NEW YORK – Vyhlídky globální ekonomiky na rok 2011 jsou zčásti vyhlídkami na pokračování trendů započatých v roce 2010. Ty tvoří: chudokrevné oživení ve tvaru U a pod úrovní trendu ve vyspělých zemích, zatímco firmy a domácnosti pokračují v ozdravování svých bilancí, a silnější oživení ve tvaru V v zemích rozvíjejících se trhů, vycházející z pevnějších makroekonomických, finančních a politických fundamentů. To v součtu přináší globálnímu hospodářství téměř 4% roční růst, přičemž vyspělé ekonomiky rostou asi o 2 % a země rozvíjejících se trhů asi o 6 %.
Tento scénář ovšem má svá rizika negativního a pozitivního vývoje. Co se týče negativních vyhlídek, jedním z nejvýznamnějších rizik je další finanční nákaza v Evropě, budou-li se problémy eurozóny šířit do Portugalska, Španělska a Belgie – což se zdá pravděpodobné. Vzhledem k aktuální výši oficiálních zdrojů, jimiž disponují Mezinárodní měnový fond a Evropská unie, se dnes Španělsko sice jeví jako příliš velké na to, aby padlo, avšak zároveň příliš velké na to, aby se dalo sanovat.
Další negativní riziko pro globální růst představují Spojené státy. V roce 2011 zřejmě USA čeká dvojitý propad na trhu s bydlením, vysoká nezaměstnanost a chabá tvorba pracovních míst, úporné zadrhávání úvěrů, díry zející v rozpočtu na státní i místní úrovni a vyšší výpůjční náklady v důsledku chybějící fiskální konsolidace federální vlády. Na obou březích Atlantiku bude navíc omezený růst úvěrů, jelikož řada finančních ústavů v USA i v Evropě k půjčování nadále přistupuje s ostražitostí vůči riziku.
Průtahy při zpřísňování politik v Číně a dalších ekonomikách rozvíjejících se trhů by zase mohly vyvolat vzestup inflace, která si vynutí důraznější zásah později, přičemž zejména Čína riskuje tvrdé přistání. Existuje také riziko špatného řízení přílivů kapitálu na rozvíjející se trhy, které by podnítilo vznik bublin úvěrů a aktiv. Další nárůsty cen ropy, energií a komodit by nadto mohly vyústit v záporné směnné relace a úbytek reálného disponibilního příjmu v zemích, které jsou čistým dovozcem komodit, a zároveň na rozvíjejících se trzích zesílit inflační tlaky.
Navíc přetrvají silná měnová pnutí. Země s rozsáhlými deficity běžného účtu potřebují nominální a reálnou devalvaci (aby si zachovaly růst skrze čisté vývozy, dokud zkracování dluhové páky v soukromém i veřejném sektoru drží domácí poptávku na nízké hladině), kdežto přebytkové země (především rozvíjející se trhy) se měnovými intervencemi brání nominálnímu zhodnocování a sterilizovanými intervencemi vzdorují reálnému zhodnocování. To schodkové země nutí ke korekcím reálných směnných kurzů prostřednictvím deflace – a tedy zvyšováním váhy břemene veřejného i soukromého zadlužení, které může vést až k neřízeným insolvencím.
Kromě toho hrozí několik významných geopolitických rizik, mimo jiné vojenský střet mezi Severní a Jižní Koreou a přetrvávající možnost, že by Izrael – anebo dokonce USA – nasadil vojenské síly, aby zakročil proti íránskému jadernému programu. Dále je tu politický a ekonomický rozvrat v Pákistánu a hrozba kybernetických útoků – kupříkladu jako odveta za trestní řízení proti WikiLeaks.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Pomalejší snižování zadluženosti v USA – vzhledem k fiskální stimulaci vycházející z rozšíření dávek v nezaměstnanosti na 13 měsíců, snížení daně ze mzdy a zachování současných sazeb daně z příjmu na další dva roky – by mohlo tvůrce politik ukolébat a podsunout jim domněnku, že velké nevyváženosti daňové soustavy a běžného účtu mohou pokračovat donekonečna. To by ve střednědobém výhledu mohlo vyvolat finanční stres – a v krátkodobém ochranářské tlaky.
Konečně existuje riziko, obzvláště v USA, že v konfrontaci s politickou opozicí vůči fiskální konsolidaci se cestou nejmenšího odporu stane pokračující monetizace fiskálních schodků. V posledku (jakmile se zmírní ochablost na trzích zboží a práce) by to tlačilo nahoru inflační očekávání – a výnosové křivky.
