LONDÝN – Často pokládáme za samozřejmost, že jakoukoliv infekci, se kterou se setkáme, lze léčit a že všemocná moderní medicína udělá přesně to, co udělat má.
Představte si však jiný scénář: diagnostikovali vám potenciálně život ohrožující infekční onemocnění, které se kdysi dalo vyléčit za několik týdnů či měsíců, ale dnes vám oznámili, že léčba potrvá nejméně dva roky a bude zahrnovat několikaměsíční období, během něhož si budete muset denně píchat injekce a užít přibližně 14 000 tabletek se silnými vedlejšími účinky. Patříte sice ke „šťastné“ menšině, u které se toto onemocnění vůbec diagnostikovalo a léčí, avšak pravděpodobnost, že nemoc překonáte, přesto činí pouhých 50%.
Většina z nás by si tento alternativní scénář nespojila s „moderní medicínou“, avšak pro řadu lidí trpících multirezistentní tuberkulózou (MDR-TB) – dnes je to 500 000 osob, přičemž jejich počet se zvyšuje – jde o tragickou realitu. O MDR-TB hovoříme v situaci, kdy léky ztrácejí účinnost vůči novým kmenům dříve léčitelných infekcí. Tuberkulóza je dnes nejsmrtelnějším infekčním onemocněním na světě, které si každoročně vyžádá životy více než milionu lidí, a MDR-TB se dál šíří v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích, kde se s ní poskytovatelé zdravotní péče usilovně snaží bojovat.
MDR-TB představuje obrovskou zátěž pro veřejné zdravotnické systémy a ekonomiky dotčených zemí a je předzvěstí toho, co mohou bohaté i chudé země očekávat, až se antimikrobiální rezistence (AMR) stane ještě rozšířenější. Nedokážeme-li se dohodnout na společném postupu, budou stále běžnější také rezistentní kmeny dalších častých infekcí, jako jsou Staphylococcus aureus nebo E. coli, což bude mít strašlivé důsledky pro globální zdraví a zdravotnické systémy po celém světě.
Jelikož se kvůli AMR stávají zavedená antibiotika neúčinnými, budou i relativně běžné zákroky typu transplantací orgánů nebo chemoterapií v důsledku neléčitelných infekcí stále riskantnější. Rozšiřující se AMR si vybere lidskou i ekonomickou daň, která by se snadno mohla vymknout kontrole: ponecháme-li rezistentní infekce neřešené, mohly by si do roku 2050 vyžádat deset milionů lidských životů ročně, přičemž kumulativní náklady v podobě globálního HDP by dosáhly 100 bilionů dolarů.
Neveselé budoucnosti se můžeme vyhnout jedině okamžitou a účinnou reakcí. Vedoucí světoví představitelé naštěstí na summitu skupiny G-20 v čínském Chang-čou vůbec poprvé zařadili AMR do skupinové agendy, čímž dali najevo, že mezinárodní společenství uznává AMR jako reálné ohrožení globálního hospodářského rozvoje a prosperity. Skupina G-20 také vyvinula zatím největší úsilí o rozhýbání zaseknutých soukolí farmaceutického vývoje nových antibiotik (která jsou naléhavě zapotřebí k tomu, aby nahradila léky, jež se staly neúčinnými) a rozvoje diagnostických testů umožňujících klinickým pracovníkům, aby efektivněji využívali léky, jež mají k dispozici.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Zasedání valného shromáždění Organizace spojených národů, které se tento týden koná v New Yorku, představuje další příležitost ujmout se v otázce AMR globální vedoucí role. I v tomto případě se dotyčné téma objeví v agendě vůbec poprvé, přičemž generální tajemník Pan Ki-mun a vedoucí světoví představitelé se mají zavázat, že se otázkou sílící rezistence na léky budou zabývat na některé významné schůzce na vysoké úrovni.
