FREETOWN, SIERRA LEONE – Vlivem znečištění ovzduší v domácnosti (ZOD) zemře každoročně 4,3 milionu lidí – víc než na HIV/AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady. ZOD vzniká, když domácnosti k vaření a vytápění používají zastaralá paliva jako dříví, uhlí, rostlinný odpad a petrolej, takže skoncovat s umíráním v souvislosti se ZOD není o nic složitější než zajistit řešení pro čisté vaření.
Přesto to svět dosud neudělal. Kupříkladu v Africe je víc než 80 % lidí stále odkázáno na biomasu jako primární zdroj energie. V mé vlasti, Sieře Leone, jedné z pěti zemí nejzranitelnějších změnou klimatu, má elektřinu méně než 20 % obyvatelstva, zatímco víc než 90 % nezbývá než vařit na dřevěném uhlí a palivovém dříví. Pokud přetrvají současné trendy, Afričané budou taková paliva používat k vaření ještě v roce 2050.
Uspokojit světovou potřebu čistého vaření v obytných prostorách by podle odhadu stálo 4,4 miliardy dolarů ročně – mnohem víc, než je v současnosti k dispozici. Nejde sice o malou sumu, ale oproti ceně na nečinnost je nepatrná. Kromě drtivých vlivů na lidské zdraví – v subsaharské Africe je ZOD druhým největším faktorem rizika úmrtí a invalidity – závislost na neobnovitelných dřevěných palivech při vaření produkuje až gigatunu emisí CO2 ročně čili asi 2 % celkových emisí.
Takové postupy při vaření jsou navíc významným zdrojem černého uhlíku, po CO2druhého největšího hybatele změny klimatu: vaření za použití tuhých paliv jen v subsaharské Africe tvoří zhruba 6 % globálních emisí černého uhlíku. Dopad na klima dále zhoršuje to, že 34 % palivového dřeva se v subsaharské Africe těží neudržitelně, což přispívá k odlesňování.
Přetrvávání překonaných způsobů vaření a vytápění znamená významné ochuzování ekonomik. Kvůli zvýšené úmrtnosti a nemocnosti v důsledku ZOD, zbytným nákladům na tuhá paliva, promarněnému času při sběru dřeva na otop a škodám na životním prostředí přichází subsaharská Afrika o zhruba 3 % HDP ročně. Nejvíc trpí ženy a děti.
Skutečnost, že se problém neřeší, není odrazem nedostatečnosti technologií, ba ani chybějících prostředků, nýbrž nedostatku politické vůle. Přestože vlády a mezinárodní aktéři vynakládají úsilí na rozšiřování přístupu k elektřině, řešení pro čisté vaření – třeba za pomoci elektřiny získávané z obnovitelné energie – dosud často odkládají k ledu. Snahy o podporu čistého vaření jsou převážně nekoordinované, úzké a nedůsledné, s omezeným zájmem spotřebitelů.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Změnit tento stav je cílem nové iniciativy. Fond Světové banky pro čisté vaření (CCF), spuštěný na zářijovém Klimatickém summitu OSN v New Yorku, uvolní 500 milionů dolarů, aby pomohl do roku 2030 zajistit všeobecný přístup k čistému vaření. Součástí je rozšíření výroby paliv pro čisté vaření, rozvoj dobře fungujících dodavatelských řetězců, které je doručí miliardám lidí, a podpora inovací a šíření relevantních technologií.
CCF za tím účelem využije zdrojů Světové banky a dalších rozvojových bank, aby přilákal soukromé investice, mimo jiné vytvářením nových zdrojů tržeb a pobídek napříč hodnotovými řetězci. Rozvine také v sektoru čistého vaření trh s dluhopisy splácenými v závislosti na přínosech.
Dále bude CCF podporovat globální platformu pro znalosti a inovace, zahrnující Akční platformu pro zdravotnictví a energetiku, ustavenou Světovou zdravotnickou organizací, Rozvojový program OSN a Světovou banku ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti Hivos a ENERGIA. To vše by mělo pomoci vytvořit ověřitelné výsledky na úrovni výstupů (počet domácností s přístupem k čistému vaření) a na úrovni dopadů (přínosy pro zdraví, genderovou rovnost a životní prostředí).
Jakkoli je však CCF slibný, k dosažení jeho cílů bude zapotřebí soudržných politických strategií, opřených o silné a vytrvalé odhodlání na národní, regionální a globální úrovni. Jednou zemí, která takové odhodlání projevila, je Indie.
