URBANA, ILLINOIS – Koncem března se ve rwandském Kigali sešli přední afričtí vědci, vynálezci a zákonodárci, aby se podělili o nápady jak řešit čím dál naléhavější problém: nízkou kvalitu vědy na kontinentu.
Každý dobrý lídr ví, že vědecké objevy a inovace jsou palivem pokroku, usnadňují rozvoj a mohou pomoci řešit témata, jako je narušená potravinová bezpečnost, nedostatek vody a změna klimatu. Přesto většina afrických vlád výzkum a vývoj ve svých zemích dostatečně nefinancuje. Podle Statistického ústavu UNESCO země subsaharské Afriky vynaloží na výzkum a vývoj v průměru jen 0,5 % HDP. Na Západě se tento podíl blíží ke 3 %.
Tato disproporce podtrhuje rozvojové obtíže, s nimiž se Afričané potýkají. Afrika je domovem 15 % světové populace a 5 % světového HDP, ale připadá na ni ubohé 1,3 % celkových výzkumných výdajů. Navíc afričtí vynálezci drží jen 0,1 % patentů na světě, což znamená, že i když se peníze na vědu, inovace a výzkum vynaloží, objevy se zřídka promítnou do řešení nejnaléhavějších problémů kontinentu.
Jistěže tyto trendy nejsou zcela paušální; některé africké vlády masivně investují do vědou taženého novátorství. Kupříkladu v Jižní Africe se stát zavázal do roku 2020 výdaje do výzkumu a vývoje zdvojnásobit – na 1,5 % HDP. To navazuje na závazek hlav afrických států z roku 2016 rozšířit rozpočty v oblasti vědy a techniky nejméně na 1% HDP do roku 2025. Hrstka zemí – mimo jiné Keňa, Rwanda a Senegal – se usilovně snaží tohoto prahu ve financování dosáhnout.
Africe prospívá také velkorysá pomoc a mezinárodní podpora v oblasti výzkumu. Jeden z předních dárců, Nadace Billa a Melindy Gatesových, investoval do afrických vědeckých iniciativ během posledních deseti let přes 450 milionů dolarů. Projekty zahrnují program posilování výnosů sklizně za 306 milionů dolarů a grant ve výši 62,5 milionu dolarů usilující o zlepšení zdravotního stavu. Tyto a další finanční zdroje pomáhají africkým badatelům vyvíjet plodiny odolávající suchu, vytvářet vakcíny proti infekčním nemocem jako ebola a rozšiřovat příležitosti vědecky a technicky se vzdělávat.
Mnohým africkým vládám bohužel chybí prostředky k financování programů, které by na těchto pokrocích dokázaly stavět. Řečeno jednoduše, je naléhavě zapotřebí nový přístup k africké vědě, víc opřený o spolupráci.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Afričtí lídři už dříve dali své vědecké zdroje dohromady. Africká unie a Nové partnerství pro rozvoj Afriky začaly v roce 2003 realizovat kontinentální strategii „s cílem rozvinout a využít vědu a techniku k socioekonomické transformaci kontinentu a jeho integraci do světové ekonomiky“. Byla to ambiciózní meta, která přinesla první výsledky. V letech 2005 až 2014 výdaje do výzkumu a vývoje napříč kontinentem vzrostly a badatelská produkce se v mnoha zemích víc než zdvojnásobila.
Od té doby však pokrok stagnuje. Záměrem nedávné schůzky ve Rwandě, již hostil prezident Paul Kagame a pořádala iniciativa Next Einstein Forum, bylo pomoci dostat agendu znovu do pohybu. Summity jsou ale jen část řešení; vlády se také musí zavázat ke zlepšení kvality výzkumu a začít mohou tím, že se zaměří na tři klíčové oblasti.
Zaprvé se afričtí vůdci musí spojit s řediteli firem, filantropy a dárci, kteří chápou dlouhodobou hodnotu investic do vědy. Inovace jsou nákladné a k posílení vědeckých kapacit kontinentu budou zapotřebí startovací peníze.
Zadruhé, africké univerzity a ústavy by měly sladit své badatelské plány s národními a regionálními cíli. Například vzhledem k tomu, že jedním z nejnaléhavějších problémů Afriky je uživit tamní rozrůstající se populaci, školy zaměřené na zemědělský výzkum by měly zajistit, aby jejich práce přispívala k řešením.
V neposlední řadě by země měly ve výzkumných organizacích podpořit podnikavost. Jednou z možností jak toho dosáhnout je zřídit kanceláře obchodního využití, které by vědcům mohly pomáhat s přenosem výzkumu na trh. Při proměňování nápadu v komerční podnik potřebují vědci pomoc s úředními postupy všude na světě a v regionu, kde jsou vazby výzkumu a vývoje na ekonomiku v plenkách, je tento proces obzvlášť náročný.
Posílení vědeckých schopností Afriky bude od lídrů kontinentu vyžadovat víc než jen vznést nesnadné otázky na summitech; je zapotřebí, aby také vyčlenili víc peněz a vytvořili nová partnerství. Chtějí-li africké vlády překonat problémy lidského rozvoje Afriky, musí investovat do lidí, kteří je překonat dokážou.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
US Treasury Secretary Scott Bessent’s defense of President Donald Trump’s trade tariffs as a step toward “rebalancing” the US economy misses the point. While some economies, like China and Germany, need to increase domestic spending, the US needs to increase national saving.
thinks US Treasury Secretary Scott Bessent is neglecting the need for spending cuts in major federal programs.
