Nejvýznamnějším skrytým příběhem mezinárodního vývoje v současnosti je zřejmě brazilský ekonomický vzestup. Před dvěma lety bylo brazilské hospodářství pohřbeno zaživa a všeobecně se očekávalo, že zvolení kandidáta Strany pracujících Inácia ,,Luly" da Silva prezidentem přivodí finanční kolaps.
Avšak Lula vládl mimořádně uvážlivě a Brazílie je na cestě k rychlému růstu. Ve hře je ale cosi ještě zásadnějšího: Brazílie možná konečně překonává některé z nejpodstatnějších překážek hospodářského rozvoje, jež zemi tížily celá desetiletí. Je-li tomu tak, mohlo by to představovat nejen brazilský hospodářský rozmach, ale i oživení ostatních částí Jižní Ameriky.
V lednu roku 2002 se americká pravice děsila levicové revoluce v Brazílii. Zahraniční investoři panikařili při představě, že Brazílie nebude schopná se dohodnout na splácení svých zahraničních dluhů.
MMF pro změnu odvedl dobrou práci, když zajistil dočasné financování a svou politickou podporou po volbách podržel Lulu. Ten následně přijal ortodoxní makroekonomické politiky a učinil kroky ke zvládnutí rozpočtového deficitu, čímž uklidnil paniku. Tržní odhady brazilského růstu pro rok 2004 se pohybují kolem 4 procent.
Svou roli ovšem sehrává i něco hlubšího než jen obvyklé vlny euforie a paniky na mezinárodních finančních trzích. Značné zásluhy na brazilském vzestupu nepřísluší Lulovi, nýbrž jeho předchůdci Fernandu Henriquu Cardosovi, brazilskému prezidentu z let 1992 až 2000.
Cardoso, všeobecně známý jako FHC, podle mého mínění k úspěchu zásadně přispěl ve čtyřech ohledech.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
· Zaprvé, pod jeho vedením Brazílie pevně přijala lidská práva, a to nejen ve smyslu demokratických voleb, ale i ve smyslu hospodářské spravedlnosti pro Brazilce afrického původu a domorodé Brazilce, kteří byli dlouho diskriminováni. Jako převážná část Latinské Ameriky se i Brazílie zrodila v bolestech conquisty a otroctví. Ani ve 20. století nenabízel hospodářský a sociální řád původnímu obyvatelstvu a potomkům afrických otroků mnoho příležitostí. To se dnes rychle mění. Veřejné školství se stává všeobecně dostupným, a to i pro skupiny, jež byly v minulosti hrubě diskriminovány. Pozoruhodné je i to, že skupiny původních obyvatel zvítězily v nelehkém boji za svou tradiční amazonskou domovinu.
· Zadruhé, Brazílie se konečně zapojuje do globální ekonomiky znalostí. Po téměř celé 20. století se brazilské elity domnívaly, že si vystačí s přírodními zdroji - dobytčími farmami, kávovými plantážemi, produkcí ovocných šťáv a pěstováním sóji. Dnes už vědí, že je zapotřebí také všeobecného středoškolského vzdělání a rozsáhlé sítě vysokoškolského vzdělávání. Během Cardosových reforem prudce vzrostly počty žáků přijatých na střední školy, a to z 15% v roce 1990 na 71% v roce 2000. Neméně důležité je to, že růst kvality i obsazenosti zažívají také brazilské univerzity. Většina Latinské Ameriky, včetně Brazílie, celá desetiletí opomíjela investice do výzkumu a vývoje, zatímco východoasijské země do nich odhodlaně vkládaly peníze. Cardoso jmenoval řadu vynikajících ministrů vědy a techniky a vláda konečně začala zvyšovat výdaje na vývoj a výzkum. Brazílie si začíná budovat jméno nejen díky pomerančovému džusu, ale i vývozem letadel, například letounů Embraer, jež v současnosti soupeří s americkými a evropskými výrobci o regionální trhy vnitrostátních linek.
· Zatřetí, Brazílie začíná vystupovat ze své ekonomické ulity a usoudila, že je lépe konkurovat na světových trzích než chránit trhy národní. Kvůli přebujelému protekcionismu byl poměr brazilského exportu k HNP celá desetiletí jedním z nejnižších na světě. To se dnes konečně mění. Poměr vývozu k HNP se zvýšil z 8% v roce 1990 na 13% v roce 2001, což naznačuje, že Brazílie se začíná rozhlížet po světových trzích. Lula mnoho cestuje a propaguje brazilský vývoz, což také nesporně dokládá, že brazilská politicko-ekonomická orientace získává na mezinárodnosti.