Podle Zprávy o pokroku v energetice, kterou letos vydala Světová banka a která se zabývá pokrokem na cestě ke splnění Cíle udržitelného rozvoje č. 7 (zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny), Indie výrazně posílila svou elektrifikaci, z 50 % v roce 1994 na 93 % v 2017. Tamní míra přístupu k čistému vaření – 45 % v roce 2017 – zůstává mnohem nižší, přesto se stále jedná o významný pokrok, neboť od roku 2000 se víc než zdvojnásobila. Podíl obyvatel využívajících k vaření biomasu se navíc snížil z 64 % v roce 2010 na 59 % v roce 2015.
K tomuto posunu částečně přispívá širší přístup ke zkapalněnému ropnému plynu. Indie se v roce 2016 stala třetím největším dovozcem LPG, za Čínou a Japonskem. Vláda v témže roce zahájila také program Pradhan mantri udždžvala jodžana, s cílem zajistit do roku 2019 přístup k LPG pro 50 milionů domácností žijících v chudobě. Ten loni překonal stanovenou metu a rozšířil program tak, že se uplatnil na 80 milionů rodin. Významného pokroku při rozšiřování přístupu k LPG a dalším palivům pro čisté vaření dosáhly i další země, například Kambodža a Indonésie.
Teď je nezbytné dál stavět na těchto úspěších a zároveň adaptovat strategie, které jim byly motorem, pro různá prostředí, zejména v Africe. Do čela by se za tím účelem měla postavit OSN a prosazovat přístup opřený o škálu zainteresovaných stran a poháněný partnerstvími mezi veřejným a soukromým sektorem. Takový přístup už se osvědčil a mobilizoval miliardy dolarů na investice do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Může se osvědčit znovu – a ušetřit přitom miliony životů.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Donald Trump’s immediate, aggressive use of import tariffs has revealed a fundamental difference between his first and second term. Far from a mere negotiating strategy, the goal this time is to replace a global rules-based system of managed economic integration with coerced decoupling.
emphasizes a fundamental difference between the US trade agenda now and during the president’s first term.
Recent actions by the United States may foreshadow its withdrawal from the world’s foremost multilateral institution. Paradoxically, however, the breakdown of the multilateral order the US helped establish nearly eight decades ago could serve as a catalyst for greater international cooperation.
thinks the paradigm shift in US foreign policy could end up strengthening global solidarity.
FREETOWN, SIERRA LEONE – Vlivem znečištění ovzduší v domácnosti (ZOD) zemře každoročně 4,3 milionu lidí – víc než na HIV/AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady. ZOD vzniká, když domácnosti k vaření a vytápění používají zastaralá paliva jako dříví, uhlí, rostlinný odpad a petrolej, takže skoncovat s umíráním v souvislosti se ZOD není o nic složitější než zajistit řešení pro čisté vaření.
Přesto to svět dosud neudělal. Kupříkladu v Africe je víc než 80 % lidí stále odkázáno na biomasu jako primární zdroj energie. V mé vlasti, Sieře Leone, jedné z pěti zemí nejzranitelnějších změnou klimatu, má elektřinu méně než 20 % obyvatelstva, zatímco víc než 90 % nezbývá než vařit na dřevěném uhlí a palivovém dříví. Pokud přetrvají současné trendy, Afričané budou taková paliva používat k vaření ještě v roce 2050.
Uspokojit světovou potřebu čistého vaření v obytných prostorách by podle odhadu stálo 4,4 miliardy dolarů ročně – mnohem víc, než je v současnosti k dispozici. Nejde sice o malou sumu, ale oproti ceně na nečinnost je nepatrná. Kromě drtivých vlivů na lidské zdraví – v subsaharské Africe je ZOD druhým největším faktorem rizika úmrtí a invalidity – závislost na neobnovitelných dřevěných palivech při vaření produkuje až gigatunu emisí CO2 ročně čili asi 2 % celkových emisí.
Takové postupy při vaření jsou navíc významným zdrojem černého uhlíku, po CO2druhého největšího hybatele změny klimatu: vaření za použití tuhých paliv jen v subsaharské Africe tvoří zhruba 6 % globálních emisí černého uhlíku. Dopad na klima dále zhoršuje to, že 34 % palivového dřeva se v subsaharské Africe těží neudržitelně, což přispívá k odlesňování.