China’s prolonged reliance on fiscal stimulus has distorted economic incentives, fueling a housing glut, a collapse in prices, and spiraling public debt. With further stimulus off the table, the only sustainable path is for the central government to relinquish more economic power to local governments and the private sector.
argues that the country’s problems can be traced back to its response to the 2008 financial crisis.
URBANA, ILLINOIS – Koncem března se ve rwandském Kigali sešli přední afričtí vědci, vynálezci a zákonodárci, aby se podělili o nápady jak řešit čím dál naléhavější problém: nízkou kvalitu vědy na kontinentu.
Každý dobrý lídr ví, že vědecké objevy a inovace jsou palivem pokroku, usnadňují rozvoj a mohou pomoci řešit témata, jako je narušená potravinová bezpečnost, nedostatek vody a změna klimatu. Přesto většina afrických vlád výzkum a vývoj ve svých zemích dostatečně nefinancuje. Podle Statistického ústavu UNESCO země subsaharské Afriky vynaloží na výzkum a vývoj v průměru jen 0,5 % HDP. Na Západě se tento podíl blíží ke 3 %.
Tato disproporce podtrhuje rozvojové obtíže, s nimiž se Afričané potýkají. Afrika je domovem 15 % světové populace a 5 % světového HDP, ale připadá na ni ubohé 1,3 % celkových výzkumných výdajů. Navíc afričtí vynálezci drží jen 0,1 % patentů na světě, což znamená, že i když se peníze na vědu, inovace a výzkum vynaloží, objevy se zřídka promítnou do řešení nejnaléhavějších problémů kontinentu.
Jistěže tyto trendy nejsou zcela paušální; některé africké vlády masivně investují do vědou taženého novátorství. Kupříkladu v Jižní Africe se stát zavázal do roku 2020 výdaje do výzkumu a vývoje zdvojnásobit – na 1,5 % HDP. To navazuje na závazek hlav afrických států z roku 2016 rozšířit rozpočty v oblasti vědy a techniky nejméně na 1% HDP do roku 2025. Hrstka zemí – mimo jiné Keňa, Rwanda a Senegal – se usilovně snaží tohoto prahu ve financování dosáhnout.
Africe prospívá také velkorysá pomoc a mezinárodní podpora v oblasti výzkumu. Jeden z předních dárců, Nadace Billa a Melindy Gatesových, investoval do afrických vědeckých iniciativ během posledních deseti let přes 450 milionů dolarů. Projekty zahrnují program posilování výnosů sklizně za 306 milionů dolarů a grant ve výši 62,5 milionu dolarů usilující o zlepšení zdravotního stavu. Tyto a další finanční zdroje pomáhají africkým badatelům vyvíjet plodiny odolávající suchu, vytvářet vakcíny proti infekčním nemocem jako ebola a rozšiřovat příležitosti vědecky a technicky se vzdělávat.
Mnohým africkým vládám bohužel chybí prostředky k financování programů, které by na těchto pokrocích dokázaly stavět. Řečeno jednoduše, je naléhavě zapotřebí nový přístup k africké vědě, víc opřený o spolupráci.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Afričtí lídři už dříve dali své vědecké zdroje dohromady. Africká unie a Nové partnerství pro rozvoj Afriky začaly v roce 2003 realizovat kontinentální strategii „s cílem rozvinout a využít vědu a techniku k socioekonomické transformaci kontinentu a jeho integraci do světové ekonomiky“. Byla to ambiciózní meta, která přinesla první výsledky. V letech 2005 až 2014 výdaje do výzkumu a vývoje napříč kontinentem vzrostly a badatelská produkce se v mnoha zemích víc než zdvojnásobila.
Od té doby však pokrok stagnuje. Záměrem nedávné schůzky ve Rwandě, již hostil prezident Paul Kagame a pořádala iniciativa Next Einstein Forum, bylo pomoci dostat agendu znovu do pohybu. Summity jsou ale jen část řešení; vlády se také musí zavázat ke zlepšení kvality výzkumu a začít mohou tím, že se zaměří na tři klíčové oblasti.
Zaprvé se afričtí vůdci musí spojit s řediteli firem, filantropy a dárci, kteří chápou dlouhodobou hodnotu investic do vědy. Inovace jsou nákladné a k posílení vědeckých kapacit kontinentu budou zapotřebí startovací peníze.
Zadruhé, africké univerzity a ústavy by měly sladit své badatelské plány s národními a regionálními cíli. Například vzhledem k tomu, že jedním z nejnaléhavějších problémů Afriky je uživit tamní rozrůstající se populaci, školy zaměřené na zemědělský výzkum by měly zajistit, aby jejich práce přispívala k řešením.
V neposlední řadě by země měly ve výzkumných organizacích podpořit podnikavost. Jednou z možností jak toho dosáhnout je zřídit kanceláře obchodního využití, které by vědcům mohly pomáhat s přenosem výzkumu na trh. Při proměňování nápadu v komerční podnik potřebují vědci pomoc s úředními postupy všude na světě a v regionu, kde jsou vazby výzkumu a vývoje na ekonomiku v plenkách, je tento proces obzvlášť náročný.
Posílení vědeckých schopností Afriky bude od lídrů kontinentu vyžadovat víc než jen vznést nesnadné otázky na summitech; je zapotřebí, aby také vyčlenili víc peněz a vytvořili nová partnerství. Chtějí-li africké vlády překonat problémy lidského rozvoje Afriky, musí investovat do lidí, kteří je překonat dokážou.
Z angličtiny přeložil David Daduč