Část úspěchu moderní medicíny se zakládá na nových lécích, do jejichž výzkumu farmaceutické firmy investují miliardy dolarů. Tyto firmy mohou své náklady získat zpět díky patentům, které jim udělují dočasný monopol a dávají jim tak možnost účtovat si ceny výrazně vyšší, než jsou náklady na výrobu léků. Nemůžeme očekávat inovace, pokud bychom za ně neplatili. Působí však pobídky, jež systém patentů přináší, patřičně, tedy tak, aby se všechny tyto peníze dobře vynakládaly a přispívaly k léčbě nejznepokojivějších chorob? Naneštěstí, odpovědí je hlasité „ne“.
Zásadní problém patentového systému je prostý: zakládá se na omezování využití znalostí. Vzhledem k tomu, že požívá-li přínosů určité znalosti další jedinec, nevznikají tím žádné dodatečné náklady, omezovat vědění je neefektivní. Patentový systém ale neomezuje jen využití znalostí; propůjčováním (dočasné) monopolní moci často způsobuje, že pro lidi bez pojištění jsou léčiva nedostupná. Ve třetím světě to může být otázkou života a smrti pro všechny, kdo nemají prostředky na zbrusu nová léčiva, ale generické léky by si dovolit mohli. Generická farmaceutika k prvořadé ochraně při onemocnění AIDS například snížila cenu léčby jen od roku 2000 o téměř 99%, totiž z 10 tisíc dolarů na 130 dolarů.
Rozvojové země ovšem navzdory vysoké ceně, již platí, dostávají na oplátku jen málo. Výrobci léků vynakládají mnohem víc peněz na reklamu a marketing než na výzkum, mnohem víc na výzkum léků upravujících životní styl (na potíže jako impotence nebo vypadávání vlasů) než na léky zachraňující životy a téměř žádné peníze na nemoci, které postihují stovky milionů chudých lidí, třeba na malárii. Jde o otázku jednoduché ekonomiky: firmy svůj výzkum směřují tam, kde jsou peníze, bez ohledu na relativní hodnotu pro společnost. Chudí za léky nedokáží platit, takže se jejich chorobám věnuje málo výzkumu, ať už je celková cena jakákoliv.
Kupříkladu „okopírovaný“ lék, jenž svému výrobci zajistí určitý díl z příjmu, který jinak nabíhá jen firmě dominující úzkému prostoru na trhu, může být nesmírně ziskový, byť je jeho hodnota pro společnost dosti omezená. Obdobně platí, že firmy pádily tryskem, aby předehnaly projekt lidského genomu a patentovaly si geny, jako například ten, který se spojuje s rakovinou prsu. Hodnota těchto snah byla minimální: znalostí bylo dosaženo jen o málo dřív, než by tomu bylo jinak. Cena pro společnost ale byla ohromná: cena, kterou majitel patentu, firma Myriad, žádá za genetické testy (od 3000 do 4000 dolarů), může dost dobře znamenat, že tisíce žen, které by jinak prošly testem, zjistily, že jim hrozí riziko, a podstoupily potřebnou kúru, místo toho zemřou.
Existuje alternativní způsob financování a motivace výzkumu, který by přinejmenším v některých případech mohl fungovat mnohem lépe než patenty, a to jak ohledně nasměrování novátorství, tak zajištění, aby se přínosy nových znalostí využívaly co nejšířeji: lékařský výherní fond, který by odměňoval ty, kdo objeví léčiva a vakcíny. Vzhledem k tomu, že vlády už teď přímo či nepřímo platí velkou část farmaceutického výzkumu, totiž prostřednictvím příspěvků na léky na předpis, mohly by financovat výherní fond, jenž by nejvyšší ceny uděloval těm, kdo vyvinou léky nebo prevenci proti nákladné nemoci postihující stovky milionů lidí.