Přetrvávání překonaných způsobů vaření a vytápění znamená významné ochuzování ekonomik. Kvůli zvýšené úmrtnosti a nemocnosti v důsledku ZOD, zbytným nákladům na tuhá paliva, promarněnému času při sběru dřeva na otop a škodám na životním prostředí přichází subsaharská Afrika o zhruba 3 % HDP ročně. Nejvíc trpí ženy a děti.
Skutečnost, že se problém neřeší, není odrazem nedostatečnosti technologií, ba ani chybějících prostředků, nýbrž nedostatku politické vůle. Přestože vlády a mezinárodní aktéři vynakládají úsilí na rozšiřování přístupu k elektřině, řešení pro čisté vaření – třeba za pomoci elektřiny získávané z obnovitelné energie – dosud často odkládají k ledu. Snahy o podporu čistého vaření jsou převážně nekoordinované, úzké a nedůsledné, s omezeným zájmem spotřebitelů.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Změnit tento stav je cílem nové iniciativy. Fond Světové banky pro čisté vaření (CCF), spuštěný na zářijovém Klimatickém summitu OSN v New Yorku, uvolní 500 milionů dolarů, aby pomohl do roku 2030 zajistit všeobecný přístup k čistému vaření. Součástí je rozšíření výroby paliv pro čisté vaření, rozvoj dobře fungujících dodavatelských řetězců, které je doručí miliardám lidí, a podpora inovací a šíření relevantních technologií.
CCF za tím účelem využije zdrojů Světové banky a dalších rozvojových bank, aby přilákal soukromé investice, mimo jiné vytvářením nových zdrojů tržeb a pobídek napříč hodnotovými řetězci. Rozvine také v sektoru čistého vaření trh s dluhopisy splácenými v závislosti na přínosech.
Dále bude CCF podporovat globální platformu pro znalosti a inovace, zahrnující Akční platformu pro zdravotnictví a energetiku, ustavenou Světovou zdravotnickou organizací, Rozvojový program OSN a Světovou banku ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti Hivos a ENERGIA. To vše by mělo pomoci vytvořit ověřitelné výsledky na úrovni výstupů (počet domácností s přístupem k čistému vaření) a na úrovni dopadů (přínosy pro zdraví, genderovou rovnost a životní prostředí).
Jakkoli je však CCF slibný, k dosažení jeho cílů bude zapotřebí soudržných politických strategií, opřených o silné a vytrvalé odhodlání na národní, regionální a globální úrovni. Jednou zemí, která takové odhodlání projevila, je Indie.
Podle Zprávy o pokroku v energetice, kterou letos vydala Světová banka a která se zabývá pokrokem na cestě ke splnění Cíle udržitelného rozvoje č. 7 (zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny), Indie výrazně posílila svou elektrifikaci, z 50 % v roce 1994 na 93 % v 2017. Tamní míra přístupu k čistému vaření – 45 % v roce 2017 – zůstává mnohem nižší, přesto se stále jedná o významný pokrok, neboť od roku 2000 se víc než zdvojnásobila. Podíl obyvatel využívajících k vaření biomasu se navíc snížil z 64 % v roce 2010 na 59 % v roce 2015.
K tomuto posunu částečně přispívá širší přístup ke zkapalněnému ropnému plynu. Indie se v roce 2016 stala třetím největším dovozcem LPG, za Čínou a Japonskem. Vláda v témže roce zahájila také program Pradhan mantri udždžvala jodžana, s cílem zajistit do roku 2019 přístup k LPG pro 50 milionů domácností žijících v chudobě. Ten loni překonal stanovenou metu a rozšířil program tak, že se uplatnil na 80 milionů rodin. Významného pokroku při rozšiřování přístupu k LPG a dalším palivům pro čisté vaření dosáhly i další země, například Kambodža a Indonésie.
Teď je nezbytné dál stavět na těchto úspěších a zároveň adaptovat strategie, které jim byly motorem, pro různá prostředí, zejména v Africe. Do čela by se za tím účelem měla postavit OSN a prosazovat přístup opřený o škálu zainteresovaných stran a poháněný partnerstvími mezi veřejným a soukromým sektorem. Takový přístup už se osvědčil a mobilizoval miliardy dolarů na investice do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Může se osvědčit znovu – a ušetřit přitom miliony životů.
Z angličtiny přeložil David Daduč