Peking – Změna klimatu je vážnou výzvou pro lidstvo a udržitelný rozvoj, která vyžaduje jak proaktivní reakce, tak koordinované úsilí mezinárodního společenství.
Čína opatřením k řešení změny klimatu připisuje velkou váhu. V roce 2007 ustavila Národní vůdčí skupinu ke změně klimatu, jíž předsedá premiér Wen Ťia-pao. V tomtéž roce Čína uveřejnila svůj Národní program ke změně klimatu , vůbec první mezi rozvojovými zeměmi.
V Národním programu ke změně klimatu si Čína stanovila cíl snížit do roku 2010 spotřebu energie na jednotku HDP o zhruba 20% oproti úrovni z roku 2005 a ve Střednědobém a dlouhodobém plánu rozvoje obnovitelné energie si Čína ještě dala za cíl zvýšit podíl obnovitelné energie ve skladbě primární energie na 10% do roku 2010 a na 15% do roku 2020.
Ke splnění těchto cílů Čína přijala řadu účinných politik a opatření a dosáhla pozoruhodného pokroku. Zaprvé, Číně se v letech 2006, 2007 a 2008 podařilo snížit energetickou spotřebu na jednotku HDP o 1,79%, 4,04% a 4,59%, což zřetelně dává vyhlídky na splnění 20% mety do roku 2010.
Zadruhé, v letech 2006 až 2008 Čína uzavřela malé tepelné elektrárenské jednotky s celkovým instalovaným výkonem 34,21 GW, odbourala 60,59 milionů tun kapacit zastaralé výroby oceli, 43,47 milionů tun kapacit tavby železa a 140 milionů tun kapacit výroby cementu. Všechny tyto kroky výrazně snížily znečišťování prostředí.
Zatřetí, v letech 2000 až 2008 Čína zvýšila instalovaný výkon svých větrných elektráren z 340 MW na 10 GW, vodních elektráren ze 79,35 GW na 163 GW a jaderných elektráren z 2,1 GW na 9,1 GW. Dále vyvinula obrovské úsilí ke snížení emisí skleníkových plynů vznikajících v zemědělství a na venkově. Ke konci roku 2007 víc než 26,5 milionu venkovských domácností používalo domácí bioplynové digestoře, čímž se předešlo emisím CO2 v rozsahu 44 milionů tun.
Začtvrté, Čína své uhlíkové jímky rozšířila propagací zalesňování. Zalesněnost Číny se zvýšila z 12% na počátku 80. let minulého století na dnešních 18,21%.
Letos Čína dokončí sestavování programů ke změně klimatu v jednotlivých provinciích po celé zemi. Ty budou prosazovat účinnou realizaci Národního programu ke změně klimatu .
V čínském balíčku hospodářské stimulace je dále vyhrazeno 210 miliard jüanů na úspory energií, odstraňování zdrojů znečištění a projekty na ochranu ekosystémů, 370 miliard jüanů na strukturální adaptaci ekonomiky a technologickou modernizaci a 400 miliard jüanů na nové energeticky efektivnější bydlení, které bude využívat ekologicky šetrné materiály. Kromě toho se vynaloží 370 miliard jüanů na zlepšení životních úrovní na venkově pomocí ekologicky příznivých a udržitelných způsobů.
Čína vyvíjí obrovské úsilí v boji proti změně klimatu navzdory tomu, že je stále rozvojovou zemí s nízkými příjmy a s HDP na hlavu ve výši pouhých 3000 dolarů. Ostatně podle měřítek Organizace spojených národů v Číně stále žije 150 milionů obyvatel v chudobě. Čína nemá jinou možnost než se věnovat udržitelnému rozvoji, aby splnila základní potřeby svého lidu a vykořenila chudobu. Svět si může být jistý tím, že Čína během tohoto procesu vyvine veškeré úsilí, aby se vypořádala se změnou klimatu.