Zejména s ohledem na choroby v rozvojových zemích by mělo smysl, aby část peněz na ceny pocházela z rozpočtů zahraniční pomoci, neboť už nemnoho příspěvků by mohlo pro zlepšení kvality života, ba i produktivity, udělat víc než boj s vysilujícími nemocemi, jež jsou v mnoha rozvojových zemích tak rozšířené. Soubor priorit by mohl sestavit vědecký panel, který by vyhodnotil počty postižených lidí a dopady na úmrtnost, chorobnost a produktivitu. Jakmile by byl učiněn objev, dostal by licenci.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Samozřejmě, samotný patentový systém je systém výherní, třebaže zvláštní: cenou je dočasná monopolní moc, zapříčiňující vysoké ceny a omezený přístup k přínosům, jež lze z nových znalostí vyvodit. Naproti tomu, typ výherního systému, který mám na mysli, by spoléhal na to, že konkurenční trhy budou snižovat ceny a zpřístupní plody vědění co nejširšímu okruhu lidí. S lépe zacílenými pobídkami (více peněz do výzkumu vynaložených na závažné nemoci, méně peněz utracených za marnotratný a pokřivený marketing) bychom mohli být za nižší cenu zdravější.
Je třeba dodat, že výherní fond by patenty nenahrazoval. Stal by se součástí souboru postupů k motivaci a podpoře výzkumu. Výherní fond by se osvědčil v oblastech, kde jsou potřeby dobře známé – což platí u mnoha nemocí postihujících chudé –, a je tudíž možné předem stanovovat jasné cíle. U inovací, které řeší problémy nebo uspokojují potřeby, jež nebyly dříve všeobecně uznávané, by patentový systém stále hrál svou roli.
Tržní hospodářství a ziskový motiv vedly na mnoha místech k mimořádně vysoké životní úrovni. Zdravotnický trh ale není úplně obyčejný. Většina lidí neplatí, co spotřebuje; spoléhají na ostatní, že posoudí, co by měli spotřebovávat a ceny tyto úsudky neovlivňují tak jako u konvenčních komodit. Tento trh je tudíž prosycen pokřiveními. Není tedy překvapivé, že patentový systém, se všemi svými pokřiveními, v oblasti zdravotnictví tolika způsoby selhal. Lékařský výherní fond by se nestal všelékem, ale šlo by o krok správným směrem, který by naše vzácné výzkumné zdroje přesměroval k efektivnějším využitím a zajistil by, že přínosy výzkumu dosáhnou k četným lidem, jimž jsou v současnosti upírány.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Less than two months into his second presidency, Donald Trump has imposed sweeping tariffs on America’s three largest trading partners, with much more to come. This strategy not only lacks any credible theoretical foundations; it is putting the US on a path toward irrevocable economic and geopolitical decline.
Today's profound global uncertainty is not some accident of history or consequence of values-free technologies. Rather, it reflects the will of rival great powers that continue to ignore the seminal economic and social changes underway in other parts of the world.
explains how Malaysia and other middle powers are navigating increasingly uncertain geopolitical terrain.
Část úspěchu moderní medicíny se zakládá na nových lécích, do jejichž výzkumu farmaceutické firmy investují miliardy dolarů. Tyto firmy mohou své náklady získat zpět díky patentům, které jim udělují dočasný monopol a dávají jim tak možnost účtovat si ceny výrazně vyšší, než jsou náklady na výrobu léků. Nemůžeme očekávat inovace, pokud bychom za ně neplatili. Působí však pobídky, jež systém patentů přináší, patřičně, tedy tak, aby se všechny tyto peníze dobře vynakládaly a přispívaly k léčbě nejznepokojivějších chorob? Naneštěstí, odpovědí je hlasité „ne“.
Zásadní problém patentového systému je prostý: zakládá se na omezování využití znalostí. Vzhledem k tomu, že požívá-li přínosů určité znalosti další jedinec, nevznikají tím žádné dodatečné náklady, omezovat vědění je neefektivní. Patentový systém ale neomezuje jen využití znalostí; propůjčováním (dočasné) monopolní moci často způsobuje, že pro lidi bez pojištění jsou léčiva nedostupná. Ve třetím světě to může být otázkou života a smrti pro všechny, kdo nemají prostředky na zbrusu nová léčiva, ale generické léky by si dovolit mohli. Generická farmaceutika k prvořadé ochraně při onemocnění AIDS například snížila cenu léčby jen od roku 2000 o téměř 99%, totiž z 10 tisíc dolarů na 130 dolarů.
Rozvojové země ovšem navzdory vysoké ceně, již platí, dostávají na oplátku jen málo. Výrobci léků vynakládají mnohem víc peněz na reklamu a marketing než na výzkum, mnohem víc na výzkum léků upravujících životní styl (na potíže jako impotence nebo vypadávání vlasů) než na léky zachraňující životy a téměř žádné peníze na nemoci, které postihují stovky milionů chudých lidí, třeba na malárii. Jde o otázku jednoduché ekonomiky: firmy svůj výzkum směřují tam, kde jsou peníze, bez ohledu na relativní hodnotu pro společnost. Chudí za léky nedokáží platit, takže se jejich chorobám věnuje málo výzkumu, ať už je celková cena jakákoliv.