Chce-li OSN zastavit antimikrobiální rezistenci, musí navázat na práci, kterou zahájila skupina G-20. OSN coby největší a nejinkluzivnější fórum globálního vládnutí, které máme, je jedinou institucí, jež dokáže zajistit takové zdroje a závazky lídrů, jaké tento problém vyžaduje. OSN však bude efektivní pouze v případě, že podnikne některé klíčové kroky.
Za prvé by členské státy OSN měly začít integrovat své reakce na AMR napříč všemi regulačními orgány a relevantními sektory včetně zdravotnictví, zemědělství a financí. OSN má jedinečnou pozici k tomu, aby s tím státům pomáhala. Může svolávat světové lídry a podporovat mezinárodní a meziorganizační spolupráci v globálních ekonomických i sociálních otázkách; a může také využívat sílu vlastních agentur k mobilizaci globálních zdrojů v boji proti AMR.
Za druhé by OSN ve snaze udržet tempo a směr měla zavést jasná kritéria založená na měřitelných výsledcích a měla by se zasadit o to, aby se AMR každé dva roky vracela do agendy valného shromáždění. To by vytvořilo rámec pro měření globálního pokroku a zároveň by to vyslalo silný signál, že OSN se této otázce dlouhodobě věnuje a že AMR by měla být prvořadou prioritou i pro příštího generálního tajemníka.
A konečně by OSN měla jmenovat zvláštního vyslance pro AMR, který zajistí setrvalý pokrok v nadcházejících letech. Postavení vyslance by mělo být definováno jako funkce na vysoké úrovni, s pověřením spolupracovat s jednotlivými státy i multilaterálními řídícími orgány na udržení dynamiky boje proti AMR.
Dnes můžeme být opatrně optimističtí, že si AMR konečně získává globální pozornost, kterou si zaslouží. Pozornost světa však může být až příliš pomíjivá, jak dobře vědí ti z nás, kteří zažili a zažívají debaty o infekčních onemocněních. Nedokážeme-li udržet naše vedoucí představitele ve hře, mohlo by to mít pro nás všechny smrtelné následky.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
LONDÝN – Často pokládáme za samozřejmost, že jakoukoliv infekci, se kterou se setkáme, lze léčit a že všemocná moderní medicína udělá přesně to, co udělat má.
Představte si však jiný scénář: diagnostikovali vám potenciálně život ohrožující infekční onemocnění, které se kdysi dalo vyléčit za několik týdnů či měsíců, ale dnes vám oznámili, že léčba potrvá nejméně dva roky a bude zahrnovat několikaměsíční období, během něhož si budete muset denně píchat injekce a užít přibližně 14 000 tabletek se silnými vedlejšími účinky. Patříte sice ke „šťastné“ menšině, u které se toto onemocnění vůbec diagnostikovalo a léčí, avšak pravděpodobnost, že nemoc překonáte, přesto činí pouhých 50%.
Většina z nás by si tento alternativní scénář nespojila s „moderní medicínou“, avšak pro řadu lidí trpících multirezistentní tuberkulózou (MDR-TB) – dnes je to 500 000 osob, přičemž jejich počet se zvyšuje – jde o tragickou realitu. O MDR-TB hovoříme v situaci, kdy léky ztrácejí účinnost vůči novým kmenům dříve léčitelných infekcí. Tuberkulóza je dnes nejsmrtelnějším infekčním onemocněním na světě, které si každoročně vyžádá životy více než milionu lidí, a MDR-TB se dál šíří v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích, kde se s ní poskytovatelé zdravotní péče usilovně snaží bojovat.
MDR-TB představuje obrovskou zátěž pro veřejné zdravotnické systémy a ekonomiky dotčených zemí a je předzvěstí toho, co mohou bohaté i chudé země očekávat, až se antimikrobiální rezistence (AMR) stane ještě rozšířenější. Nedokážeme-li se dohodnout na společném postupu, budou stále běžnější také rezistentní kmeny dalších častých infekcí, jako jsou Staphylococcus aureus nebo E. coli, což bude mít strašlivé důsledky pro globální zdraví a zdravotnické systémy po celém světě.