Mezinárodní společenství si dělá velká naděje, že v Kodani dosáhne kladného výsledku. Z čínského pohledu klíč k úspěchu v Kodani spočívá v uskutečnění úplné, efektivní a setrvalé realizace Rámcové úmluvy a jejího Kjótského protokolu (KP). Účastníci KP z řad vyspělých zemí musí své emise skleníkových plynů do roku 2020 kolektivně snížit přinejmenším o 25-40% pod úroveň z roku 1990.
Vyspělé země, které se KP neúčastní, by měly učinit srovnatelné závazky s kvantifikovanými cíli snižování emisí. Vyspělé země by také měly splnit své závazky plynoucí z Rámcové úmluvy a zajistit finanční podporu a technologický transfer, aby rozvojovým zemím umožnily změnu klimatu účinně řešit.
Navíc je třeba vytvořit vhodné mechanismy a institucionální opatření pro adaptaci, finanční podporu a přenos technologií. Rozvojové země zavedou národně adekvátní zmírňovací opatření, a to v kontextu udržitelného rozvoje a s měřitelnou, doložitelnou a ověřitelnou podporou v oblasti financování, technologií a budování kapacit.
Světová finanční krize nepochybně problém změny klimatu ztížila. Avšak jelikož změna klimatu je mnohem dalekosáhlejší a vážnější výzva, svět nesmí rezignovat na svou rozhodnost a odhodlání se s ní vypořádat. Ostatně bude-li se k mezinárodní finanční krizi vhodně přistupovat, může se změnit v příležitost k oboustrannému vítězství ochrany klimatu a hospodářského rozvoje.
Čína bude nadále s hlubokým smyslem pro zodpovědnost za své občany a celou lidskou rasu uskutečňovat proaktivní politiky a opatření zaměřená na řešení změny klimatu a vyvíjet nepolevující snahy o ochranu pozemské soustavy.
Peking – Změna klimatu je vážnou výzvou pro lidstvo a udržitelný rozvoj, která vyžaduje jak proaktivní reakce, tak koordinované úsilí mezinárodního společenství.
Čína opatřením k řešení změny klimatu připisuje velkou váhu. V roce 2007 ustavila Národní vůdčí skupinu ke změně klimatu, jíž předsedá premiér Wen Ťia-pao. V tomtéž roce Čína uveřejnila svůj Národní program ke změně klimatu , vůbec první mezi rozvojovými zeměmi.
V Národním programu ke změně klimatu si Čína stanovila cíl snížit do roku 2010 spotřebu energie na jednotku HDP o zhruba 20% oproti úrovni z roku 2005 a ve Střednědobém a dlouhodobém plánu rozvoje obnovitelné energie si Čína ještě dala za cíl zvýšit podíl obnovitelné energie ve skladbě primární energie na 10% do roku 2010 a na 15% do roku 2020.
Ke splnění těchto cílů Čína přijala řadu účinných politik a opatření a dosáhla pozoruhodného pokroku. Zaprvé, Číně se v letech 2006, 2007 a 2008 podařilo snížit energetickou spotřebu na jednotku HDP o 1,79%, 4,04% a 4,59%, což zřetelně dává vyhlídky na splnění 20% mety do roku 2010.
Zadruhé, v letech 2006 až 2008 Čína uzavřela malé tepelné elektrárenské jednotky s celkovým instalovaným výkonem 34,21 GW, odbourala 60,59 milionů tun kapacit zastaralé výroby oceli, 43,47 milionů tun kapacit tavby železa a 140 milionů tun kapacit výroby cementu. Všechny tyto kroky výrazně snížily znečišťování prostředí.
Zatřetí, v letech 2000 až 2008 Čína zvýšila instalovaný výkon svých větrných elektráren z 340 MW na 10 GW, vodních elektráren ze 79,35 GW na 163 GW a jaderných elektráren z 2,1 GW na 9,1 GW. Dále vyvinula obrovské úsilí ke snížení emisí skleníkových plynů vznikajících v zemědělství a na venkově. Ke konci roku 2007 víc než 26,5 milionu venkovských domácností používalo domácí bioplynové digestoře, čímž se předešlo emisím CO2 v rozsahu 44 milionů tun.
