KAMPALA – Ve Velké Británii se v červenci konal vůbec první Globální summit o osobách s postižením, který má pomoci obrátit pozornost světa na potřeby lidí se zdravotním postižením. Agenda byla plná témat, jako jsou budování spravedlivého školství, ukončení diskriminace nebo zpřístupnění technologií hendikepovaným komunitám – zejména v chudých zemích globálního Jihu.
Jeden problém si však zaslouženou pozornost nezískal, přestože jde o často přehlíženou složku rozvojové politiky: přístup k finančním službám. Je to promarněná příležitost – nejen pro miliardu lidí s postižením, kteří na světě žijí, ale i pro instituce, jež by jim měly sloužit.
Zvýšení dostupnosti finančních služeb je dobré pro podnikání a hospodářský růst. Průzkum provedený bankou Barclays zjistil, že když klienti s postižením dokážou spravovat své peníze, ekonomická zranitelnost klesá a celkové ekonomické zdraví zaznamenává zlepšení. Takzvaný hendikepovaný trh, jehož disponibilní příjem převyšuje bilion dolarů, navíc patří mezi největší potenciální klientské báze na světě. Jinými slovy mají poskytovatelé finančních služeb všechny důvody vycházet postiženým osobám vstříc. Proč tedy většina firem dělá pravý opak?
Jedním z důvodů je nedostatek povědomí. Jelikož postižení lidé obvykle mají nižší příjem než jejich zdravé protějšky, postrádají poskytovatelé služeb často motivaci je podporovat. V době, kdy se větší pozornost věnuje celkovému tržnímu potenciálu, však i finanční instituce začínají přizpůsobovat svá produktová portfolia. Přitom je potřeba vyřešit čtyři problémy, aby se maximalizovaly přínosy pro klienty, kteří mají problémy s přístupem.
Za prvé se musí firmy poskytující finanční služby více snažit o pochopení potřeb současných a budoucích klientů. Bude-li například banka působící na určitém trhu vybavená kvalitnějšími daty, mohla by zlepšit dostupnost svých platforem mobilního bankovnictví. V podstatě přesně toto se stalo loni v Standard Chartered Bank v Indii, když zaměstnanci vymysleli systém hlasové asistence, který pomáhá zákazníkům s poškozením zraku v přístupu k internetovým účtům. Kvalitní data jsou také nezbytnou podmínkou efektivity aktivistických skupin vyvíjejících na poskytovatele nátlak, aby zlepšili své služby.
Za druhé se angažovanost nesmí zastavit u inovativních produktů, ale musí se rozšířit i na trh práce. Jednoduše řečeno by sektor finančních služeb měl najmout více osob s postižením tím, že bude investovat do asistenčních technologií, jako jsou čtečky Braillova písma nebo alternativní a rozšiřující komunikační zařízení. Potřeba diverzifikovat pracovní sílu je obzvláště akutní ve Spojených státech, kde má nějaké postižení každý pátý člověk.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Za třetí musí být lidé s postižením vždy začleněni do diskusí o otázce, jakým způsobem rozšiřovat a posilovat finanční nezávislost. V roce 2013, kdy Lloyds Banking Group sestavila účelovou skupinu zkoumající dopady demence na chování zákazníků, vedlo angažmá s klienty ke vzniku charty o finančních službách dostupných pro osoby s demencí. Tento inovativní dokument kodifikoval způsob, jímž by banky měly šít své produkty na míru klientům s poškozenými kognitivními funkcemi. Budoucí iniciativy by se měly tohoto kolaborativního modelu držet, a tím zajistit, aby rozhodovací proces na všech úrovních usnadňovala řešení zaměřená na člověka.
A konečně platí, že se k řešení tohoto problému musí přihlásit i vlády – například tím, že napodobí postup zemí, jako je Velká Británie, která spojila otázku poskytování služeb postiženým osobám s financováním rozvoje. Při správné podpoře může být pokrok v těchto složitých otázkách bleskurychlý; například v organizaci Financial Sector Deepening Uganda, kde pracuji, využíváme peněz z britské pomoci na rozšiřování finančních služeb o postižené osoby ve venkovských komunitách. Naší vizí je podněcovat vznik podobných programů i v mnoha dalších zemích po celém světě. V době, kdy již 91 států ratifikovalo Dobrovolný protokol k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, je zřejmé, že tyto iniciativy mají obrovskou politickou podporu. Úkolem pro dnešek je přetavit závazky v akci.
V nadcházejících desetiletích světová populace osob s postižením poroste, jelikož lékařské pokroky umožní lidem žít déle, zdravěji a plněji. Poskytování přístupu k finančním službám a produktům postiženým osobám patří mezi nejlepší způsoby, jak je bránit proti diskriminaci a podporovat dlouhodobé posilování jejich postavení. Plná finanční inkluze bude pro komunitu, která bývá často označována za „nejrychleji rostoucí menšinu na světě“, postupovat pomalu. Úkolem pro aktivisty, podporovatele, osvícené podnikatelské lídry a politiky je zdůrazňovat sociální a ekonomické přínosy úspěchu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
China’s prolonged reliance on fiscal stimulus has distorted economic incentives, fueling a housing glut, a collapse in prices, and spiraling public debt. With further stimulus off the table, the only sustainable path is for the central government to relinquish more economic power to local governments and the private sector.
argues that the country’s problems can be traced back to its response to the 2008 financial crisis.