Jsou tu ale i rizika pozitivního vývoje. Podnikový sektor USA je silný a velice ziskový, díky masovému odložení pracovních sil, což vytváří prostor pro to, že by rozšíření kapitálových výdajů a nabírání nových pracovníků v roce 2011 přispělo k výraznějšímu růstu HDP nad úrovní trendu. Obdobně platí, že eurozóna, tlačená Německem, by sebou mohla trhnout směrem k těsnější ekonomické a politické unii (především určité formě fiskální unie), čímž by zarazila problémy na své periferii.
Růst v Německu a v „jádru“ eurozóny by přitom mohl dále akcelerovat, vzhledem k síle rozvíjejících se trhů, které možná prokážou ještě větší odolnost a stanou se oporou svižnější globální expanze.
Oslabování rizik negativního vývoje a příjemných překvapení ve vyspělých i rozvíjejících se ekonomikách by mohlo vést k dalšímu zesílení poptávky po rizikových aktivech (akciích a úvěrech), což by díky efektu bohatství a nižším výpůjčním nákladům posílilo ekonomické oživení. Pozitivní přeliv vlivu spotřeby na produkci, zaměstnanost a tvorbu příjmu – jak uvnitř jednotlivých zemí, tak napříč zeměmi skrze obchodní kanály – by mohl dále zvýšit tempo globálního růstu, zejména pokud měnové politiky ve většině vyspělých zemí zůstanou volnější, než se očekává, což by podpořilo reflaci, a tedy poptávku a růst.
Vždyť po čtyřech letech (2007-2010) recese či chatrného oživení probíhá ozdravování bilancí, byť ještě není u konce, a mohlo by ve vyspělých zemích vyústit v menší míru úspor a vyšší výdaje a tím podpořit růst. Škody napáchané finanční krizí přetrvávají, ale silnější růst dokáže zacelit mnoho ran, zejména ty, které vycházejí ze zadluženosti.
Prozatím jsou rizika negativního a pozitivního vývoje světové ekonomiky v rovnováze. Pokud ale rozumné vládní politiky ve vyspělých a významných rozvíjejících se ekonomikách potlačí rizika negativního vývoje, která kvůli nejistotě v oblasti politického vývoje a politických strategií převládají v první polovině letošního roku, mohlo by se v druhé půli roku 2011 uchytit odolnější globální ekonomické oživení a směřovat do roku 2012.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
China, Iran, North Korea, and Russia do not have a formal alliance committed to defending one another. But they have formed an alignment driven by shared antipathy toward the existing US-led world order, and there is no simple way for the United States and its allies to respond.
proposes ways the US and the West can counter the entente between China, Iran, North Korea, and Russia.
As wealth inequality in the United States has grown, so has the social status and influence of the superrich, many of whom parlay their economic success into an intellectual credential. Clearly, Americans need to have a serious conversation about what they, as a society, should value.
thinks the social, cultural, and political influence wielded by the superrich has reached a dangerous level.
NEW YORK – Vyhlídky globální ekonomiky na rok 2011 jsou zčásti vyhlídkami na pokračování trendů započatých v roce 2010. Ty tvoří: chudokrevné oživení ve tvaru U a pod úrovní trendu ve vyspělých zemích, zatímco firmy a domácnosti pokračují v ozdravování svých bilancí, a silnější oživení ve tvaru V v zemích rozvíjejících se trhů, vycházející z pevnějších makroekonomických, finančních a politických fundamentů. To v součtu přináší globálnímu hospodářství téměř 4% roční růst, přičemž vyspělé ekonomiky rostou asi o 2 % a země rozvíjejících se trhů asi o 6 %.
Tento scénář ovšem má svá rizika negativního a pozitivního vývoje. Co se týče negativních vyhlídek, jedním z nejvýznamnějších rizik je další finanční nákaza v Evropě, budou-li se problémy eurozóny šířit do Portugalska, Španělska a Belgie – což se zdá pravděpodobné. Vzhledem k aktuální výši oficiálních zdrojů, jimiž disponují Mezinárodní měnový fond a Evropská unie, se dnes Španělsko sice jeví jako příliš velké na to, aby padlo, avšak zároveň příliš velké na to, aby se dalo sanovat.
Další negativní riziko pro globální růst představují Spojené státy. V roce 2011 zřejmě USA čeká dvojitý propad na trhu s bydlením, vysoká nezaměstnanost a chabá tvorba pracovních míst, úporné zadrhávání úvěrů, díry zející v rozpočtu na státní i místní úrovni a vyšší výpůjční náklady v důsledku chybějící fiskální konsolidace federální vlády. Na obou březích Atlantiku bude navíc omezený růst úvěrů, jelikož řada finančních ústavů v USA i v Evropě k půjčování nadále přistupuje s ostražitostí vůči riziku.