· Začtvrté, Brazílie se zaměřuje na zdraví a produktivitu svých obyvatel. Za Cardosovy vlády byla Brazílie průkopníkem účinné reakce na epidemii AIDS, jež spočívala v zajištění dostupnosti antiretrovirových léčiv a široce rozšířeného poradenství a testování přítomnosti viru v těle. Hlavní hrdina tohoto úsilí dr. Paulo Teixera působí v současnosti ve Světové zdravotnické organizaci, kde pomáhá organizovat celosvětový boj proti AIDS. Brazílie také dramaticky zlepšila zdraví dětí, když dětská úmrtnost prudce klesla ze 60 z tisíce v roce 1990 na 36 z tisíce v roce 2001. Celková brazilská míra porodnosti (průměrný počet porodů na jednu ženu) se prudce snížila, a to z 2,7 v roce 1990 na 2,2 v roce 2001. V situaci, kdy se dospělosti dožívá více dětí, mají chudé rodiny raději méně dětí a více investují do jejich zdraví a vzdělání. Tlaky způsobované populačním růstem opadají, což brazilskému hospodářství přináší silnou dlouhodobou vzpruhu.
Hospodářský vzestup Brazílie může mít velice kladné dopady na její sousedy, zejména na živořící země andského regionu. Jde o nejpravděpodobnější scénář, ale na vyhlášení vítězství je ještě příliš brzy.
Brazílie stále čelí ohromným výzvám. Lula bude muset stavět na Cardosově díle. Je potřeba upevnit makroekonomickou stabilitu a rozpočtové deficity dostat pevně pod kontrolu. Posílit je třeba politický konsenzus ve prospěch univerzitního vzdělávání, mezinárodně otevřeného obchodu, zdravotnictví pro všechny a hospodářství zaměřeného na vědu a techniku. Záleží-li Brazílii na dlouhodobě udržitelném hospodářském rozvoji, musí také věnovat více pozornosti ekologickým otázkám, obzvláště v křehké, a přesto zásadní amazonské oblasti.
Má-li Brazílie hrát významnější roli coby regionální ekonomický tahoun, bude zapotřebí úžeji spolupracovat se sousedy na vhodných infrastrukturních projektech a rozšiřovat trhy. Jde skutečně o velké výzvy, ale zdá se, že Brazílie má chuť je zvládnout.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Across Europe, far-right populists consistently frame elections as a stark choice between an indistinguishable assortment of corrupt mainstream parties and themselves. But if those are the stakes, a mere plurality victory for the populist party is actually a loss, and should be treated that way.
rejects the notion that a plurality should confer a mandate to govern in a multiparty parliamentary system.
It is possible to win a war on the battlefield and still lose it. Israel has done precisely that in Gaza, by choosing to fight a conventional war against an unconventional foe without a plan for what comes next.
argues that Israel has shown in Gaza how it is possible to win a war on the battlefield and still lose it.
Nejvýznamnějším skrytým příběhem mezinárodního vývoje v současnosti je zřejmě brazilský ekonomický vzestup. Před dvěma lety bylo brazilské hospodářství pohřbeno zaživa a všeobecně se očekávalo, že zvolení kandidáta Strany pracujících Inácia ,,Luly" da Silva prezidentem přivodí finanční kolaps.
Avšak Lula vládl mimořádně uvážlivě a Brazílie je na cestě k rychlému růstu. Ve hře je ale cosi ještě zásadnějšího: Brazílie možná konečně překonává některé z nejpodstatnějších překážek hospodářského rozvoje, jež zemi tížily celá desetiletí. Je-li tomu tak, mohlo by to představovat nejen brazilský hospodářský rozmach, ale i oživení ostatních částí Jižní Ameriky.
V lednu roku 2002 se americká pravice děsila levicové revoluce v Brazílii. Zahraniční investoři panikařili při představě, že Brazílie nebude schopná se dohodnout na splácení svých zahraničních dluhů.
MMF pro změnu odvedl dobrou práci, když zajistil dočasné financování a svou politickou podporou po volbách podržel Lulu. Ten následně přijal ortodoxní makroekonomické politiky a učinil kroky ke zvládnutí rozpočtového deficitu, čímž uklidnil paniku. Tržní odhady brazilského růstu pro rok 2004 se pohybují kolem 4 procent.
Svou roli ovšem sehrává i něco hlubšího než jen obvyklé vlny euforie a paniky na mezinárodních finančních trzích. Značné zásluhy na brazilském vzestupu nepřísluší Lulovi, nýbrž jeho předchůdci Fernandu Henriquu Cardosovi, brazilskému prezidentu z let 1992 až 2000.
