoc úpravy k odvrácení tohoto vývoje stačit nebudou. Musíme naše hospodářské a sociální soustavy postavit na úplně nové základy.
Don’t go back to school without Project Syndicate! For a limited time, we’re offering PS Digital subscriptions for just $50.
Access every new PS commentary, our suite of subscriber-exclusive content, and the full PS archive.
Subscribe Now
To předpokládá bezprecedentní úroveň spolupráce a ambicí. Nejedná se ale o nějaký neuskutečnitelný sen. Ostatně jednou špetkou dobrého na současné pandemii je to, že nám ukázala, jak rychle dokážeme radikálně změnit své způsoby života. Krize přiměla podniky a jednotlivce téměř okamžitě ustoupit od činností, které se dlouho označovaly za nezbytné, od častého létání až po práci v kanceláři.
Obyvatelstva zemí rovněž v drtivé většině prokázala ochotu k obětem ve prospěch pracovníků ve zdravotnictví a dalších nepostradatelných sektorech a zranitelných osob, například seniorů. Mnohé firmy zase posílily podporu svých pracovníků, zákazníků a místních komunit, čímž se přiklonily k zainteresovanému kapitalismu, ke kterému se dříve hlásily jen slovně.
Vůle vybudovat lepší společnost zjevně existuje. Musíme jí využít, abychom zajistili velký restart, tak naléhavě nutný. Bude to vyžadovat silnější a efektivnější vlády, z čehož však neplyne žádná ideologická pobídka k větším vládám. Na každém kroku to bude rovněž vyžadovat zapojení soukromého sektoru.
Agenda velkého restartu by měla tři hlavní složky. První by bylo nasměrovat trh k spravedlivějším důsledkům. Vlády by za tím účelem měly zlepšit koordinaci (například v oblasti daní, regulace a fiskální politiky), modernizovat obchodní ujednání a vytvořit podmínky pro „zainteresovaný kapitalismus“. V době ubývajících daňových základů a stoupajícího veřejného dluhu mají vlády silnou motivaci v tomto směru konat.
Nadto by vlády měly realizovat dlouho opožděné reformy, které podpoří spravedlivější výsledky. V závislosti na konkrétní zemi k nim můžou patřit změny ve zdanění majetku, odbourání dotací do fosilních paliv a nová pravidla, jimiž se řídí duševní vlastnictví, obchod a konkurenční soupeření.
Druhá složka agendy velkého restartu by zajišťovala, že investice budou naplňovat sdílené cíle, například rovnost a udržitelnost. Tady představují významnou příležitost k pokroku rozsáhlé výdajové programy, jež zavádějí mnohé vlády. Kupříkladu Evropská komise odhalila plány na zřízení fondu pro zotavení ve výši 750 miliard eur. Také USA, Čína a Japonsko mají ambiciózní plány ekonomické stimulace.
Tyto finanční prostředky, jakož i investice soukromých subjektů a penzijních fondů bychom neměli využívat k utěsňování trhlin ve starém systému, nýbrž k vytvoření nového, který bude v dlouhodobém výhledu odolnější, spravedlivější a udržitelnější. Znamená to například nutnost budovat „zelenou“ městskou infrastrukturu a vytvářet pobídky pro průmyslová odvětví ke zlepšování jejich skóre při měření výkonu v ochraně životního prostředí, sociální oblasti a firemním řízení.
Třetí a poslední prioritou agendy velkého restartu je zužitkovat inovace čtvrté průmyslové revoluce k podpoře veřejného blaha, zejména řešením zdravotnických a sociálních výzev. Během krize COVID-19 firmy, univerzity a další spojili síly s cílem vyvíjet diagnostiku, léčbu a snad očkování, zřídit testovací centra, vytvořit mechanismy k dohledávání nákazy a poskytovat telemedicínu. Představte si, co bychom dokázali, kdyby byla taková soustředěná úsilí vyvíjena v každém sektoru.
Krize COVID-19 se dotýká všech stránek života lidí ve všech koutech světa. Jejím odkazem však nemusí být jen tragédie. Právě naopak, pandemie představuje zřídkavou, leč krátce přetrvávající příležitost k uvažování o našem světě, vytvoření jeho nové koncepce a k restartu, který přinese zdravější a spravedlivější budoucnost a prosperitu.
Z angličtiny přeložil David Daduč