Průtahy při zpřísňování politik v Číně a dalších ekonomikách rozvíjejících se trhů by zase mohly vyvolat vzestup inflace, která si vynutí důraznější zásah později, přičemž zejména Čína riskuje tvrdé přistání. Existuje také riziko špatného řízení přílivů kapitálu na rozvíjející se trhy, které by podnítilo vznik bublin úvěrů a aktiv. Další nárůsty cen ropy, energií a komodit by nadto mohly vyústit v záporné směnné relace a úbytek reálného disponibilního příjmu v zemích, které jsou čistým dovozcem komodit, a zároveň na rozvíjejících se trzích zesílit inflační tlaky.
Navíc přetrvají silná měnová pnutí. Země s rozsáhlými deficity běžného účtu potřebují nominální a reálnou devalvaci (aby si zachovaly růst skrze čisté vývozy, dokud zkracování dluhové páky v soukromém i veřejném sektoru drží domácí poptávku na nízké hladině), kdežto přebytkové země (především rozvíjející se trhy) se měnovými intervencemi brání nominálnímu zhodnocování a sterilizovanými intervencemi vzdorují reálnému zhodnocování. To schodkové země nutí ke korekcím reálných směnných kurzů prostřednictvím deflace – a tedy zvyšováním váhy břemene veřejného i soukromého zadlužení, které může vést až k neřízeným insolvencím.
Kromě toho hrozí několik významných geopolitických rizik, mimo jiné vojenský střet mezi Severní a Jižní Koreou a přetrvávající možnost, že by Izrael – anebo dokonce USA – nasadil vojenské síly, aby zakročil proti íránskému jadernému programu. Dále je tu politický a ekonomický rozvrat v Pákistánu a hrozba kybernetických útoků – kupříkladu jako odveta za trestní řízení proti WikiLeaks.
Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.
Subscribe Now
Pomalejší snižování zadluženosti v USA – vzhledem k fiskální stimulaci vycházející z rozšíření dávek v nezaměstnanosti na 13 měsíců, snížení daně ze mzdy a zachování současných sazeb daně z příjmu na další dva roky – by mohlo tvůrce politik ukolébat a podsunout jim domněnku, že velké nevyváženosti daňové soustavy a běžného účtu mohou pokračovat donekonečna. To by ve střednědobém výhledu mohlo vyvolat finanční stres – a v krátkodobém ochranářské tlaky.
Konečně existuje riziko, obzvláště v USA, že v konfrontaci s politickou opozicí vůči fiskální konsolidaci se cestou nejmenšího odporu stane pokračující monetizace fiskálních schodků. V posledku (jakmile se zmírní ochablost na trzích zboží a práce) by to tlačilo nahoru inflační očekávání – a výnosové křivky.
Jsou tu ale i rizika pozitivního vývoje. Podnikový sektor USA je silný a velice ziskový, díky masovému odložení pracovních sil, což vytváří prostor pro to, že by rozšíření kapitálových výdajů a nabírání nových pracovníků v roce 2011 přispělo k výraznějšímu růstu HDP nad úrovní trendu. Obdobně platí, že eurozóna, tlačená Německem, by sebou mohla trhnout směrem k těsnější ekonomické a politické unii (především určité formě fiskální unie), čímž by zarazila problémy na své periferii.
Růst v Německu a v „jádru“ eurozóny by přitom mohl dále akcelerovat, vzhledem k síle rozvíjejících se trhů, které možná prokážou ještě větší odolnost a stanou se oporou svižnější globální expanze.
Oslabování rizik negativního vývoje a příjemných překvapení ve vyspělých i rozvíjejících se ekonomikách by mohlo vést k dalšímu zesílení poptávky po rizikových aktivech (akciích a úvěrech), což by díky efektu bohatství a nižším výpůjčním nákladům posílilo ekonomické oživení. Pozitivní přeliv vlivu spotřeby na produkci, zaměstnanost a tvorbu příjmu – jak uvnitř jednotlivých zemí, tak napříč zeměmi skrze obchodní kanály – by mohl dále zvýšit tempo globálního růstu, zejména pokud měnové politiky ve většině vyspělých zemí zůstanou volnější, než se očekává, což by podpořilo reflaci, a tedy poptávku a růst.
Vždyť po čtyřech letech (2007-2010) recese či chatrného oživení probíhá ozdravování bilancí, byť ještě není u konce, a mohlo by ve vyspělých zemích vyústit v menší míru úspor a vyšší výdaje a tím podpořit růst. Škody napáchané finanční krizí přetrvávají, ale silnější růst dokáže zacelit mnoho ran, zejména ty, které vycházejí ze zadluženosti.
Prozatím jsou rizika negativního a pozitivního vývoje světové ekonomiky v rovnováze. Pokud ale rozumné vládní politiky ve vyspělých a významných rozvíjejících se ekonomikách potlačí rizika negativního vývoje, která kvůli nejistotě v oblasti politického vývoje a politických strategií převládají v první polovině letošního roku, mohlo by se v druhé půli roku 2011 uchytit odolnější globální ekonomické oživení a směřovat do roku 2012.