BLACK FRIDAY SALE: Subscribe for as little as $34.99
Subscribe now to gain access to insights and analyses from the world’s leading thinkers – starting at just $34.99 for your first year.
Subscribe Now
Začtvrté, Čína své uhlíkové jímky rozšířila propagací zalesňování. Zalesněnost Číny se zvýšila z 12% na počátku 80. let minulého století na dnešních 18,21%.
Letos Čína dokončí sestavování programů ke změně klimatu v jednotlivých provinciích po celé zemi. Ty budou prosazovat účinnou realizaci Národního programu ke změně klimatu .
V čínském balíčku hospodářské stimulace je dále vyhrazeno 210 miliard jüanů na úspory energií, odstraňování zdrojů znečištění a projekty na ochranu ekosystémů, 370 miliard jüanů na strukturální adaptaci ekonomiky a technologickou modernizaci a 400 miliard jüanů na nové energeticky efektivnější bydlení, které bude využívat ekologicky šetrné materiály. Kromě toho se vynaloží 370 miliard jüanů na zlepšení životních úrovní na venkově pomocí ekologicky příznivých a udržitelných způsobů.
Čína vyvíjí obrovské úsilí v boji proti změně klimatu navzdory tomu, že je stále rozvojovou zemí s nízkými příjmy a s HDP na hlavu ve výši pouhých 3000 dolarů. Ostatně podle měřítek Organizace spojených národů v Číně stále žije 150 milionů obyvatel v chudobě. Čína nemá jinou možnost než se věnovat udržitelnému rozvoji, aby splnila základní potřeby svého lidu a vykořenila chudobu. Svět si může být jistý tím, že Čína během tohoto procesu vyvine veškeré úsilí, aby se vypořádala se změnou klimatu.
Mezinárodní společenství si dělá velká naděje, že v Kodani dosáhne kladného výsledku. Z čínského pohledu klíč k úspěchu v Kodani spočívá v uskutečnění úplné, efektivní a setrvalé realizace Rámcové úmluvy a jejího Kjótského protokolu (KP). Účastníci KP z řad vyspělých zemí musí své emise skleníkových plynů do roku 2020 kolektivně snížit přinejmenším o 25-40% pod úroveň z roku 1990.
Vyspělé země, které se KP neúčastní, by měly učinit srovnatelné závazky s kvantifikovanými cíli snižování emisí. Vyspělé země by také měly splnit své závazky plynoucí z Rámcové úmluvy a zajistit finanční podporu a technologický transfer, aby rozvojovým zemím umožnily změnu klimatu účinně řešit.
Navíc je třeba vytvořit vhodné mechanismy a institucionální opatření pro adaptaci, finanční podporu a přenos technologií. Rozvojové země zavedou národně adekvátní zmírňovací opatření, a to v kontextu udržitelného rozvoje a s měřitelnou, doložitelnou a ověřitelnou podporou v oblasti financování, technologií a budování kapacit.
Světová finanční krize nepochybně problém změny klimatu ztížila. Avšak jelikož změna klimatu je mnohem dalekosáhlejší a vážnější výzva, svět nesmí rezignovat na svou rozhodnost a odhodlání se s ní vypořádat. Ostatně bude-li se k mezinárodní finanční krizi vhodně přistupovat, může se změnit v příležitost k oboustrannému vítězství ochrany klimatu a hospodářského rozvoje.
Čína bude nadále s hlubokým smyslem pro zodpovědnost za své občany a celou lidskou rasu uskutečňovat proaktivní politiky a opatření zaměřená na řešení změny klimatu a vyvíjet nepolevující snahy o ochranu pozemské soustavy.