Cardoso, všeobecně známý jako FHC, podle mého mínění k úspěchu zásadně přispěl ve čtyřech ohledech.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
· Zaprvé, pod jeho vedením Brazílie pevně přijala lidská práva, a to nejen ve smyslu demokratických voleb, ale i ve smyslu hospodářské spravedlnosti pro Brazilce afrického původu a domorodé Brazilce, kteří byli dlouho diskriminováni. Jako převážná část Latinské Ameriky se i Brazílie zrodila v bolestech conquisty a otroctví. Ani ve 20. století nenabízel hospodářský a sociální řád původnímu obyvatelstvu a potomkům afrických otroků mnoho příležitostí. To se dnes rychle mění. Veřejné školství se stává všeobecně dostupným, a to i pro skupiny, jež byly v minulosti hrubě diskriminovány. Pozoruhodné je i to, že skupiny původních obyvatel zvítězily v nelehkém boji za svou tradiční amazonskou domovinu.
· Zadruhé, Brazílie se konečně zapojuje do globální ekonomiky znalostí. Po téměř celé 20. století se brazilské elity domnívaly, že si vystačí s přírodními zdroji - dobytčími farmami, kávovými plantážemi, produkcí ovocných šťáv a pěstováním sóji. Dnes už vědí, že je zapotřebí také všeobecného středoškolského vzdělání a rozsáhlé sítě vysokoškolského vzdělávání. Během Cardosových reforem prudce vzrostly počty žáků přijatých na střední školy, a to z 15% v roce 1990 na 71% v roce 2000. Neméně důležité je to, že růst kvality i obsazenosti zažívají také brazilské univerzity. Většina Latinské Ameriky, včetně Brazílie, celá desetiletí opomíjela investice do výzkumu a vývoje, zatímco východoasijské země do nich odhodlaně vkládaly peníze. Cardoso jmenoval řadu vynikajících ministrů vědy a techniky a vláda konečně začala zvyšovat výdaje na vývoj a výzkum. Brazílie si začíná budovat jméno nejen díky pomerančovému džusu, ale i vývozem letadel, například letounů Embraer, jež v současnosti soupeří s americkými a evropskými výrobci o regionální trhy vnitrostátních linek.
· Zatřetí, Brazílie začíná vystupovat ze své ekonomické ulity a usoudila, že je lépe konkurovat na světových trzích než chránit trhy národní. Kvůli přebujelému protekcionismu byl poměr brazilského exportu k HNP celá desetiletí jedním z nejnižších na světě. To se dnes konečně mění. Poměr vývozu k HNP se zvýšil z 8% v roce 1990 na 13% v roce 2001, což naznačuje, že Brazílie se začíná rozhlížet po světových trzích. Lula mnoho cestuje a propaguje brazilský vývoz, což také nesporně dokládá, že brazilská politicko-ekonomická orientace získává na mezinárodnosti.
· Začtvrté, Brazílie se zaměřuje na zdraví a produktivitu svých obyvatel. Za Cardosovy vlády byla Brazílie průkopníkem účinné reakce na epidemii AIDS, jež spočívala v zajištění dostupnosti antiretrovirových léčiv a široce rozšířeného poradenství a testování přítomnosti viru v těle. Hlavní hrdina tohoto úsilí dr. Paulo Teixera působí v současnosti ve Světové zdravotnické organizaci, kde pomáhá organizovat celosvětový boj proti AIDS. Brazílie také dramaticky zlepšila zdraví dětí, když dětská úmrtnost prudce klesla ze 60 z tisíce v roce 1990 na 36 z tisíce v roce 2001. Celková brazilská míra porodnosti (průměrný počet porodů na jednu ženu) se prudce snížila, a to z 2,7 v roce 1990 na 2,2 v roce 2001. V situaci, kdy se dospělosti dožívá více dětí, mají chudé rodiny raději méně dětí a více investují do jejich zdraví a vzdělání. Tlaky způsobované populačním růstem opadají, což brazilskému hospodářství přináší silnou dlouhodobou vzpruhu.
Hospodářský vzestup Brazílie může mít velice kladné dopady na její sousedy, zejména na živořící země andského regionu. Jde o nejpravděpodobnější scénář, ale na vyhlášení vítězství je ještě příliš brzy.
Brazílie stále čelí ohromným výzvám. Lula bude muset stavět na Cardosově díle. Je potřeba upevnit makroekonomickou stabilitu a rozpočtové deficity dostat pevně pod kontrolu. Posílit je třeba politický konsenzus ve prospěch univerzitního vzdělávání, mezinárodně otevřeného obchodu, zdravotnictví pro všechny a hospodářství zaměřeného na vědu a techniku. Záleží-li Brazílii na dlouhodobě udržitelném hospodářském rozvoji, musí také věnovat více pozornosti ekologickým otázkám, obzvláště v křehké, a přesto zásadní amazonské oblasti.
Má-li Brazílie hrát významnější roli coby regionální ekonomický tahoun, bude zapotřebí úžeji spolupracovat se sousedy na vhodných infrastrukturních projektech a rozšiřovat trhy. Jde skutečně o velké výzvy, ale zdá se, že Brazílie má chuť je zvládnout.