Kupříkladu „okopírovaný“ lék, jenž svému výrobci zajistí určitý díl z příjmu, který jinak nabíhá jen firmě dominující úzkému prostoru na trhu, může být nesmírně ziskový, byť je jeho hodnota pro společnost dosti omezená. Obdobně platí, že firmy pádily tryskem, aby předehnaly projekt lidského genomu a patentovaly si geny, jako například ten, který se spojuje s rakovinou prsu. Hodnota těchto snah byla minimální: znalostí bylo dosaženo jen o málo dřív, než by tomu bylo jinak. Cena pro společnost ale byla ohromná: cena, kterou majitel patentu, firma Myriad, žádá za genetické testy (od 3000 do 4000 dolarů), může dost dobře znamenat, že tisíce žen, které by jinak prošly testem, zjistily, že jim hrozí riziko, a podstoupily potřebnou kúru, místo toho zemřou.
Existuje alternativní způsob financování a motivace výzkumu, který by přinejmenším v některých případech mohl fungovat mnohem lépe než patenty, a to jak ohledně nasměrování novátorství, tak zajištění, aby se přínosy nových znalostí využívaly co nejšířeji: lékařský výherní fond, který by odměňoval ty, kdo objeví léčiva a vakcíny. Vzhledem k tomu, že vlády už teď přímo či nepřímo platí velkou část farmaceutického výzkumu, totiž prostřednictvím příspěvků na léky na předpis, mohly by financovat výherní fond, jenž by nejvyšší ceny uděloval těm, kdo vyvinou léky nebo prevenci proti nákladné nemoci postihující stovky milionů lidí.
Zejména s ohledem na choroby v rozvojových zemích by mělo smysl, aby část peněz na ceny pocházela z rozpočtů zahraniční pomoci, neboť už nemnoho příspěvků by mohlo pro zlepšení kvality života, ba i produktivity, udělat víc než boj s vysilujícími nemocemi, jež jsou v mnoha rozvojových zemích tak rozšířené. Soubor priorit by mohl sestavit vědecký panel, který by vyhodnotil počty postižených lidí a dopady na úmrtnost, chorobnost a produktivitu. Jakmile by byl učiněn objev, dostal by licenci.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Samozřejmě, samotný patentový systém je systém výherní, třebaže zvláštní: cenou je dočasná monopolní moc, zapříčiňující vysoké ceny a omezený přístup k přínosům, jež lze z nových znalostí vyvodit. Naproti tomu, typ výherního systému, který mám na mysli, by spoléhal na to, že konkurenční trhy budou snižovat ceny a zpřístupní plody vědění co nejširšímu okruhu lidí. S lépe zacílenými pobídkami (více peněz do výzkumu vynaložených na závažné nemoci, méně peněz utracených za marnotratný a pokřivený marketing) bychom mohli být za nižší cenu zdravější.
Je třeba dodat, že výherní fond by patenty nenahrazoval. Stal by se součástí souboru postupů k motivaci a podpoře výzkumu. Výherní fond by se osvědčil v oblastech, kde jsou potřeby dobře známé – což platí u mnoha nemocí postihujících chudé –, a je tudíž možné předem stanovovat jasné cíle. U inovací, které řeší problémy nebo uspokojují potřeby, jež nebyly dříve všeobecně uznávané, by patentový systém stále hrál svou roli.
Tržní hospodářství a ziskový motiv vedly na mnoha místech k mimořádně vysoké životní úrovni. Zdravotnický trh ale není úplně obyčejný. Většina lidí neplatí, co spotřebuje; spoléhají na ostatní, že posoudí, co by měli spotřebovávat a ceny tyto úsudky neovlivňují tak jako u konvenčních komodit. Tento trh je tudíž prosycen pokřiveními. Není tedy překvapivé, že patentový systém, se všemi svými pokřiveními, v oblasti zdravotnictví tolika způsoby selhal. Lékařský výherní fond by se nestal všelékem, ale šlo by o krok správným směrem, který by naše vzácné výzkumné zdroje přesměroval k efektivnějším využitím a zajistil by, že přínosy výzkumu dosáhnou k četným lidem, jimž jsou v současnosti upírány.