Jelikož se kvůli AMR stávají zavedená antibiotika neúčinnými, budou i relativně běžné zákroky typu transplantací orgánů nebo chemoterapií v důsledku neléčitelných infekcí stále riskantnější. Rozšiřující se AMR si vybere lidskou i ekonomickou daň, která by se snadno mohla vymknout kontrole: ponecháme-li rezistentní infekce neřešené, mohly by si do roku 2050 vyžádat deset milionů lidských životů ročně, přičemž kumulativní náklady v podobě globálního HDP by dosáhly 100 bilionů dolarů.
Neveselé budoucnosti se můžeme vyhnout jedině okamžitou a účinnou reakcí. Vedoucí světoví představitelé naštěstí na summitu skupiny G-20 v čínském Chang-čou vůbec poprvé zařadili AMR do skupinové agendy, čímž dali najevo, že mezinárodní společenství uznává AMR jako reálné ohrožení globálního hospodářského rozvoje a prosperity. Skupina G-20 také vyvinula zatím největší úsilí o rozhýbání zaseknutých soukolí farmaceutického vývoje nových antibiotik (která jsou naléhavě zapotřebí k tomu, aby nahradila léky, jež se staly neúčinnými) a rozvoje diagnostických testů umožňujících klinickým pracovníkům, aby efektivněji využívali léky, jež mají k dispozici.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Zasedání valného shromáždění Organizace spojených národů, které se tento týden koná v New Yorku, představuje další příležitost ujmout se v otázce AMR globální vedoucí role. I v tomto případě se dotyčné téma objeví v agendě vůbec poprvé, přičemž generální tajemník Pan Ki-mun a vedoucí světoví představitelé se mají zavázat, že se otázkou sílící rezistence na léky budou zabývat na některé významné schůzce na vysoké úrovni.
Chce-li OSN zastavit antimikrobiální rezistenci, musí navázat na práci, kterou zahájila skupina G-20. OSN coby největší a nejinkluzivnější fórum globálního vládnutí, které máme, je jedinou institucí, jež dokáže zajistit takové zdroje a závazky lídrů, jaké tento problém vyžaduje. OSN však bude efektivní pouze v případě, že podnikne některé klíčové kroky.
Za prvé by členské státy OSN měly začít integrovat své reakce na AMR napříč všemi regulačními orgány a relevantními sektory včetně zdravotnictví, zemědělství a financí. OSN má jedinečnou pozici k tomu, aby s tím státům pomáhala. Může svolávat světové lídry a podporovat mezinárodní a meziorganizační spolupráci v globálních ekonomických i sociálních otázkách; a může také využívat sílu vlastních agentur k mobilizaci globálních zdrojů v boji proti AMR.
Za druhé by OSN ve snaze udržet tempo a směr měla zavést jasná kritéria založená na měřitelných výsledcích a měla by se zasadit o to, aby se AMR každé dva roky vracela do agendy valného shromáždění. To by vytvořilo rámec pro měření globálního pokroku a zároveň by to vyslalo silný signál, že OSN se této otázce dlouhodobě věnuje a že AMR by měla být prvořadou prioritou i pro příštího generálního tajemníka.
A konečně by OSN měla jmenovat zvláštního vyslance pro AMR, který zajistí setrvalý pokrok v nadcházejících letech. Postavení vyslance by mělo být definováno jako funkce na vysoké úrovni, s pověřením spolupracovat s jednotlivými státy i multilaterálními řídícími orgány na udržení dynamiky boje proti AMR.
Dnes můžeme být opatrně optimističtí, že si AMR konečně získává globální pozornost, kterou si zaslouží. Pozornost světa však může být až příliš pomíjivá, jak dobře vědí ti z nás, kteří zažili a zažívají debaty o infekčních onemocněních. Nedokážeme-li udržet naše vedoucí představitele ve hře, mohlo by to mít pro nás všechny smrtelné následky.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.