World order is a matter of degree: it varies over time, depending on technological, political, social, and ideological factors that can affect the global distribution of power and influence norms. It can be radically altered both by broader historical trends and by a single major power's blunders.
examines the role of evolving power dynamics and norms in bringing about stable arrangements among states.
KAMPALA – Ve Velké Británii se v červenci konal vůbec první Globální summit o osobách s postižením, který má pomoci obrátit pozornost světa na potřeby lidí se zdravotním postižením. Agenda byla plná témat, jako jsou budování spravedlivého školství, ukončení diskriminace nebo zpřístupnění technologií hendikepovaným komunitám – zejména v chudých zemích globálního Jihu.
Jeden problém si však zaslouženou pozornost nezískal, přestože jde o často přehlíženou složku rozvojové politiky: přístup k finančním službám. Je to promarněná příležitost – nejen pro miliardu lidí s postižením, kteří na světě žijí, ale i pro instituce, jež by jim měly sloužit.
Zvýšení dostupnosti finančních služeb je dobré pro podnikání a hospodářský růst. Průzkum provedený bankou Barclays zjistil, že když klienti s postižením dokážou spravovat své peníze, ekonomická zranitelnost klesá a celkové ekonomické zdraví zaznamenává zlepšení. Takzvaný hendikepovaný trh, jehož disponibilní příjem převyšuje bilion dolarů, navíc patří mezi největší potenciální klientské báze na světě. Jinými slovy mají poskytovatelé finančních služeb všechny důvody vycházet postiženým osobám vstříc. Proč tedy většina firem dělá pravý opak?
Jedním z důvodů je nedostatek povědomí. Jelikož postižení lidé obvykle mají nižší příjem než jejich zdravé protějšky, postrádají poskytovatelé služeb často motivaci je podporovat. V době, kdy se větší pozornost věnuje celkovému tržnímu potenciálu, však i finanční instituce začínají přizpůsobovat svá produktová portfolia. Přitom je potřeba vyřešit čtyři problémy, aby se maximalizovaly přínosy pro klienty, kteří mají problémy s přístupem.
Za prvé se musí firmy poskytující finanční služby více snažit o pochopení potřeb současných a budoucích klientů. Bude-li například banka působící na určitém trhu vybavená kvalitnějšími daty, mohla by zlepšit dostupnost svých platforem mobilního bankovnictví. V podstatě přesně toto se stalo loni v Standard Chartered Bank v Indii, když zaměstnanci vymysleli systém hlasové asistence, který pomáhá zákazníkům s poškozením zraku v přístupu k internetovým účtům. Kvalitní data jsou také nezbytnou podmínkou efektivity aktivistických skupin vyvíjejících na poskytovatele nátlak, aby zlepšili své služby.
Za druhé se angažovanost nesmí zastavit u inovativních produktů, ale musí se rozšířit i na trh práce. Jednoduše řečeno by sektor finančních služeb měl najmout více osob s postižením tím, že bude investovat do asistenčních technologií, jako jsou čtečky Braillova písma nebo alternativní a rozšiřující komunikační zařízení. Potřeba diverzifikovat pracovní sílu je obzvláště akutní ve Spojených státech, kde má nějaké postižení každý pátý člověk.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Za třetí musí být lidé s postižením vždy začleněni do diskusí o otázce, jakým způsobem rozšiřovat a posilovat finanční nezávislost. V roce 2013, kdy Lloyds Banking Group sestavila účelovou skupinu zkoumající dopady demence na chování zákazníků, vedlo angažmá s klienty ke vzniku charty o finančních službách dostupných pro osoby s demencí. Tento inovativní dokument kodifikoval způsob, jímž by banky měly šít své produkty na míru klientům s poškozenými kognitivními funkcemi. Budoucí iniciativy by se měly tohoto kolaborativního modelu držet, a tím zajistit, aby rozhodovací proces na všech úrovních usnadňovala řešení zaměřená na člověka.
A konečně platí, že se k řešení tohoto problému musí přihlásit i vlády – například tím, že napodobí postup zemí, jako je Velká Británie, která spojila otázku poskytování služeb postiženým osobám s financováním rozvoje. Při správné podpoře může být pokrok v těchto složitých otázkách bleskurychlý; například v organizaci Financial Sector Deepening Uganda, kde pracuji, využíváme peněz z britské pomoci na rozšiřování finančních služeb o postižené osoby ve venkovských komunitách. Naší vizí je podněcovat vznik podobných programů i v mnoha dalších zemích po celém světě. V době, kdy již 91 států ratifikovalo Dobrovolný protokol k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, je zřejmé, že tyto iniciativy mají obrovskou politickou podporu. Úkolem pro dnešek je přetavit závazky v akci.
V nadcházejících desetiletích světová populace osob s postižením poroste, jelikož lékařské pokroky umožní lidem žít déle, zdravěji a plněji. Poskytování přístupu k finančním službám a produktům postiženým osobám patří mezi nejlepší způsoby, jak je bránit proti diskriminaci a podporovat dlouhodobé posilování jejich postavení. Plná finanční inkluze bude pro komunitu, která bývá často označována za „nejrychleji rostoucí menšinu na světě“, postupovat pomalu. Úkolem pro aktivisty, podporovatele, osvícené podnikatelské lídry a politiky je zdůrazňovat sociální a ekonomické přínosy úspěchu.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.